Aktuální téma: restart Česka

Politici o něm hodně mluví, protože zjistili, že je po něm občanská poptávka. Protože ale na něj nejsou buď připraveni mentálně, či odborně, nebo jim dokonce kvůli parciálním zájmům různých vlivových subjektů tato potřeba překáží, zatím se v reálu toho moc neděje.

OK, tak nastupují novináři, kteří správně vtahují do veřejné diskuze odborníky (tedy skutečné, nikoli „experty ála TV Prima) a problematiku veřejnosti předstírají.

V tomto duchu sdílím výtah z rozhovoru s členem NERV a vedoucím Katedry národního hospodářství Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Liborem Duškem, který nás trochu uvede jak do problému, tak politického zákulisí.

„Nakonec nezbyl čas na nějaké důslednější systémové reformy, které Česká republika potřebuje.“

🎯 „Jak se dá nastartovat ekonomický růst Česka? Podle Libora Duška jsou to tři věci: zlepšit vzdělávání, stavební regulace a flexibilitu trhu práce.“

🎯 „Je úspěch, že vůbec prošel nějaký konsolidační balíček, který navíc není malý. Vláda se mohla z čistě politického pohledu na konsolidaci veřejných financí vykašlat a kumulovat větší a větší deficity, které by zadělaly na problém budoucím vládám. To neudělala. Naopak udělala alespoň reálný pokus omezit deficit, který hrozil neustálým růstem.“

🎯 „Velkým problémem je, že nakonec nezbyl čas na důslednější systémové reformy, jež ČR potřebuje. A to je vlastně důsledek konsolidačního balíčku, který je zase důsledek velkého fiskálního zločinu, což je daňová reforma schválená v roce 2020. Kdy zejména zrušením superhrubé mzdy a snížením několika dalších daní tehdejší sněmovní většina, kterou tvořila trochu divoká koalice ODS, ANO a SPD, snížila daně o zhruba 100 miliard korun.“

🎯 „To je prostě břímě obrovského deficitu, které s sebou nyní táhneme. Zcela predikovatelné bylo, že to nebude udržitelné, a za několik let se daně zvýší. My ekonomové jsme před tím varovali. Nyní, po těch dvou až třech letech, se to opravdu děje. A vládu to stálo obrovské úsilí, obrovský čas najít politický kompromis, čímž nezbyl čas na důležitější práci.“

„Problém je, že víme, jaká jsou řešení, ale neděláme je, protože je typicky nějaká zájmová skupina blokuje, nebo je politici sami nechápou a nevidí problémy, které experti popisují.“

🎯 „Většina ekonomů říkala, že to udržitelné není a že tyto sliby jsou falešné. Ale populismus funguje. Je to téma spíš pro politology, sociology či psychology vysvětlovat záhadu, proč voliči věří slibům, že nebudeme zvyšovat daně, budeme zvyšovat výdaje a ozdravíme veřejné finance. Nesplnitelná kombinace.“

🎯 „Co by pomohlo, aby se naše ekonomika rozjela?
Vše, co se v našich návrzích týká vzdělání. Zejména kvality základních škol, zlepšení jejich řízení a zkvalitnění samotného učení. Správa VŠ, aby poskytovaly vzdělání v kvalitě, kterou poskytují univerzity v západní Evropě a kterou si můžeme ekonomicky dovolit. A dostupnost všeobecného vzdělávání na středních školách. Říkám to obecně, ale nakonec tím hlavním motorem ekonomického růstu je lidský kapitál a kvalitní instituce.“

🎯 „Stavební regulace. Nyní se staví opravdu velmi špatně, dotuje se i to, co je drahé pro veřejné rozpočty a co má také velké negativní dopady na přírodu. A naopak je velmi komplikované stavět to, co je velmi kvalitní a laciné pro veřejné rozpočty, a je také ekologické, což je hustá městská zástavba. Přirozenou tržní reakcí je, že se rozrůstají satelitní čtvrti na polích, které pak znamenají velké náklady pro veřejné rozpočty, zatížení dopravní sítě, dopravní zácpy a centra měst přeplněná auty.“

🎯 „Flexibilita trhu práce. U nás je poměrně těžké zaměstnance propustit, a zároveň je tu skromný sociální systém, když už je propuštěn. Dostane dávky v nezaměstnanosti, které nejsou kdovíjak vysoké.

Ekonomicky pružnější je dánský či švédský systém, flexicurity, který spočívá v tom, že se firmám nebrání. Je velmi snadné zaměstnance najmout nebo je zase propustit, ale pak je tam nějaká pomoc od státu ve formě dávek po určitou dobu nebo školení či rekvalifikace. Takže ten systém nebrání trhu, aby pružně reagoval.“

🎯 „Zopakuji ty fundamentální zdroje růstu – lidský kapitál a instituce, například ony stavební regulace a flexibilita trhu práce, ale těch institucí, které potřebují vylepšit, je víc. Takže co je třeba dělat, vyplyne, když se podíváte na návrhy NERV, vyplývá z nich celkový obrázek. A to ten, že stačí dělat reformy, o kterých je odborný konsenzus mezi špičkami daného oboru.“

„Kdybych měl napsat prorůstový balíček, tak vlastně ani nepíšu, co se má dělat, ale píšu jen odkazy. Školství – dělejte, o čem léta píšou Karel Gargulák (PAQ Research) a Daniel Münich (CERGE-EI). Reforma VŠ – dělejte, o čem už léta mluvil Mikuláš Bek, dokud byl ještě jen rektorem. Pokud jde o jednací řád sněmovny – přepište jej, jak navrhoval Jan Wintr (nyní ústavní soudce). Protože sněmovna je také instituce, která i kvůli špatnému jednacímu řádu brzdí a blokuje reformy. Stavební regulace – dělejte, o čem léta píše Peter Bednár (architekt, urbanista) a Ondřej Boháč, ředitel IPR. Daně – dělejte, co nám léta doporučuje OECD, o čem píše Daniel Prokop, Filip Pertold (think-tank IDEA) a další.“

Občasná nekompetentnost vlády mě sice poněkud zarazila, ale pořad jsou jen dvě možnosti, kdo by mohl zemi vést a ta druhá je mnohem horší.

Co mi ale vyloženě vadí je stav, kdy se s velkou pompou zřizují expertní poradní orgány, jejichž rady později vláda stejně ignoruje a věci dělá z ideologického hlediska.

Správa země má být expertní, politici by optimálně měli vytvářet pro tyto experty fundovanou poptávku.