Ceny plynu zase poskočily nahoru a momentálně je tímto směrem tlačí zcela určitě Putinova admistrativa.
Ale nejprve k cenám emisních povolenek a k faktu, nakolik je jejich více než dvojnásobný letošní nárůst podílí na současných celkových vysokých cenách za elektřinu.
👉 Profesor Jakub Hruška, přírodovědec a vysokoškolský pedagog:
„Tak dlouho jsem pátral, kolik z dnešní astronomické ceny elektřiny tvoří emisní povolenky, až jsem si to nakonec musel spočítat sám.“
➡️ „Průměrný emisní faktor – tedy kolik tun CO2 se uvolní pří výrobě 1 MWh elektřiny, je v Evropě okolo 0,4. Emisní povolenka na tunu ekvivalentu CO2 stála v pátek 10.12. 83 EUR a elektřina 189 EUR/MWh (odečteno z www.kurzy.cz). Takže z této ceny tvořila povolenka 33 EUR, což je 16,5%. Vyplývá z toho, že cenu elektřiny nežene vzhůru cena povolenek, ale úplně jiné mechanismy (nedostatek plynu, řikají ekonomové). Mimochodem v červnu, kdy elektřina stála ca. 72 EUR/MWh a povolenka 35 EUR/MWh tvořila cena povolenky 19,5%, ceny elektřiny, tedy víc než dnes.“
➡️ „Vysoké cen elektřiny (a odvozeně dalších energií) jsou samozřejmě sociálně velký problém, a vlády to musí nějak řešit. Ale emisní povolenky za to evidentně primárně nemohou. Jsou ale tím snadno označitelným „viníkem“. Tak neskákejme na špek každé lži prosím.“
👉 Jan Krčál, analytik webu Fakta o klimatu
Křivka znázorňující vývoj cen elektřiny letos však velmi přesně kopíruje vývoj cen plynu, který je nyní nejdražším zdrojem, z nějž se elektřina vyrábí.
➡️ Cena elektřiny letos od jara stoupla zhruba z 60 eur za megawatthodinu na nynějších 200 eur za megawatthodinu. (Cena emisní povolenky se zvedla letos cca zvedla z 30 euro na 80).
➡️ „Když se na burze prodává elektřina, cenu vždy určuje nejdražší zdroj, který je v danou chvíli ještě potřeba. Což je v tuto chvíli zemní plyn. Takže důvod prudkého nárůstu ve druhé polovině roku je kvůli nárůstu ceny zemního plynu.“
➡️ „Cena elektřiny bývala víc stabilní během dne, během roku, teď se dostává do dvou pólů. Může být velmi levná, pokud spotřebu v danou chvíli pokryjí jaderné zdroje a obnovitelné zdroje, anebo je velmi drahá, pokud obnovitelné zdroje nejsou zrovna k dispozici, a je potřeba zapojit plyn nebo uhlí.“ (A momentálně extrémně nefouká, ve Francii odstavili náhle několik jaderných bloků a uhelných zdrojů je méně, než dříve).
👉 Jan Rovenský, Hospodářské noviny, Greenpeace:
➡️ „Cenu silové elektřiny na trhu určuje jeden jediný faktor: provozní náklady (tzv. spread) nejdražší, tzv. závěrné elektrárny, jejíž výroba je v tu chvíli v síti potřeba. Provozní náklady všech ostatních (levnějších) zdrojů v danou chvíli nemají na cenu elektřiny vliv žádný – i kdyby vyráběly úplně zadarmo, elektřinu budou prodávat za úplně stejnou cenu jako závěrná elektrárna.“
➡️ „Závěrnou elektrárnou je na společném evropském trhu nyní elektrárna spalující zemní plyn. Z toho mimo jiné vyplývá, že provozovatelé uhelných elektráren nyní bez ohledu na vysokou cenu povolenky královsky vydělávají (jejich provozní náklady jsou v současnosti ve srovnání s plynovými elektrárnami o 40 % nižší).
➡️ „Provozní náklady plynové elektrárny sestávají ze dvou hlavních složek: ceny paliva a ceny emisních povolenek.
Typická paroplynová elektrárna s účinností 49 % na výrobu 1 MWh elektřiny potřebuje 2 MWh zemního plynu a 0,4 povolenky. To dělá při dnešních cenách 173 eur za palivo a 32 eur za emise. Neboli: cenu silové elektřiny nyní tvoří z 84 % cena zemního plynu a z 16 % cena emisní povolenky.“
A postupně přejděme od čistě emisních povolenek k ostatním faktorům růstu cen energií
👉 Václav Bartuška, zvláštního velvyslance ČR pro otázky energetické bezpečnosti
Jaký podíl na současné situaci mají obnovitelné zdroje a Zelená dohoda pro Evropu? Důvody zvyšování cen energií jsou nejméně tři.
➡️ „Růst cen je způsoben rychlým oživením trhu, a to nejen v Evropě. Pak obrovskou nejistotou, protože nikdo neví, jestli přijde další vlna lockdownů, nebo ne. Loni měli dodavatelé nakoupeno hodně do zásob – a prodělali na tom.“
➡️ „Připomínám, že právě v roce 2020 byly ceny energií nejnižší v historii, a to prý nikdo nenaříkal. Posledním důvodem pak jsou spekulace. Je tady totiž do jisté míry i snaha ovlivnit růst cen ze strany některých dodavatelů, zejména zemního plynu.“
➡️ „K růstu ceny samotných povolenek přispívají i spekulanti, proto bychom chtěli, aby se jejich prodej vrátil zpět pouze k těm, kteří emitují CO2, tedy nikoli banky a investiční společnosti.“
👉 Aktuálně: Ceny zemního plynu markantně rostou. Na vině jsou nízké dodávky z Ruska
Rusko vypnulo proud plynu pod plynovodem Jamal a redestribuovalo jej do plynovodu Nord Stream I.
Což vystřelilo ceny znejistělého trhu zase o něco výše.
Gazprom objemy pro tranzit potrubím na prosinec nerezervoval. Kapacitu nakupuje v denních aukcích. To se rovná dalšímu zvýšení ceny.
Analytici se domnívají, že nejnovější pokles dodávek do severozápadní Evropy souvisí kromě Nord Streamu 2 i s neobvykle chladným počasím v Rusku.
👉 Plynovod Jamal vedoucí plyn z Ruska, a to přes území Běloruska a Polska, zajišťuje zhruba pětinu ruských pozemních dodávek plynu do EU.
Přerušení ruských dodávek přichází v nejhorší možnou dobu. V Evropě totiž málo fouká, takže produkce elektřiny z větrníků znatelně pokulhává. Navíc panuje poměrně chladné počasí, což samozřejmě poptávku po energiích umocňuje.
👉 Mimochodem, tady jsem našel článek z června: „Rusové mají vůči Evropě obrovský vydírající potenciál v ropě a plynu“, říká ekonom Lacina z Mendelovy univerzity v Brně.
🏇 Emisní povolenky tedy svůj podíl na současné ceně energií mají, rozhodně však nejsou tou hlavní příčinou, jak se snaží někteří politici, kteří si pro vlastní neschopnost potřebují kopnout do EU, tvrdí. Mnohem silnějším tvůrcem růstu cen energií je Rusko, přičemž ani ono v tom není samo. Svůj podíl má i zvýšená poptávka (výroba a počasí) a nejistota trhu ohledně budoucnosti (výše ruských dodávek, počasí, hrozba útlumu poptávek v lockdownech, útlum uhlí, odstavování jádra v SRN, situace u ukrajinských hranic).
A ještě na závěr: o tom, že v rámci Evropy jde ohledně energií (a jejich cen) zejména o bezpečnostní hledisko jsem psal zde.
