Až do zdi?

Včera jsem na stránce VJ chválil vládu za její zahraniční politiku. Rostoucí obtíže na domácí především ekonomické scéně však může přehlížet jen málokdo.

Nejde ani tak o ekonomiku, ale trvající se po nějaké době nutně začne propisovat do volebních preferencí. Jednou věcí je totiž objektivně zažívat stav, který zažívá celá okolní Evropa, věcí druhou je ale mít největší pokles ekonomiky (jediný nerůst v EU spolu se Španělskem za poslední měřené období) a mít třetí největší – a neklesající – inflaci v EU, po Maďarsku a Lotyšsku.

Tyto faktory nutně budou poznamenávat výkony našeho hospodářství a to nutně budou muset pocítit zejména nízkopříjmové domácnosti Čechů.

Myslím, že každý neextrémista chápe situaci – Covid, energie, inflace, válka, ale časem prostě části našich spoluobčanů začne docházet trpělivost, tím spíše, že komunikace vlády směrem k občanům je u těchto nejzávažnějších problémů v podstatě marná.

Vytvořil jsem sběr z několika článku na toto téma z poslední doby. Trápí mě to a mám čím dál tím intenzivnější pocit, že vláda neví kudy kam.

Petr Jánský, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Seznam Zprávy. 

👉 Bobtnající deficit – letos už schodek státního rozpočtu přesáhl 166 miliard – ale není jen nepříjemná statistika. Na neudržitelnost tohoto trendu upozorňují mnozí ekonomové a za potíž označili zadlužování i státní kontroloři. 

👉 Nejvyšší kontrolní úřad označil za hlavní problém ekonomiky stále vyšší strukturální deficit státního rozpočtu a rostoucí tempo zadlužování. 

👉 PJ: „„Situace státního rozpočtu je vážná. Panuje v něm očividný nesoulad mezi příjmy a výdaji. Příčiny problémů se dají shrnout jednoduše: Deficit je důsledkem nízkých daní a vysokých výdajů“.

👉 „Ministr Stanjura namítá, že za nepříznivá čísla mohou i výdaje státu na pomoc s drahými energiemi. To je ale pravda jen z části. Odhadujeme, že většina deficitu – loňského, předloňského i letošního – je tzv. strukturální deficit. I kdyby žádná krize nebyla, budeme se zadlužovat (tempem) zhruba 200 miliard korun ročně.“

👉 „Dá se se zmíněným nesouladem příjmů a výdajů státu něco dělat? Největší položkou státního rozpočtu jsou důchody, každoročně zhruba 600 miliard korun. Vláda v současnosti vede rozhovory s opozicí o podobě jejich reformy. Je zároveň důležité, aby se na úpravě důchodového systému podílely všechny části společnosti.“

👉 „Zvyšování důchodového věku, snižování valorizace (penzí), snižování nově přiznaných důchodů. Proběhnout by přitom měly najednou. Tyto změny budou bolet. Ale bude to bolet všechny z nás podobným způsobem.“

👉 „Důchodový systém není jediná oblast, která ovlivňuje kondici českých veřejných financí. Jde také třeba na náklady spojené s velkým počtem obcí nebo policistů, u kterých Česko vystoupalo na přední příčky v rámci Evropské unie.“

👉 „Naopak na jedné z nejnižších úrovní v Unii leží česká daň z nemovitostí. Ta by mohla být výrazně vyšší. Potenciál vidím i ve větší progresivitě daní z příjmů fyzických osob a rovněž v relativně malých odvodech živnostníků.“

👉 „V neposlední řadě připomínám prosinec 2020, kdy poslanci posvětili rozsáhlý daňový balíček a snížili příjmy státu o 100 miliard. To tehdy ale nedoprovázelo žádné omezení výdajů. Dnes tento výpadek tvoří v podstatě polovinu strukturálního deficitu.“

Jedna z příčin naší neutěšené ekonomické situace v grafu

Lukáš Jelínek, novinář, ČRo Plus

⏳ Vláda si předsevzala, že nejprve své záměry vydiskutuje a až poté s jasnými konturami předstoupí před média a voliče. Vydrželo jí to jen pár měsíců.

⏳ Nejenom, že sledujeme burzu nápadů koaličních stran, jak zacílit a provést penzijní reformu či úpravy daní. Nahlas přemýšlejí i jednotliví ministři. Marian Jurečka o změnách sociálních dávek, Zbyněk Stanjura o míře a podobě zdanění, Vlastimil Válek o nadstandardech ve zdravotnictví, Zdeněk Nekula o krocení cen potravin…

⏳ Nebylo by efektivnější probrat důchody, daně a mzdy s Národní ekonomickou radou vlády a s tripartitou? Neměla by se transformace České pošty nejprve prodiskutovat se starosty a hejtmany?

⏳ Trpkou ukázkou, jak se neprofesionálně spravuje země, jsou platy pedagogů. V původním programovém prohlášení se hovořilo o všech pedagogických pracovnících. To samé se objevilo v novele zákona z pera ministerstva školství.

⏳ Ve Sněmovně ale mezitím koaliční poslanci připravili pozměňovací návrh, který udělal z novely vyňal neučitele – tedy výchovné poradce, asistenty pedagogů, vychovatele v družinách nebo mistry odborné výuky.

Vratislav Dostál &Filip Pertold, Info.cz

⚙️ „Český stát narazil, bez celkových reforem výrazné úspory nenajde. Politici na to nejsou připraveni. Politické strany jsou u nás do určité míry prázdné schránky – ani jedna z nich nemá dostatečný odborný aparát, ani jedna nemá připravené strategické dokumenty nebo dlouhodobou koncepci pro jednotlivé resorty.“

 ⚙️ „Prioritou pro vládu musí být jak konsolidace rozpočtu, tak pomoc ohroženým domácnostem. To není nutně v protikladu. Vláda ovšem v poslední době pomáhala i subjektům, které to vůbec nepotřebovaly. Třeba zastropování cen energií, což byl nejplošnější, de facto nejsocialističtější nástroj, jaký si lze představit – z 80 % totiž pomáhal firmám a lidem, kteří to nepotřebovali.“

⚙️ „Bohužel čelíme českému stereotypu, že dávka má být buď pro všechny, anebo pro nikoho. Pokud se podíváte na výdaje na sociální dávky, na jejich jednotlivé typy, tak je obvykle čerpá buď opravdu hodně lidí, anebo to jsou sociální dávky, které jsou zacílené, jako třeba dávky v hmotné nouzi, a tam máme čísla dlouhodobě nízká. Udělat dávku pro 20 nebo 30 % domácností, a to jen pro dobu krize, se v Česku ukazuje být nemožné.“

⚙️ „Z části je to myslím tím, že jsou politici tlačeni, aby si lidi nezáviděli. Druhá věc je, že tam, kde jsou sociální dávky zacílené, tak se vytvářejí, buď záměrně, anebo nezáměrně, různé administrativní bariéry. A také to bude celkovým nastavením veřejné debaty a pohledem většinové společnosti na ty, kteří dávky čerpají.“

⚙️ „A pak je otázka, k čemu jsou tady tlačeni úředníci – a já mám dojem, že jsou hodnoceni podle toho, jak dokážou šetřit. A pokud jsou systémově hodnoceni podle toho, kolik ušetří, jejich cílem logicky je, aby se těch dávek vyplatilo co nejméně, což je dost problém v době, kdy se proti tomu utratí stovky miliard za cenové stropy.“

⚙️„Ty díry v daních, které se dají zvyšovat, jsou všeobecné známé. Je vcelku jasné, že OSVČ odvádějí na sociálním a zdravotním méně než zaměstnanci, a je to přesně ta oblast, kde by se daly najít miliardy až desítky miliard. Podobně je to třeba s nízkými majetkovými daněmi. V Česku máme daně z nemovitostí nastavené absurdně nízko.“

⚙️ „Co se týče valorizací důchodů navázaných na inflaci, dostává se rozpočet do velkých problémů. Prostě proto, že se nepočítalo se scénářem takto vysoké inflace. Vina jde jak za předchozími generacemi politiků a důchodových komisí, ale také za byrokraty, kteří situaci vysoké inflace nemodelovali a neřešili.“

⚙️ „Nejjednodušší řešení spočívá v tom, že valorizace nebude vázána jen na inflaci, ale také na reálné mzdy, a to i do mínusu.“

⚙️ „NERV radí na DPH nesahat. Pokud rostou ceny, výběr DPH už tak roste spolu s těmito cenami. A pokud DPH zvýšíte, ty ceny porostou ještě rychleji. V době inflace je to tudíž jak ekonomicky, tak politicky dost obtížný krok. A pak je tady klasický a důležitý argument – spotřební daň více zasahuje nízkopříjmové skupiny obyvatel.“

⚙️ „Problém zkrátka je, že tam, kde peníze jsou, se vláda na úsporách neshoduje, a shoduje se tam, kde naopak fiskální výdaje moc nejsou, a tudíž se tam moc nedá ušetřit. Typicky to platí třeba o dávkách v nezaměstnanosti. Zní to pěkně, až na to, že máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě.“

„Pokud jde o výdaje, český stát narazil na to, že by musel dělat systémové změny. A to znamená udělat celkovou reformu, ve zdravotnictví, sociálních službách, školství, důchodech, fragmentaci státní správy, vězeňství, policii atd.
A můj hlavní dojem je, že politické strany, a to v zásadě všechny, na to nejsou připravené. Nemají tam týmy lidí, které by se připravovaly předtím, než se dostanou k vládě, na systémové změny a reformy. Tady se mění jen parametry, jenže na tom výrazně neušetříte, pokud zároveň chcete udržet systémy v chodu.“

Filip Pertold, ekonom, NERV

Poradce prezidenta v ekonomických otázkách David Marek taky celkem jasně

Michal Komárek, Neovlivní.cz

#️⃣ „Jsou odkládání problémů a neostrý zájem o budoucnost součástí naší „národní povahy“? Je to dědictví komunismu? Nebo je to spíš jen dobová souhra náhod, optický klam a nestojí to za velká zobecnění?“

#️⃣ „V roce 2000 se v Česku narodilo necelých 91 tisíc dětí. V roce 2005 to bylo 102 tisíc dětí a v roce 2008 přes 119 tisíc dětí. Pojďme zkusit společně uvažovat. Co myslíte, bude pro ročník 2005 potřeba více míst ve školkách a školách než pro ročník 2000? A jak s ročníkem 2008?“

#️⃣ „Všimli si toho čeští politici a udělali něco? Možná všimli, tam je odpověď nejednoznačná. Ale ve druhé položce jsme zpátky na pevné půdě: Neudělali nic. České školky a školy se opakovaně potýkají s nedostatkem kapacit a nedostatkem učitelů.“

#️⃣ „Důchodová reforma. V jedné věci si politici demografického vývoje všimli – populace stárne. A důchodový systém je neudržitelný. A tak už téměř 30 let diskutují zákonodárci o důchodové reformě. Pokaždé znovu s novou vládou se veřejnost dozví, že situace je kritická a že příští generace se stane obětí nicnedělání předchůdců stávající vládní garnitury.“

#️⃣ „Tak uzavřeme kruh ještě jedním příkladem ze školství – státní maturita. Diskutovalo se o ní 20 let. A když byla v roce 2011 zavedena, ukázalo se, že diskuse byly k ničemu. Má mít dvě, nebo jednu úroveň obtížnosti? Mají se slohy hodnotit centrálně, nebo na školách? Má být maturita z matematiky povinná?

#️⃣ „Jen s mírnou nadsázkou: Po 20 letech diskuse bylo téměř vše, co bylo zavedeno, následně zrušeno. Anebo dokonce zavedeno, zrušeno a následně obnoveno. A posléze zrušeno.“

#️⃣ „Privatismus, který je v ČR silně přítomen, posunuje těžiště našeho zájmu dovnitř. V podmínkách privatismu se naše identita neopírá o příslušnost ke skupině, nýbrž o to, co se vejde do prostoru uzavřeného stěnami nebo živými ploty našeho obydlí. Průvodním jevem privatismu je proto i stažení se z veřejné sféry a nezájem o veřejné problémy.“

#️⃣ „A Češi si nevěří ani navzájem. Nemilosrdnou zprávu přinesl průzkum STEM z roku 2008: 64 % respondentů si myslí, že většině lidí se nedá důvěřovat.“

#️⃣ „ Nezájem o politiku. Nedůvěra ve veřejné instituce. Nedůvěra v lidi. Není to čistě česká záležitost. Privatismus se projevuje i v jiných zemích. Ale jak píše antropoložka Sonia Hirt: „Privatismus v postkomunistické Evropě je jako západní privatismus na steroidech.“

#️⃣ „Proč veřejnost nevytváří na politiky dost silný tlak, aby zajistili místa ve školkách a školách? Jak je možné, že politiky opakovaně nenapadne, že v demografickém vývoji se cosi změnilo? A že jim to opakovaně projde? Může to být důsledek, výraz privatismu. Aktivní část veřejnosti se spoléhá spíše než na veřejné instituce sama na sebe.“

#️⃣ „Jak sehnat pro své dítě dobrou školu? Osvědčené metody tu jsou: Zápisová turistika. Drahé přípravné kurzy pro přijímačky na víceletá gymnázia. V krizové situaci dohoda se spřízněnými rodiči a založení soukromé rodinné školy.“

#️⃣ „Sociolog Pavel Pospěch souhlasí. Pro magazín Neovlivní.cz říká: „Je to přesně tak, jak píšete: lidé, kteří by mohli být aktivní a tlačit na změnu, jsou zároveň lidé s vysokým vzdělanostním, kulturním a sociálním kapitálem. Takže mají možnost tento kapitál využít a problémy pro sebe vyřešit individuálně. Moc dobrý příklad.“

#️⃣ „A smutný: Energie, která by mohla nastartovat změnu, je zaměřená na obcházení veřejných institucí. Začarovaný kruh české povahy v kostce: Čím větší nedůvěra v instituce, tím větší privatismus. Čím mohutnější privatismus, tím silnější rozpad institucí.

Hodně bazénů. Žádné rychlovlaky.“

… Mojmír Hampl, předseda NERVu. Těch hlasů, že jsme v průšvihu, už je zkrátka hodně a jdou napříč celým ekonomickým spektrem …

Helena Horská, hlavní ekonomka, Raiffeisen bank.

🕹 „Strukturální schodek veřejných financí v hloubce přes 200 miliard korun zrušením stavebního spoření (4 mld), podpory penzijního připojištění (cca 8 mld), všech státních dotací do poslední koruny (cca 80 mld), ani propuštěním poloviny státních zaměstnanců a zákonodárců (80 ze 160 mld) nesmažeme!“

🕹 „Úspory je třeba hledat všude. Žádná kapitola není nedotknutelná! Platy, počty zaměstanců i zákonodárců, výsluhy a jejich souběh s platy či jinými příjmy, redukce či slučování institucí, osekání dotací, narovnání pokřivených daní a odvodů (odvody zaměstnanců vs. OSVČ, zdanění staré vs. digi ekonomiky či domácí vs. globální), zpřehlednění DPH, omezení daňových výjimek, zeefektivnění rozdrobené samosprávy, zvýšení spotřebních daní z “hříchů”, zefektivnění daně z nemovitostí, jednotné inkasní a výplatní místo, přenastavení valorizací, předčasných důchodů…“

Jiří Pehe, ČRo Plus

☑️ „Vláda se sice musela zabývat už v druhé polovině minulého roku i řadou ekonomických a sociálních výzev, které souvisely s prudce rostoucí inflací a energetickou krizí rozpoutanou ruským útokem na Ukrajinu, ale potíže vlády s jejich řešením zůstávaly do jisté míry skryté za fasádou toho, co vláda musela řešit na mezinárodním poli.“

☑️ „Nyní se do popředí plnou silou dostala témata, jako je stále ještě nezkrocená inflace, neutěšený stav státních financí nebo problémy s důchodovým systémem.“

☑️ „Ministerstva přicházejí s návrhy, jak tu či onu krizovou situaci řešit, ale chybí jasný tah na branku vlády jako celku. Vláda jako celek není schopná přijít s reformními iniciativami, které by rozptýlily obavy domácí veřejnosti i mezinárodních institucí, že má neutěšený stav státních financí a důchodového systému pod kontrolou.“

☑️ „Dílčí opatření, která navrhují příslušní ministři jako řešení problémů v těchto klíčových oblastech, nebudí velkou důvěru. Kupříkladu navrhované rušení poboček České pošty kvůli způsobu, jímž bylo přijato a komunikováno, vyvolalo kontroverzi, jejíž negativní dopad na obraz vlády zcela zastínil skutečnost, že se vláda snaží v současné nelehké situaci šetřit a zadlužený státní podnik postavit na nohy.“

☑️ „Stejně nešťastný byl způsob, jakým vládní koalice komunikovala v případě zákona o změnách ve valorizaci důchodů a jakým způsobem zákon nakonec prosadila. Zákon bude mít ještě dohru u Ústavního soudu.“

☑️ „Pětikoalice se zdá být vnitřně zablokovaná zejména v otázkách, jak snižovat rozpočtové deficity. Zatímco některé menší strany koalice by se nebránily zvyšování daní, občanští demokraté, kteří drží v rukou otěže státních financí, se dále drží představ, že deficity a rostoucí státní dluh bude možné zkrotit především škrty na výdajové straně rozpočtu.“

☑️ „Shrneme-li, vládě ze všeho nejvíc ubližuje špatná komunikace. A též sílící dojem, že jako celek neví kudy kam.“

☑️ „Po nadějném rozjezdu v minulém roce tak hrozí, že další vláda vedená ODS narazí do zdi. Kromě první vlády Václava Klause zatím žádná vláda ODS nedokončila svůj mandát. Bylo tomu tak kvůli špatné komunikaci, ideologickému přístupu k ekonomice, státním financím i roli státu – a také jisté arogantnosti ve vztahu k veřejnosti …“

☑️ „Je jasné, že situace je složitá a problémů je tolik, že nebude existovat jedno řešení, navíc škrty, které budou muset dříve či později přijít, budou vždy nějaký segment společnosti bolet.

🏇 Začíná mě znepokojovat, že zatímco se zhoršuje zadlužení, vyhlídky ekonomiky i nálada ve společnosti, vláda jakoby si závažnost stavu, který už nám začíná bouchat na dveře, nepřipouštěla. A to je ještě ta lepší možnost.

Tou druhou totiž je, že přicházející nebezpečí nedokáže detekovat….