Byl jednou jeden dům

Ačkoli všichni žijeme prezidentskou kampaní a napjatým očekáváním, kde se stane novým prezidentem republiky, válka, kterou Rusko rozpoutalo v téměř sousední Ukrajině, nekončí.

Stejně tak nekončí nepřetržitá řada ruských válečných zločinů, kterých se v Ukrajině dopouští Putinova armáda.

Před dvěma dny, v době kdy jsme napínali před vyhlášením výsledků prvního kola prezidentského klání, byla Ukrajina opět napadena ruskými balistickými raketami.

Jedna z nich prakticky vymazala z povrchu Země jeden velký panelák v příhraničním ukrajinském městě Dnipro. Jeho obyvatelé se bohužel nestačili před zásahem rakety včas ukrýt a její zásah měl tak velmi tragický účinek.

Zatím se ví o:

– 35 mrtvých, včetně 2 dětí

– 39 zachráněných, včetně 6 dětí

– 75 zraněných, včetně 14 dětí

Čísla se patrně ještě zhorší s tím, jak bude přibývat počet lidí zraněných, kteří na následky těchto zranění zemřou. Dniproské sídliště samozřejmě není žádným legitimním válečným cílem, bohužel, pravidla pro Rusko nikdy v historii neplatila.

Peklo, zkuste si představit, že na chodníku vašeho města, nebo vesnice leží vedle sebe 35 mrtvých těl, někteří z nich jsou vaši známí, znáte jejich rodiny …

A to ještě patříte k těm šťastným, kteří mezi nimi nemají své blízké.

Lidé přeživší v zasaženém domě, dávali mobilními telefony najevo záchranářům, kde se nachází.

Záchranné práce samozřejmě probíhaly s největší možnou intenzitou i přesto se k mnohým hasiči a záchranáři nedokázali dostat včas.

Stejně jako vždycky po takovém útoku na civilní cíle se v následujících hodinách vynořují tváře jednotlivých obětí zločinu a jejich životních příběhů.

Světem však tentokrát nejvíce obletěla fotka ženy, která přežila. Ale …

Ženě na snímku je 23 let, přežila jako zázrakem v koupelně bytu v sedmém patře. V září ztratila svou lásku ve válce. Nyní přišla o domov. Její rodiče jsou stále pod troskami, neví, jestli přežili. (vztaženo k nedělnímu ránu).

V bytě se žlutou kuchyní bydlela rodina trenéra Boxu Mychaila Korenovského. Byl trenérem boxu.

Tuto sobotu byla jeho žena s dětmi venku a Mychajlo se k nim chystal k nim připojit… Zůstaly po něm dvě dcery a nyní už vdova.

Olga Usova a Iryna Solomatenko. Nebyly přímo v domě, ale v době útoku na panelák procházely zrovna kolem na cestě do posilovny. Obě byly lékařky, dobrovolnice, matky malých dětí.

Tento pár Iryna a Maksym uprchl z Nikopolu do Dněpru v naději, že bude v bezpečí. V sobotu je zabila ruská raketa. Jejich 2 děti, Tymur, (9 let) a Karolina (14 let), jsou nyní sirotky. V době zásahu domu byli oba venku poblíž . Nyní jsou v nemocnici

Maša Lebeď, 15 let. Její sestra napsala na sociální síť: „Moje patnáctiletá, superchytrá, supertalentovaná a superzábavná sestra je navždy pryč (raketa zasáhla náš dům)“. Chodila do deváté třídy.

🏇 Válka bude nejspíš trvat ještě dlouho a zemřou při ní ještě tisíce lidi (v lepším případě), jejichž jediným proviněním bylo, že žili moc blízko Ruska.

Zbytek Evropy nesmí vůbec pochybovat o maximální možné pomoci těmto lidem. Pokud chceme, aby se nic podobného nedělo v žádné jiné evropské zemi, musíme se o to zkrátka postarat.

A upřímně, nemyslím si, že je výhodnější jít do do této situace na čele s Andrejem Babišem. Tím spíš, když ta druhá možnost je člověk, který prišel přímo z útrob Sevroatlantické aliance.

Není doba na lehkovážnost a je dost možné, že v bezpečnostní politice už taková doba nikdy ani nenastane.

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh