„Že nevnímáme způsob podnikání, který tu provozoval pan Písařík, jako zásadní problém této země, je zásadním problémem této země.“
Biolog Jan Trnka
Předesílám, že nejsem odborník na legislativu, nicméně situace, kdy firma nemusí dostát svým závazkům (i když na nich momentálně prodělává – mohl před tím zákazník říci, že chce platit méně, protože má momentálně BE velkou marži?), zanechá milión zákazníků na holičkách a ti ani nemají nárok na vrácení už zaplacených záloh, je zvláštní a mluví o nedostatečných regulačních mechanismech ze strany státu.
Tím spíše, že následná státní pomoc v akutní nouzi (jsem samozřejmě pro), půjde čistě z našich kapes a manažeři a majitelé Bohemia Energy, si kvůli celé situaci nemusí dělat vrásky.
Myslel jsem, že Energetický regulační úřad (ERÚ) máme právě proto, aby takové vyhrocené situace vůbec nemohly nastat. Tedy, aby předcházel tak rizikovému hospodaření, jaké dlouhodobě preferovala BE.
Připomíná mi to situaci s úřadem, který má hlídat financování stran a kampaní, kdy prakticky nemá žádné mechanismy na účinnou kontrolu (sem patří i směšně nízká výše sankcí), a po volbách se dozvíme, že strany, které evidentně utrácely násobky výše limitu, případně neprokázaly původ sponzorských peněz, žádná pravidla neporušily.
Z mého pohledu je největší nonsens, aby se bývalí zákazníci Bohemia Energy, nemohli dostat ke svým dopředu složeným zálohám na nyní již nedodanou energii, zvlášť v situaci, kdy budou musel rychle skládat u nových dodavatelů několika násobně vyšší zálohy.
A to ať už u dodavatele poslední instance, kde budou platby nejvyšší, nebo u nově zvoleného dodavatele, s nímž podepíší dlouhodobý kontrakt – protože i tam půjde o výrazné navýšení oproti dosud skládaným zálohám.
Vtipně pak působí zpráva z webu motejlek.com, v níž se uvádí, že Hana a Jiří Písaříkovi (majitel BE) se pokusili převést soukromý majetek, avšak soud tomu stačil zabránit.
Problém s koncem BE se netýká ovšem jen oněch 900 000 zákazníků, ale i jejich rodin. Registraci u BE mělo 600 000 odběrných míst (část totiž odebírala plyn i elektřinu zároveň), což může značit cca nejméně 1.5 – 2 milióny postižených lidí.
Z nich část se jistě dostane do stavu nouze, který se v tomto případě, pokud vznikne na podkladě nemožnosti platit poplatky za energie, nazývá se energetickou chudobou.
Jak byznys majitelů BE, manželů Pisaříkových fungoval, popisuje Stanislav Biler: „Zatímco tzv. velcí, tradiční či normální poskytovatelé nakupují energie v určitém objemu pro své zákazníky předem, takže ve chvíli, kdy podepíšete smlouvu za určitou cenu, má váš dodavatel elektřinu či plyn koupeny za cenu a v množství, aby ji po dobu smlouvy mohl dodávat, Bohemia Energy tohle nedělala. Nakupovala energie víceméně průběžně a sázela na to, že cena bude stále padat a firma na tom vydělá.“
A když nastal opačný cenový pohyb, BE prostě zavřela krám a řekla „Končíme.“
Ekonom Filip Pertold, výzkumný pracovník think‑tanku Idea při Cerge‑Ei, pro týdeník Ekonom, se domnívá, že v důsledku pádu BE bude takových domácností asi 200 000 – tedy zhruba 600 000 lidí.
Jak to asi bude vypadal s novými cenami pro odcházející klienty BE naznačuje kreslený plánek / graf (?) Michala Šnobra, podnikatele v energetice.
Jan Lipold v SeznamZprávy, k tomu píše: „Je víc než dva týdny ode dne, kdy Bohemia Energy skončila. A politici pořád jako by nedoceňovali rozsah a hloubku problému.“
A ještě: „Stát nemá nedopustit, aby firma na strategickém trhu bez varování skončila, odevzdala licenci a odešla středem, postižení klienti si zoufali, všichni společně jsme to nějak skousli, a jelo se dál.“
A Daniel Hůle, dluhový“ expert Člověka v tísni: „Když klient dlužil Bohemia Energy pár korun, skončil v exekuci s cejchem zlotřilce. Když majitel Bohemia Energy uvrhl statisíce lidí do bídy, řekne se, že ukončil činnost.“
Čeká nás sociální otřes, tím spíše, že do problému se nedostanou jen zákazníci BE (které by podle mě právě před tím, co se stalo, měl chránit stát), ale kvůli obecnému nárůstu ceny energií (díky vysoké ceně plynu) i mnoho ostatních nízkopříjmových domácností.
To zase v některém z dalších příspěvků, tento měl jen ukázat na fakt, že neviditelná ruka trhu, bez účinných regulačních mechanismů státu, může mít v krizi i takovouto likvidační podobu.
Sanaci a nápravu platíme všichni.
