Ceny energií, černá můra EU. Jak to s nimi je?

Elektřina a plyn jsou dvě komodity, z jejichž názvů se dělají v současné době politikům a již brzy i všem spotřebitelům mžitky před očima.

Pokusím se problém z vysokými cenami zjednodušeně vysvětlit, protože ta situace nějaké navzájem propojené příčiny má, ale zároveň není zdaleka tak složitá na vysvětlení, jako na následné řešení.

❓ Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš odhaduje nárůst cen pro ty s nezafixovanými cenami ve smlouvě od Nového roku u elektřiny asi o třetinu a u plynu o polovinu až dvě třetiny. 

Ceník na příští rok zvedne mnohým spoluobčanům tlak 1. listopadu, kdy bude zveřejněn.

Tam, kde to lze, zdražují distributoři už nyní a někdy dokonce i podvodným vypovídáním smluv se zafixovanými cenami.

Jde tlustý do tenkejch, jak se říká.

❓ Zkrachoval distributor Bohemia Energy, několik dalších menších a jistě zkrachují i další. Přičemž obchodník, ke kterému zákazník od krachujícího prodejce energií přejde, protože nemá pro tyto zákazníky energii nakoupenou do zásoby, nakupovat pouze za současné ceny a to koncový zákazník samozřejmě na zálohách a doplatcích pozná.

❓ Příčin rychlého zvyšování cen plynu a energií je vícero a smrtelná je asi jejich vzájemná souběžná kombinace.

❓ Nejlacinější argument, že za zvyšování může Green Deal a zvyšující se cena emisních povolenek, neplatí prakticky vůbec, ten plán navíc ještě neběží a je uložen v šuplících unijních úředníků.

„Green Deal sice znamená závazek států snížit výrazně své emise do roku 2030 (a následně do roku 2050), jenže navržené změny jsou pořád v podobě návrhu, ne směrnice, respektive zákona. O návrzích se dokonce na evropské úrovni ještě ani nejednalo.“

Svou roli sice hraje i růst ceny emisních povolenek, ale ani to nevysvětluje takové zdražení energií. Zatímco cena povolenek šla nahoru o 30 – 50 %, nárůst u energií je o 300 – 500 %.

❓ OK, tak argumenty ad Skopečkum máme za sebou a pojďme blíže realitě.

Skokový růst poptávky

❓ Nejprve je třeba říci, že s pandemií byla poptávka po plynu ve světě velmi výrazně utlumena. Vývozci měli velké propady a s tím, jak pandemie světem postupovala nerovnoměrně, uzavírali nové kontrakty na dalších trzích, zejména v Asii.

Tím si snížili možnost reagovat na případný opětovný nárůst poptávky na „severozápadě“ planety. O to hůře, když se ukázalo, že tento nárůst je ještě strmější, než se obecně předpokládalo, že bude.

V současnosti tedy nejsou schopni plně uspokojit naši poptávku a my v Evropě, navíc kvůli minulé tužší zimě, nemáme doplněné zásobníky na plyn, tak jak v tuto dobu bývá obvyklé.

Obchodníci a distributoři objednali „těžařů“ nižší dodávky, jelikož očekávali slabší růst ekonomiky, než ten, který nastal.

Dál: Snahy Evropy stát se globálním lídrem v oblasti změny klimatu prostě přispěly k širším změnám na trhu. Dotlačili jsme (ví se to tady) rychle rostoucí ekonomiky Asie k nástupu odklonu od uhlí a pak jsme zjistili, že země jako Čína a Indie nyní soupeří o stejné dodávky LNG, na které se Evropa začala spoléhat, například z USA či Kataru.

„Čína každý rok připojí k plynové síti až 15 milionů domů ve svých pobřežních městech – to je jako každý rok přidat poptávku v hodnotě Nizozemska a Belgie. Takže když se v Číně ochladí, cena plynu stoupne ve Velké Británii a Německu.“

Další bod zvyšující cenu plynu a následně i elektřiny.

Snížení produkce evropského plynu

❓ Dalším faktorem proč je nyní na trhu málo plynu a o němž se v Česku prakticky nedozvíte, je zavírání největšího evropské gasfieldu v Holandsku – kvůli otřesům půdy.

Ruské vydírání plynem, které má patrně tři příčiny

• Snaha o co nejvyšší nárůst cen a tedy ekonomická sanace za předchozí covidové období
• Tlak na co nejrychlejší otevření plynovodu Nord Stream II. . Momentálně jeho zprovoznění kupodivu brání německé úřady
• Rozbití jednoty Evropy v otázce opětovného prodlužování protiruských sankcí za přepadení Ukrajiny. Ty se v EP prodlužují každého půl roku.

❓ A právě od ceny zemního plynu se také podle expertů ze 70 až 90 % odvíjí cena elektřiny.

Pravděpodobná spekulace s cenou distributorů plynu

❓ O Gazpromu je známé, že s dodávkami se snaží hýbat tak, aby se cena držela co nejvýše a výše zmíněné okolnosti této praxi jen nahrávají.

Letos se odehrává i snížení některých dodávek z Norska, údajně z technologických důvodů.

Evropská komise ostatně už zkoumá a porovnává jednotlivé státy, kde si Gazprom pronajal zásobníky zemního plynu a kde je pronajaté nemá. V zemích, které Gazpromu žádné zásobníky nepronajaly, jako je Francie nebo ČR, jsou ty zásobníky víceméně plné. V Německu, Nizozemsku, Slovensku nebo Rakousku si Gazprom pronajal často velké kapacity zásobníků – a zásoby tam jsou podstatně nižší. Největší zásobník v Německu je plný z nějakých pěti %, loni to bylo 80 %.

Další info k problematice

❓ Nord Stream II.

Už teď existují tři trasy, kudy ruský plyn do Evropy dodávat – přes Ukrajinu, přes Polsko a pod Baltským mořem, což je Nord Stream 1. Ty roury nejsou naplněny ani mnohdy ani ne z poloviny. Rusko taktizuje kvůli cenám, ale zároveň říká – potřebuju čtvrtou rouru pro dodávky do Evropy. 

❓ A proč Němci nyní nechtějí spuštění NS II. povolit?

Chrání evropský trh. Existuje totiž zákon, který říká, že část potrubí musí být přístupná i dalším distributorům, kteří by tak mohli vykrývat objektivní i účelové výpadky primárního distributora.

A na tuto podmínku nechce Gazprom z pochopitelných důvodů, kde je často ruský plyn používán jako politická páka, přistoupit.

Zvláštní zmocněnec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Když nahradíme ropu a zemní plyn, tak jednak výrazně ušetříme, jednak přestaneme být závislí na zemích, jako je Rusko. 

Dává to smysl.

• HN: Hlavním důvodem rostoucích cen je tedy zelená politika?

Hlavním důvodem je to, že si po loňském covidovém roce exportéři ropy a plynu uvědomili, že to, na čem se Evropa domluvila v roce 2007, je vážně ohrožuje. Tehdy jsme řekli, že se v nějakém výhledu chceme obejít bez ropy a zemního plynu. Od loňska, kdy poznali kvůli C 19 všichni světoví exportéři ropy a zemního plynu, co pro ně znamená i malý výpadek poptávky, vnímají naši snahu tyto dvě komodity nahradit jako něco, co je životně ohrožuje. Pro země, které mají z ropy a plynu 70 či 80 % svých státních příjmů, to je otázka přežití. 

HN: Měla by Evropa svoji klimatickou politiku přehodnotit?

Je dobré si připomenout, že na začátku toho všeho nebyla jen snaha nějakých šílených ekologů a zelených. Nutnost nahradit fosilní paliva něčím jiným zdůrazňovali i ekonomové a bezpečnostní kruhy. Ekonomicky vzato si uvědomte, že EU vydává za ropu a plyn 400 miliard eur ročně. Tyto peníze můžete lépe vynaložit na budování domácích zdrojů. To dává smysl. A podobně z pohledu zahraničněpolitické a bezpečnostní komunity zvyšující se závislost na ne vždy stabilních zemích, které nám dodávají ropu a plyn, není úplně dobrá. Čili jde o celoevropský konsenzus, nikoliv jen o snahu jedné skupiny lidí. 

Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP, ke Green Dealu a současnému růstu cen energií

• Nemalá část poslanců v debatě našla viníka: je jím Green Deal. Kulhá to na obě nohy: především, Green Deal je v tuto chvíli jen závazek na snížení emisí do roku 2030 (a 2050), který se nepromítl zatím do jediné změny regulací. Balík zákonů, které mají k cíli vést, byly toliko představeny a v tuto chvíli nejsou ani ve fázi jednání. Navíc, pokud by dlouhodobá politika EU opravdu měla být viníkem, těžko by trhy, po překonání zimy, na další roky obchodovaly energie za ceny řádově nižší než dnes.
• Rychlý růst obnovitelných zdrojů je jediná časově dostupná a finančně atraktivní cesta k snížení naší závislosti na dovozu. To, že v řadě zemí je rozvoj těchto zdrojů zamrzlý a jinde jde pomaleji než dříve, je samozřejmě rizikový faktor. Zapojení obnovitelných zdrojů (a též růst kapacity úložišť) je potřeba i proto, že dochází a bude docházet k vyřazování velkých zdrojů, především elektřiny a zároveň bude pokračovat záměna uhlí za plyn. Je jasné, že tento proces bude fungovat hladce jen tehdy, když bude jasné, jak budou vyřazené kapacity (z ekonomických, provozních či politických důvodů) nahrazeny kapacitami novými, aby nedošlo k poklesu nabídky.

A co Česko a jeho současná vláda?

• Ujíždí nám vlak: zaostávají technologie, klíčové otázky způsobů financování se neřeší, chybí potřebná legislativa.

Veřejnost naprosto není připravena a ani si nepřipouští, jaké zásadní změny nás v blízké budoucnosti čekají a neminou.

• Vlastě je i typické, že současný premiér na margo současných vysokých cen plynu blouznil o nulovém DPH na elektřinu, což je v rozporu s přijatou legislativou.
• Dokonce s touto myšlenkou odjel i na summit lídrů EU, který včera skončil.
• Včera zveřejněná dohoda EU k cenám energií na území EU říká, že jednotlivé země mají využít všech mozností, aby pomohly svým občanům ohroženýmm energetickou chudobou. Zmínka o českém návrhu na snížení DPH u elektřiny na nulu veškerá žádná.
• Andrej Babiš, který ji tam jel prosadit, se spokojil s tím, co minulý týden navrhla EK (udělá analýzu trhu, jestli spekulanti na trzích uměle nezvyšují cenu emisních povolenek)
• Odpuštění DPH, které tedy vláda lidem slíbila – jak do konce roku, tak na celý příští rok -se zcela určitě střetně s legislativou Evropské komise, která dbá na soulad sazeb v celém unijním bloku.

U navržené změny zákona lze navíc očekávat, že ji nově zvolená Sněmovna zamítne. Většinu v ní budou mít koalice Spolu a Pirátů se Starosty, které jsou k nulové dani kritické. Zástupci koalic například upozorňují, že je taková pomoc neadresná. 

• Politikou dneška typu „nechci slevu“ zadarmo“, je – jak je výše popsáno -plošná pomoc všem.
  • Tudíž se bude zbytečně pomáhat i těm, kteří to nepotřebují, aby se díky tomu, (protože jde o tudíž o dražší opatření), pomohlo nedostatečně té menšině, kterou můžou současné ceny nikoli v nejhorším omezit, jako tu většinu, ale existenčně zriunovat.
  • Ministryně financí na ČRo Plus otevřeně přiznala, (slyšel jsem osobně), že stát v roce 2021 takové lidi neumí v systému najít a tak radši pomůže všem.

 „Největší vzestup inflace a tedy cen máme pořád teprve před sebou – někdy na počátku roku se můžeme dostat až k šesti procentům. A přesně v tu dobu navíc poskočí mnoha lidem i výdaje na energie. Nejchudší desetina domácností za ně přitom už nyní utrácí pětinu příjmů.“

Jedinou konkrétní momentální pomoc tak představuje odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje energie. Podle propočtů Karla Havlíčka má domácnostem ročně ušetřit zhruba 1500 korun. Půjde tedy o velký státní výdaj, ale naprosto nesmyslný, protože plošný.

Chudé lidi, kteří bydlí v domku – a poplatky za energie jim stoupnou i o desítky tisíc -, patnáct stovek nezachrání. Ostatní, kteří mají dále cenu fixovanou u zavedeného dodavatele, zase tuhle sumu nepotřebují. 

„Český stát opět neumí pomoci potřebným, takže pomáhá úplně všem trochu, čímž nakonec nepomůže nikomu a jsou z toho jen další státní dluhy.“

🏇 Nečeká nás nic lehkého.

• Zhoršila se bezpečnostní situace ve světě a právě státy na nichž jsme obchodně a technologicky závislí, patří mezi ty, kvůli nimž je třeba zase bezpečnost prioritizovat. Zejména Rusko, Čína, ale i Írán a některé arabské státy.
• Máme tu výbušnou kombinaci kdy do probíhající transformace energetiky západu, (ta probíhá jednak právě z bezpečnostních důvodů a hlavně kvůli postupující klimatické změně a jejím následkům) přišla Covidová krize, tedy pokles ekonomik, rozbití dodavatelských vztahů, omezení prospěšných segmentů migrace, atd
• Do toho všeho Českou republiku spravuje zájmová skupina Agrofertu, která jedná ne ve prospěch ČR, ale ve prospěch majitele Agrofertu (viz masivní kritika snah ČNB brzdit inflaci, kvůli úrokům úvěrů holdingu u bank), a jejíž jedinými znatelnými výstupy jsou premiérovy pokusy o mikromanagement, sdílené na Facebooku a selfie ministryně financí na Instagramu.