Co je to vlastně ten populismus a jak by se dal srozumitelně v několika větách popsat.

🍽 Populismus a populisté patří v posledních letech ke stále častějším jevům v politice – a často v ní v poslední době také slaví úspěchy. Můžeme jej definovat jako ideologii založenou na protikladu. 

🍽 „Ústředním bodem (a cílem) populismu je co nejhlouběji rozdělená společnost. Na jedné straně je lid, k němuž sám sebe řadí populistický politik, a elita. To je termín, který v mimochodem Česku používá i Andrej Babiš (ANO).“

🍽 Nebezpečí populismu spočívá v odbourávání demokratických standardů, pravidel a obecně tradiční demokracie. Ta ke svému fungování vyžaduje právě populisty rozbourávaný funkční systém brzd a protivah, tedy systém všeobecně uznávaných pravidel.

🍽 Populistické uvažování funguje tak, že se odvolává na lid, ne na nějaký nadřazený systém pravidel. Je to systém založený na personalizaci. 

🍽 Na vrcholu tohoto systému pak cíleně  dochází k obrovské zvůli, která se projevuje snahami hromadit moc a postupně odstraňovat ty zmíněné protiváhy.

Takový vývoj lze v rozsáhlé míře pozorovat v Maďarsku.“

🍽 Populisté taky na jednu stranu řadí lidi morální a na opačnou pak gaunery a podvodníky. „Třeba Babiš o sobě tvrdil, že je tím tvrdě pracujícím podnikatelem, který zajistí pracovní místa, a ti ostatní jsou politici, kteří nic nedělají.“

🍽 Dalším znakem je, že populisté si přivlastňují pravdu. Příhodně to dokumentuje příklad Donalda Trumpa: ten i když říkal zjevné nepravdy, stejně je vydával za pravdu a o ostatních tvrdil, že šíří fake news.

🍽 Třetím rysem je pak rozdělování na pachatele a oběti. Například v Maďarsku takto vznikl mýtus Maďarů jako věčných hlavních poražených v rámci habsburské monarchie v důsledku Trianonské smlouvy. 

Z něj pak Orbán vychází, když svou politiku zakládá na vyvolávání pocitu ohrožení Maďarska a to nejen z vnějšku, ale i zevnitř. Ti, kdo mu oponují, jsou údajně obvykle placenou “zahrační ideodiverzní centrálou“ , ať už z Bruselu, nebo od zejména od Györgyho Sorose.

🍽 K šíření populismu výrazně přispívají moderní technologie a sociální sítě, spiklenecké teorie a negativní zprávy se totiž díky algoritmům sítí snadněji šíří. 

K tomu například více zde

A zde

🍽 Oblíbeným terčem populistů je Evropská unie a těžili i z tématu migrační krize.

„U Babiše můžete vidět velmi intenzivní spolupráci jeho firem s těmi německými. To mu zvětšilo podnikatelské impérium. Na druhé straně ale za přístup k migraci silně kritizoval Evropskou unii, ze které jinak profituje.“ 

🍽 Podobné to bylo například v Rakousku: Už po roce 1989 tam Jörg Haider bodoval s tvrzením, že Rakousko zaplaví levní pracovníci z Východu. A přestože země z rozšíření Evropské unie ekonomicky těžila, politicky ho vždy vnímala jako své ohrožení.“

🍽 Naproti tomu skutečná krize, viz aktuální pandemie koronaviru, už populistické strany jednoznačně neposiluje. 

Ukazuje se také, že země, v nichž jsou u moci populističtí politici, se s pandemií vypořádávají hůře. Ukázkovými příklady jsou Spojené státy, Brazílie a Indie. 

🍽 Populisti nedokáží zajistit dobrou vnitřní organizaci, která je ke zvládnutí pandemie potřeba. Třeba oočkovat obyvatele je velmi náročná logistická operace a podařilo se to zvládnout jen některým. Právě to přispělo hlavním dílem k Bidenovu volebnímu vítězství, že Američané byli zklamáni nezvládáním pandemie Trumpem.“

🍽 Populismu je možné čelit, úspěch je ale vždy omezený a záleží i na okolnostech, například zda je v dané zemi dostatečně silná občanská společnost, maximálně rozvinuta svoboda (početných) médií, jak veřejnoprávních , tak i nezávislých.

A také zaleží právě na tom, jak moc už populisti ve vedení země dokázali rozbít ty výše zmiňované kontrolní mechanismy demokracie a právního státu.

🏇 V bývalých sovětských satelitech se k nevýhodám boje s populismem ještě řadí křehkost právě těch kontrolních mechanismů, dále dlouhá totalitní minulost dané země, která má devastující dopad na mentalitu společnosti a kvůli výbornému zmapování těchto společností zejména ruskými tajnými službami, efektivní účinnost hybridně dezinformační války.

S tou pak populisti výrazně nebojují, protože manipulace a dezinformace pomáhají udržet i jejich moc a byli by tak sami proti sobě.

Jinak řečeno: je to na nás.

Odkaz k textu zde

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh