24. října 1942 byl dnem, kdy nacisté vyvraždili největší kontingent zajatých pomocníků a příbuzných členů paravýsadků, které zlikvidovaly Reinharda Heydricha, neomezeného a krutého vládce na Protektorátem Čechy a Morava
K likvidaci reichsprotektora Heydricha došlo po pečlivých přípravách, na nichž se kromě vysazených parašutistů podílely i stovky českých vlastenců a jejich rodin, 27. května 1942.
4. června pak jeden z předních bossů Třetí říše svým zraněním podlehl.
Rozpoutal se hon na „pachatele“ a jejich spolupracovníky. To, že se Němcům nedařilo a že jim pomohla až zrada Karla Čurdy a Viliama Gerika, kteří neudali jen svoje kolegy vojáky, ale i všechny o nichž věděli, že se jakkoliv podíleli na přípravě celé akce, je známá skutečnost.
Vyzrazeni tak byli ti, kteří parašutistům poskytovali nocleh, obstarávali doklady, sháněli potraviny, léky, dělali jim spojky a poskytovali další druhy pomoci.
Po hromadném zatýkání bylo těchto několik set lidí podrobeno nepředstavitelně krutým výslechům a část z nich pod tlakem mučení vyzradila některé další členy hnutí odporu a nakonec i ukrýt samotných parašutistů.
Nacisti nakonec zatkli takřka všechny tyto spolupracovníky a nakonec 18. června podlehla v přímém boji, v kostele v Resslově ulici v Praze, přesile i samotná skupina parašutistů, v tu chvíli již složená z členů i několika dalších výsadků.
Všichni zjištění spolupracovníci vysazených a a ve své misi úspěšných vojáků, byli zvláštním soudem odsouzeni k trestu smrti.
Byli nejprve odvezeni do Malé pevnosti Terezín, kde byli několik dní terčem sadistických dozorců.
Po krátké době byla tato skupina převezena do Mauthausenu, kde po další noci bití a trýznění byli po jednom ve sklepení tábora, upraveném jako falešná vyšetřovna, popravováni zastřelením do týla, při falešném měření výšky.
Celkem bylo toho dne, 24. října 1942, zavražděno 262 mužů, žen a i několik neplnoletých větších dětí.
Zabíjení začalo, v půl deváté ráno, vražda každé oběti byla vykonávána plánovaným schématem, kdy na každého člověka měli nacisti dvě minuty, během nichž byl zavražděn, odtažen ven a spláchnuta podlaha.
„Popravčí místnost má červeně natřenou podlahu, aby nebyla tolik vidět krev. Z ní se vchází do chladící místnosti, kde se mrtvá těla shromažďovala, hned další místnost je pitevna a krematorium. Naprosto efektivní, naprosto děsivé. Co 2 minuty jeden lidský život…“
První obětí tak byla přesně v 8:30 oční lékařka Milada Frantová, která ošetřovala, při likvidaci Heydricha zraněnému, Janu Kubišovi oko.
Žen byla mezi popravenými dokonce většina.
Posledním zastřeleným byl V 17:42 rovněž lékař Jan Jesenský, který dodával parašutistům ukrytým v kostele jídlo.
Později následovaly ještě dvě menší vlny poprav na jiných místech, při nichž zahynulo dalších zhruba 30 odbojářů, kteří se podíleli na úspěšné likvidaci diktátora Heydricha.
Tento den patří mezi ty, které bychom si měli všichni pamatovat, protože mj. i na odkazu těchto vlastenců, kteří věděli, že pokud budou prozrazeni zemřou a přesto udělali, to, co z jejich pohledu museli, naše země stojí.
Čest jejich památce!
