Co by se asi tak mohlo pokazit?

Česká republika se nachází v ekonomické krizi a bude v ní trčet i nadále, ať už prezidentské volby dopadnou jakkoli.

Je tedy třeba se o těchto problémech bavit, diskutovat je a hlavně je řešit. Evidentní totiž je, že s narůstajícími ekonomickými problémy, roste ve společnosti počet lidí, kteří mají sklon podlehnout vábení populistů a jejich slibům na jednoduchá řešení problémů. Stejně tak podle průzkumů roste počet lidí, kteří dávají přednost jiným formám správy jejich zemí před demokracií.

Ukázalo se to i v I. kole prezidentské volby, kde Andrej Babiš jasně vyhrál v obcích s vyšší mírou chudoby, exekucí a nižší mírou vzdělání a socioekonomického rozvoje. Tam získaval přes 40 %.

„V chudších regionech, jako jsou severní Morava a severní Čechy platilo pravidlo ‚čím menší obec, tím víc rostl podíl hlasů pro Babiše. Boční reflektory prezidentské volby nasvítily nepříjemný problém. Má-li se tato země pohnout směrem k liberální demokracii, musejí političtí lídři začít řešit regiony.“

Jan Stránský, Seznam Zprávy

 „Obyvatelé sociálně znevýhodněných regionů chodí k volbám spíš méně, tentokrát v nich ale volilo 62 % lidí, což je nečekaně hodně. Mobilizovat je dokázal hlavně Babiš, který přes svou někdejší vládní účast zůstává v očích mnoha lidí protestním kandidátem.“

„V analýze, již Prokopova PAQ Research připravila, sociolog uvádí, že ve třetině republiky s nejvyšší mírou destabilizující chudoby získal Andrej Babiš 41 %. „Ve třetině, kde je naopak chudoba nejnižší, jen 29 %. Petr Pavel získal 32 % v chudých obcích a 39 % v obcích bez chudoby.“

„Znamená to, že agresivní kampaň prohloubila ještě víc rozdíly mezi regiony, kde lidé dávají přednost politikům pravého středu, a kde naopak dominuje levice. Přesto výsledky prvního kole neznamenají revoluci, v první řadě jenom konzervují poměry z roku 2018.“
Za posledních pět let se ale potíže takzvaně chudých regionů, rozuměj obyvkle příhraničních, očividně nezlepšily.

Za posledních pět let se ale potíže takzvaně chudých regionů, rozuměj obvykle příhraničních, očividně nezlepšily. A nezlepší hned tak ani teď, protože se změnou těchto poměrů, současná politická reprezentace ještě ani nezačala. Objektivně je nutno dodat, že vláda zemi spravuje ve velmi obtížných podmínkách, subjektivně (protože minimálně strany koalice spolu už zemi roky spravovaly, náprava by nezačala ani pokud by okolnosti byly vládě nakloněny lépe.

Opět dáme slovo novináři Seznam Zprávy: „Vláda, chcete-li stát, musí konečně pečovat o své periferie. Není možné, aby více než stotisícový Liberec inkasoval na základě dávno překonaného přerozdělování daní pro samosprávy ze státního rozpočtu třináct tisíc korun na obyvatele, zatímco o něco větší Plzeň dvaadvacet tisíc.“ (Změna současného daňového přerozdělení směrem k chudším regionům, je mimochodem jedno z hlavních témat Danuše Nerudové v kampani).

Udělil bych teď virtuálně slovo Danielu Prokopovi, který zmiňuje další problém dvojrychlostního Česka a tím je nastavení současného daňového mixu.

„Volba Babiše těmto regionům nepomůže, ale zachová je na mapě coby hrozbu. Otázku, co ti lidi vlastně chtějí, že volí jinak, než si v Praze představují. Volby jsou jediná chvíle, kdy sem centrum napře svůj zrak. Když volíte proti vládě, protože pro vaše děti nepřijel autobus do školy a vám chybí lékař, nejste burani. Jen možná nemáte jinou možnost, jak tohle vládě vyřídit.“
Stanislav Biler, A2larm

„Když se v Česku mění daně, nikdy se nezohledňuje dopad na regiony. Nižší platy, které berou lidé spíše mimo velká města, jsou zdaněny víc. To odvádí z regionů kupní sílu. „Problémem je, že tam sice mají fabriku, ale ne silný sektor služeb. To nepodpoříte dotacemi, ale tím, že tam zůstanou peníze.“

„Myslím, že základní potřebné oblasti jsou daňová reforma, oddlužení a změna rozpočtového určení daní, aby regiony dostávaly víc peněz, vzdělání a potom zaměření dotací, aby víc cílily do těchto regionů. To je pět oblastí, kde se toho dá hodně změnit během deseti let.“ (Opět narážíme na body programu Danuše Nerudové).

„Současný daňový mix má podle mě zásadní vliv na rozevírání nůžek mezi regiony a hodně se podceňuje. Když se mění daně v Česku, tak v podstatě nikdy se nezohledňuje to, jaké dopady to má na regiony.“

„Když máte regiony, kde je hodně zaměstnanců, hlavně chudších, a není tam tolik osob samostatně výdělečně činných, OSVČ, tak se těmto regionům samozřejmě vyplatí reforma, která sníží zatížení nízkopříjmových zaměstnanců odvody a daněmi. To jsou lidé, co mají třeba do 25 nebo 30 tisíc korun hrubého měsíčně podle medianu.“

Sociolog Daniel Prokop

„V Česku jsme udělali změny daní po roce 2020 a ty se snížily hlavně střední a vyšší střední třídě. Snížily se majetkové daně. Tím jsme zvýhodnili vysokopříjmové lidi, kteří žijí hodně v Praze, pracují v IT, jsou to právníci a podobně. Udělali jsme reformu, která pomohla spíš bohatším regionům.“

„Takže ano, daňovým mixem – jaké jsou daně z příjmů, jakou roli hraje daň z majetku, z kapitálu – můžete výrazně ovlivnit kohezi a zavřít nůžky, protože nízkopříjmovým zaměstnancům v regionech necháte peníze.“

„Někdo to navrhuje, aby tam byly nižší daně. Ale já myslím, že to se dá ovlivnit parametry té daně jako takové. Když daníte méně zaměstnance, kteří mají do 25 tisíc korun hrubou mzdu, tak zůstane v regionech víc peněz. V Praze tolik lidí do 25 tisíc korun měsíčně nemá. A my bohužel děláme opak.“

Ale i mezi živnostníky je obrovská nerovnost. Ti nízkopříjmoví, kteří si vydělají třeba do 400 tisíc korun ročně, ti platí docela vysoké odvody, protože jsou nastavená minima sociálních a zdravotních. A až zhruba do 600 tisíc ročně platíte vlastně to stejné. A tyto minima vám odvody hodně zvyšují.
Ale když už vyděláte kolem jednoho nebo dvou milionů ročně, tak jsou pak ty odvody relativně málo.
Takže i v rámci živnostníků výrazně zvýhodňujeme ty vysokopříjmové a nízkonákladové oproti lidem v regionech, kteří dělají třeba truhláře, mají reálné náklady a nevydělají si tolik.“
Sociolog Daniel Prokop

Exekuce = další problém

„Dnes máme 450 tisíc lidí v mnohočetných exekucích, které prakticky nejdou řešit. Polovina z nich je v tom zhruba od roku 2010 a dříve, takže třeba už deset dvanáct let. Většina z nich upadla do dluhů před rokem 2015, v tom roce se totiž zvýšila regulace spotřebitelských úvěrů.

Tito lidé jsou vytlačeni do šedé ekonomiky. Z našich dat vyplývá, že minimálně polovina z nich se snaží o omezení příjmů a podobně. To vede ke dvěma věcem.“

„Za prvé je pak v regionech těžší zaměstnávání. Když máte solidní zahraniční firmu a ta by chtěla v regionu postavit fabriku, tak čelí tomu, že tam má třeba 25 procent lidí v ekonomicky aktivním věku, kteří jsou v exekuci. Část z nich je zvyklá na práci načerno, protože jinak nemohou vyjít. Takže jako firma nemáte tolik využitelné pracovní síly.“

„A za druhé část lidí se pořád snaží exekuce platit, nikdy nemá šanci to splatit, ale snaží se to umořovat. To z regionů bere kupní sílu. Exekuovanost regiony strašně poškozuje. Třeba tím, že tito lidé jsou pak znevýhodněni na trhu s bydlením, rodiny se stěhují, rozvádějí se, to má negativní dopady na vzdělávání dětí.“

„Jsou tam nižší aspirace. V takových regionech je to úplně cítit ve vzduchu. Je tam málo lidí, kteří by se vlastní pílí někam dostali, exekuce totiž demotivují od pracovního růstu. Vytváří to atmosféru rezignace“.

„Zejména je to problém částí Ústeckého a Karlovarského kraje, které jsou exekucemi prorostlé do nižší střední třídy a netýká se to jenom sociálně vyloučených lidí.“

🏇 Tento stav, rozevírající se socioekonomické nůžky mezi periferií a centry se musíme snažit změnit, to se nedá vysedět, okecat, nebo upostovat na socsítích. Jinak se budeme každé volby klepat, bez ohledu na to, jestli to aktuálně vyjde zrovna líp demokratům, nebo xenopopulistům.

Obecné hejtování na volbu lidí z vesnic nemá cenu, jednak proto nehovoří ani čísla (výsledek jde spíš za tím, jak chudá či bohatá lokalita je) a taky je třeba si uvědomit jednu věc: minimálně část z nás, kdyby vyrůstala ve stejném socioekonomickým prostředí, volí dnes – a i jindy – stejně jako dnes volí lidé, kteří v chudých a zaostavajících oblastech žijí.

Úvodní obrázek: obchodní centrum na náměstí v Broumově.