Aktualizace panelu IPCC

Emise skleníkových plynů dosahovaly v uplynulých dekádách rekordních hodnot a podněcují zrychlující zahřívání planety. I na to upozorňuje nová zpráva mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC.

Zpráva vznikala za přispění stovek klimatologů celé čtyři roky. Největší novinkou zprávy je rostoucí přesnost dat a odhadů dopadů klimatické změny.

V tomto desetiletí podle vědců lidstvo rozhodne, jestli nárůst globální teploty zastaví na bezpečnější úrovní, pod nárůstem teplot o dva stupně, ve srovnání z přeprůmyslovým obdobím, a pak bude postupně klesat, nebo teplota poroste dál s tím, že vedle sílících extrémních projevů počasí i klimatu, kterých už jsme svědky, může dojít k překonání bodu zlomu a vychýlení spletité soustavy celoplanetárního systému, z těžko odhadnutelnou kaskádou tvrdých dopadů na naši civilizaci.

Třetí část hodnotící zprávy světových vědců, zveřejněná 4. dubna ovšem také obsahuje nadějné poznatky o tom, že potřebné a rychlé změny napříč sektory, od energetiky přes průmysl a dopravu, po budovy a každodenní život jednotlivců, jsou proveditelné.

Přesto, že se lidstvo globálně snaží o snižování emisí (Kjótský protokol, Pařížská dohoda), tak za posledních 30 let v podstatě k žadnému globálnímu snižování nezačalo docházet a oteplování roste téměř dvojnásobně, oproti původnímu plánu udržet nárůst teplot do 1.5 stupně Celsia.

Když se podíváme na množství skleníkových plynů, které ročně lidstvo vyprodukuje, dnes už jsme cca na 60 gigatunách ročně, což je nárůst o 12 % jen za posledních deset let. Od roku 1990 to je dokonce nárůst 54 procentní.

Náklady na nečinnost navíc budou mnohonásobně vyšší, než náklady na rychlou dekarbonizaci.

Jak by to mělo proběhnout podle klimatoogů (ale asi neproběhne)

Dle panelu IPCC: drasticky omezit využívání fosilních paliv, jako jsou ropa nebo uhlí, zalesňovat krajinu či snížit spotřebu masa. Dále masivní finanční podpora chudých zemí, které si opatření, jako je elektrifikace dopravy nebo zvyšování energetické efektivity, nemohou dovolit. Klimatické cíle jsou aktuálně podkopávány pokračujícími investicemi do infrastruktury pro fosilní paliva a kácením lesů pro tvorbu zemědělské půdy.

Co s tím

Nové hodnocení reakce na změny klimatu zahrnuje i některá pozitivní zjištění a například poukazuje na rostoucí cenovou dostupnost šetrnějších technologií. Výroba elektřiny ze sluneční energie údajně dnes stojí v průměru o 85 % méně než v roce 2010, zatímco u větrné energie činí pokles 55 %.

Hlavní cesty jsou dvě: úplný odklon od fosilních paliv a péče o krajinu tak, aby byla schopna pohlcovat uhlík, tedy starat se o lesy, dobře hospodařit na zemědělské půdě, starat se o čistotu oceánů atd.

Válka je komplikací

Je velmi pravděpodobné, že kvůli jejím vedlejším dopadům, bude v Evropě přechodně spotřeba uhlí místo utlumování, restartována.

🏇 1. Zhoršuje se to a válka v Evropě určitě v krátkodobém výsledku bude další brzdou. 2. Abychom mohli mistrovat Čínu a další velké znečišťovatele, musíme jít sami příkladem, jinak naše aktivity vůči nim nebudou brány vážně. Je to stejné jako v reálném životě 3. Co nejrychlejší odstoupení od fosilních paliv, bylo vždy i bezpečnostní strategií. Současná bezpečnostní situace v Evropě tento aspekt jenom víc nasvítila pro všechny. 4. Čistota ovzduší je rovněž důležitým faktorem: znečištění ovzduší se podílí na tisících úmrtí ročně.

Každopádně čeká všechny klimatology boj o to, aby se kvůli válce nezapomnělo na stále postupující klimatickou hrozbu. Ideální by bylo rychlá opatření odchodu od ruských fosilních zdrojů provádět tak, aby šla ruku v ruce s konverzí získávání energie. Tedy například nenakoupit plyn třeba od Íránu se smlouvou na 20 let…

Zdroje: Fakta o klimatu, Radim Tolasz