Česká energetika na vlnách změny

Několik českých oligarchů podniká ve fosilním průmyslu, případně v zemědělství (především Křetinský, Tykač, Babiš) a zároveň k tomu ještě (nebo spíše právě proto) vlastní v součtu většinu českého mediálního trhu.

Mají velký, až zásadní vliv na dění v politice i na formování názorů nemalé části voličů. V jejich zájmu je aby se buď stávající stav udržel co nejdéle (a Česká republika na tom byla bita), nebo aby se veškeré změny odehrávaly s jejich velkou mírou participace na nich, tedy aby je stát do konverze energetiky výrazně narouboval a unijní stovky miliard, které Česku na tuto změnu EU posílá, končily na účtech jejich společností.

Takový, bohužel, máme stát, takovou máme politiku a takové máme občany.

Na vlnách změny, aneb, kam míří česká energetika

Na představení části názorů autorů Tomáš Vlčka a Martina Jiruška z fakulty sociálních studií MUNI použiju pořad Ex libris Českého rozhlasu, kde byl knize věnováno po právu samostatný díl.

Úvod

🌳 „Naším cílem popsat klíčové změny a trendy v energetice, které v současnosti ovlivňují Českou republiku a budou formovat její budoucnost ve střední Evropě a Evropské unii. Snažíme se popsat problémy v kontextu jak regionů, tak i světových trendů, které na ČR dopadají.“

🌳 „Motivací pro napsání knihy bylo časté vytrhávání pojmů a problémů z kontextu, zjednodušování a překrucování, kterého jsme ve veřejné diskuzi, v souvislosti s energetikou, svědky.“

🌳 „Závislost na ruském plynu rostla nenápadně a vytrvale, aniž by vzbuzovala obavy, či kontroverze. Jak v době SSSR, tak i po jeho rozpadu. Kdo by ohrožoval fungující obchod? Některé východoevropské země varovaly marně … „

🌳 „Kreml, který byl na čas ve ambicích oslaben, bral ale vstup svých bývalých satelitů do NATO jako vlastní bolestnou ztrátu vlivu.“

🌳 „Po roce 2000 jsme ale už mohli pozorovat rostoucí ruské zahraničně politické ambice. Ruské zásahy v Gruzii, Sýrii a na Ukrajině byly jejich projevem. A právě obava s přerušení dodávek plynu, stála za slepotou západu k činům Ruska v těchto zemích.“

🌳 „Plány EU na odchod od ruského plynu znamenají pro Kreml jednak ztrátu finanční a také ztrátu nejmocnější páky (spolu s jaderným arzenálem) na Evropu.“

🌳 „Jakkoli se nám útok na Ukrajinu zdá iracionální, z pohledu Ruska je to jinak. Snaží se zachovat svou mocenskou pozici v situaci, kdy je zřejmé, že jeho čas mezi velmoci se naplnil. A proto reaguje jako ve svých dějinách vždycky – expanzí.“

Co Čína?

👽 „Naopak Čína, která tolik nerostných zdrojů nemá, vidí v energetické tranzici šanci na posílení své role ve světě. Tranzice představuje pro Čínu dvě příležitosti: 1. omezení dovozní závislosti (větší energetickou nezávislost), 2. být důležitým dodavatelem „nefosilních“ technologií pro ostatní země.“

👽 „I proto musíme opatrně nastavovat své obchodní vazby, aby nedošlo k výměně jedné dovozní závislosti za druhou. Tedy, aby jeden nepřátelský režim dodávající ropu a plyn, nenahradil jiný nepřátelský režim, dodávající technologie. „

👽 „Celá indopacifická oblast je dnes největším spotřebitelem energie, má vysoký potenciál růstu a je tedy nejzajímavějším trhem pro dodavatele fosilních paliv.“

👽 „Je ale třeba uvědomit si dvě věci:

1. Jakkoli v absolutních číslech země jako Čína, nebo Indie, patří mezi největší znečišťovatele, obraz se zásadně promění, pokud se podíváme na množství emisí CO2 na obyvatele. V tomto pořadí je jinak světová jednička Čína až na 36. místě a Indie není ani mezi prví padesátkou.

2. V případě Číny, Indie a dalších zemí JV Asie hraje roli vývoz znečištění sem z globálního severu. Špinavou výrobu jsme prostě přesunuli sem.“

Jak bylo u nás uhlím.

⚫️ „Jeho konec se kvůli současné válce o jednotky roků posouvá. Vzpomínáme na dobu tzv. územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí z roku 1991. Ty omezily těžbu v severních Čechách a poskytly prostor, aby se odběratelé i těžaři na postupné ukončení těžby připravili.“

⚫️ „Po dvaceti letech však nakonec nebyly změny ve struktuře zdrojů pro výrobu tepla a elektřiny, ale prolomení těžebních limitů a fakt, že si všichni velcí hráči zajistili účast v celém palivovém cyklu prostřednictvím vlastních, nebo smluvně ošetřených zdrojů uhlí a vlastních tepláren, nebo elektráren pro výrobu produktu s vyšší přidanou hodnotu – tepla, či elektřiny.“

⚫️ „Síla hráčů a jejich zájmových uskupení vedla v palivovém mixu ČR k ještě pevnějšímu ukotvení uhlí a ekologický aspekt byl upozaděn.“

A co tedy my teď?

👉 „Je nutné brát vždy ohled na ekonomickou bezpečnost: vzpomeňme na rok 2021, kdy Rusko v Evropě nedoplňovalo zásobníky plynu a jeho cena tehdy raketově vystřelila nahoru. Spolu s ním i ceny el. energie a tento trend dál posilovala ruská válka vůči Ukrajině.

K tomu se tehdy přidal výpadek francouzských jaderných elektráren, vlna veder a nízký stav vody v řekách.“

👉 „Tehdy se musely do provozu výrazně zapojit vyrovnávací zdroje, tedy plynové elektrárny, jejichž provoz byl nejdražší a tak dál zvyšovaly cenu elektřiny. Plyn tak buď nepřímo prodražuje cenu elektřiny, nebo přímo cenu vytápění.“

👉 „Za současnými vysokými cenami elektřiny a topení je třeba hledat tedy hlavně manipulace ze strany největšího evropského dodavatele surovin pro jejich výrobu – Ruska. Vše ostatní jsou buď následky, nebo průvodní jevy ruské manipulace.“

👉 „Není třeba se do střílet vlastní nohy a panicky odvrhovat vlastní dekarbonizační cíle, pokud současná situace něco jasně ukázala, pak to, že dekarbonizace a bezpečnost dodávek se navzájem nevylučují. Naopak, snížením podílu fosilních paliv snížíme i svou dovozní závislost na nevypočitatelném Rusku.“

👉 „Putin svým útokem na Ukrajinu poskytl Evropě geopolitický budíček a taky EU sjednotil. Ekologičtější západ a k Rusku opatrnější východ. Kreml nás přesvědčil, že je dobré závislost na něm (a dalších nestabilních režimech) snižovat.“

👉 „Došlo k rozvoji spotřeby z LNG terminálů, které problém částečně řeší, mají ovšem zase tu nevýhodu, že by dodavatelé nemuseli kapacitně stačit při období vysokých nároků spotřeby. To může celý proces zbavování se závislosti na ruském plynu zpomalit. Navíc, ne všude v EU je potřebná infrastruktura.“

👉 „K výrobě zeleného vodíku jsou autoři knihy spíše skeptičtí. A to i přesto, že cena zeleného vodíku (z OZE) se začíná srovnávat s cenou vodíku vyráběného z plynu. Výroba vodíku je ale stále spíše na začátku (i legislativa) a tak na odchod od fosilních paliv bude mít v této dekádě vodík jako zdroj marginální vliv.“

Co z toho tedy plyne?:

🌍 „Nejen menší a střední země jako ČR, ale i velké EU země jako SRN a Francie nemají takovou váhu, jako miliardové asijské trhy a budou v době zdrojového a komoditního nacionalismu a zvýšené poptávky prostě tahat za kratší konec.“

🌍 „Musíme se z vývoje posledních let poučit. Ukazuje se, že společný postup členů EU tváří v tvář krizím je nakonec pro tyto členy nejvýhodnější. Pokud má být Unie odolnější, musí prostě lépe komunikovat a spolupracovat.“

🌍 „Je zřejmé, že různé země v EU budou mít různý energetický mix. ČR preferuje zejména jádro a je zde tlak na výstavbu dalších zdrojů. Před tím je ale je třeba si vyjasnit, zda nás takové další projekty posunou blíž k bezuhlíkové ekonomice, nebo učiní odolné vůči vnějším geopolitickým otřesům.“

🌍 „JE mají totiž jeden opravdu velký problém – a to je cena. Nejlevnější cena za jeden reaktor odpovídá více než 11 % veškerých příjmů státu (2021). Proces zajištění financí je nejnáročnější etapou celého projektu. (Ostatně, vítězní Korejci už korigovali vládní odhady nákladů s tím, že cena ještě zdaleka není konečná).“

🌍 „Pokud tedy čelíme protivníkovi, který je schopen dodávat komoditu za nízkou cenu, případně ji uměle snížit, aby využil závislosti spotřebitelů k vydírání, je zřejmé, že tento model není po roce 2022 udržitelný. V rámci EU i ČR tedy bude nezbytné opustit čistě tržní logiku a začít uvažovat více strategicky.

🌍 „To bude znamenat např. výraznější intervence státu, včetně financování kritické infrastruktury a projektů, které nemusí být rentabilní, ale budou důležité z pohledu energetické bezpečnosti.“

🌍 „Ani v případě, že se zbavíme závislosti na rozpínavém Rusku a podaří se nám vybudovat bezuhlíkovou energii, bychom neměli propadnout pocitu, že jsme v bezpečí. Geopolitické soupeření nás ani nadále neopustí, jen jeho těžiště posune jinam.“

🌍 „Čína bude v pozici globálního vyzyvatele útočit na postavení USA, zatímco chřadnoucí Rusko bude sice lokální, ale významnou výzvu pro Evropu. Ta bude stát před úkolem zabezpečit se v kompetitivním prostředí, kde soupeření o komodity bude stále jedním z hlavních bezpečnostních témat.“

🌍 „Fosilní zdroje jen nahradí suroviny pro rozvoj technologií a obnovitelných zdrojů, jakož i samotné technologie.“

🏇 Ta změna se děje teď a popravdě, ani tato vládní garnitura ji moc nestíhá (momentálně např. velké problémy kolem jaderného tendru), jenže je to pořád ještě ta lepší polovina politického spektra.

Po volbách se může stát, že odevzdáme zemi lidem, kteří věří, že naše planeta je plochá a že jsme přeprogramováváni práškováním z letadel.

Zdá se to být fikce. Ale to si na Slovensku mysleli taky …

„

„