Emisní povolenky.

Pokud někdo tvrdí, že emisní povolenky zdražují elektřinu, pak má bezesporu pravdu. Pokud ovšem má věc stát tak, že emisní povolenky jsou do značné míry spoluzodpovědny za současné vysoké ceny, to už je tvrzení poněkud na hraně.

Na růstu cen elektřiny pro domácnosti a firmy se povolenka skutečně podílí, avšak nejčastěji jen z 10 – 20 %, Na vině je mnohem více kritická situace na trhu se zemním plynem.

Přesněji řečeno, poměr závisí na aktuální ceně plynu. Ukážeme si.

Když stála před několika dny na burze megawatthodina elektřiny kolem tisíce eur, tvořila emisní povolenka zhruba 8 % celkové ceny

Nyní, když je cena zhruba o polovinu nižší (ta spadla poté, co EU oznámila, že začne do tvorby cen aktivně vstupovat), se podíl povolenky na ceně o několik jednotek procent zvýšil. Přičemž je třeba říci, že poměr se nesnižuje lineárně, tedy pokles ceny plynu například o 1/3, neznamená pokles ceny povolenky taky o 1/3. Spíše jde o trend, kdy cena obvykle u obou komodit buď klesá, či stoupá zároveň.

Platí: Tvorby cen elektřiny na burze se odvíjí od metodiky EU a podle ní vznikne spálením 1 tuny plynu 0,2 tuny CO2. Z každé tuny plynu se tedy při ceně emisní povolenky 100 eur zaplatí znečišťovatel 20 eur.

Proč vůbec emisní povolenky.

Zjednodušeně řečeno celý mechanismus má nutit výrobce k zavádění čím dál vyššího podílu neuhlíkové energie a v druhé řadě podporuje investice do obnovitelných zdrojů, kam peníze utržené za povolenky z velké části směřují.

ČR získá ročně z výnosu emisních povolenek celkem víc než sto miliard korun. Viz grafika níže. Podotýkám, že v posledních týdnech se ceny povolenek pohybovaly mezi 80 – 100 euro za vypuštěnou jednu tunu oxidu uhličitého. Pokud by se povolenky zrušily, stát by přišel o obrovské finanční prostředky na zateplování, OZE, tepelná čerpadla, finanční pomoc lidem a modernizaci průmyslu, zatímco elektřina by nejspíš výrazně nezlevnila.

Mechanismus fungování povolenek

Elektrárny a průmyslové závody vypouštějící skleníkové plyny dnes musí prokázat, že mají na tyto emise povolenky v příslušném rozsahu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO₂, případně ekvivalentního množství N₂O nebo perfluorovaných uhlovodíků.

Každý rok vydává EU určité množství těchto povolenek, přičemž toto množství (tzv. emisní strop) se během let rovnoměrně snižuje – v souladu s emisními cíli EU. 

Elektrárny si povolenky nakupují v aukci a následně s nimi volně obchodují na burze. Jejich emise jsou měřené a ověřované, a pokud je skleníkových plynů více, než ke kolika daný subjekt opravňují jeho povolenky, obdrží pokutu (100 € za tunu emisí) a zároveň si musí potřebné povolenky doplnit.

Cenu povolenky nahoru táhne zejména větší spalování uhlí.

To se ale spaluje proto, že i přes vyšší ceny povolenek je výsledná cena elektřiny vyrobená z uhlí v současné době levnější, než z plynu. Přesto, že je na elektřinu z uhlí potřeba cca 2x tolik povolenek, tak je cena plynu tak moc mimo, (protože plyn není) že to povolenky nemají možnost spravit.

Počet emitovaných povolenek, na roky 21 a dále, počítal s větším množstvím spalovaného plynu na úkor uhlí. To, společně s faktem, že uhlí potřebuje dvojnásobný počet povolenek, stojí za současnou cenou povolenky.

Méně povolenek v oběhu, tak jejich množství postupně EU snižuje, rovněž znamená rostoucí cenu i v tzv. mírových dobách. Její růst je plánovaným motivačním faktorem. (Jenže nikdo nepočítal se současnou válečnou situací).

Ovšem:

Emisní povolenky jsou často k mání i bezplatně. V letech 2013–2020 šlo o cca 43 % povolenek, především pro emisně intenzivní průmyslová odvětví. Zbylých 57 % bylo určeno k vydražení.

Proč?

Bezplatné emisní povolenky jsou určeny takovým odvětvím hospodářství, ve kterých by bylo snadné přesunout výrobu do zemí, kde nejsou emise skleníkových plynů omezovány. Při důsledném uplatnění dražby povolenek by tak mohlo docházet k odlivu výrobních závodů z EU a navýšení emisí v jiných zemích. 

Výnosy z emisních povolenek

Zbavení se závislosti na fosilních palivech je alfou a omegou bezpečnosti kontinentu, názornější příklad než naši (a třeba německou) závislost na ruském plynu v době války s Ruskem, snad ani dostat nemůžeme.

Emisní povolenky a spekulanti, zvedající jejich cenu

Spekulanti pochopitelně zkouší odhadnout, jestli poptávka v budoucnosti vyroste, a pokud si to myslí, není důvod nespekulovat nákupem na růst ceny už dnes.

Tady se často i odborníci dopouštějí zvláštního omylu, když růst ceny energií, či dokonce problémy některých energetických firem svádějí na spekulanty s emisními povolenkami. Příčinou je existence povolenek jako takových. Firmy je zkrátka musí někde sehnat, a když po nich bude vyšší poptávka, cena i bez spekulací přirozeně vyroste nahoru. Spekulanti jen tuto skutečnost odhadnou a cenu zvýší hned.

Proto to nakonec vypadá celé naopak, tedy že spekulanti nakoupí a kvůli tomu rostou ceny energií. Přitom je to úplně opačně. Spekulanti jen díky finančním trhům mají možnost budoucnost přenést do současnosti.

A co povolenky zrušit?

Obecně: Jestli je to funkční nástroj přechodu Evropy na zdroje, které nebudeme dovážet z autoritářských a totalitních režimů, byla by to škoda.

Protože to je nástroj pro bezpečnou budoucnost Evropy, respektive jeden z nástrojů.

Na druhou stranu se může stát, že tváří v tvář astronomickým cenám (eventuálním), Evropa změní názor a povolenky dočasně zruší. Vůbec netvrdím, že se to nutně stane, ale dříve jsme taky nechtěli stropovat cenu plynu a nyní už je takový návrh na stole.

A nyní data místo subjekce:

 Emisní povolenka v prosinci 2021 byla na hodnotě 79 eur, dnes je na úrovni přes 80 eur. Cena elektřiny byla tehdy zhruba 200 eur za MWh, nyní je cca než trojnásobná, přičemž na současnou hodnotu spadla z ceny 1000 MWh, kterou měla ještě v pondělí.

Logika zrušení emisních povolenek je vcelku jednoduchá – náklady za nákup emisní povolenky jsou součástí ceny elektřiny. Zrušme emisní povolenku, cena elektřiny se sníží. 

To je sice pravda, ale konec emisní povolenky by v současné krizové situaci snížil cenu jen zanedbatelně. O kolik by se snížila cena silové elektřiny bez emisních povolenek přesně, je obtížné, protože v posledních dnech jsou ceny na burze jako na houpačce. Pokud se zase nestane něco neočekávatelného, tak by cena mohla klesnout – podle nedávného vývoje jejich cen – o 3 až 7 %.

Jinak řečeno: Emisní povolenky jsou v ohledu ceny opravdu bezvýznamné zdražení. Jejich ekologicky smysl přetrvává, ale jejich efekt je převýšen současnou, Putinem vytuněnou, cenou plynu.

Příklad: v tabulce níže rozklad cenotvorby elektřiny z 22.8. 2022

Jenom si zopakujeme

1. Plyn kvůli ruské agresi na Ukrajině zdražil na šestnáctinásobek původní hodnoty a tím, že Putin drží jeho dodávky nízko (nyní opět NS I. nedodává vůbec), se jeho cenu (vysoká poptávka vs. nízká nabídka) snaží ještě vyšroubovat.
2. Cenu silové elektřiny určuje jeden jediný faktor: provozní náklady (opex) nejdražší, tzv. závěrné elektrárny, jejíž výroba je v tu chvíli v síti potřeba. Provozní náklady všech ostatních levnějších zdrojů v danou chvíli nemají na cenu elektřiny vliv žádný – i kdyby vyráběly úplně zadarmo, elektřinu budou prodávat za úplně stejnou cenu, jako závěrná elektrárna. 

3. Dále: Protože plyn rekordně zdražuje (důvody: , jsou touto závěrnou elektrárnou výhradně elektrárny plynové. Ale: Z toho mimo jiné vyplývá, že provozovatelé uhelných elektráren nyní bez ohledu na vysokou cenu povolenky královsky vydělávají – jejich provozní náklady ve srovnání s plynovými elektrárnami byly v minulých dnech zhruba o 66 až 80 % nižší. Výroba elektřiny z plynu = na výrobení 1 MWh elektřiny jsou třeba 2 MWh plynu a 1/3 emisní povolenky.

4. A hlavně: Provozní náklady plynové elektrárny sestávají ze dvou hlavních složek: ceny paliva a ceny emisních povolenek. Typická paroplynová elektrárna s účinností 49 % na výrobu 1 MWh elektřiny potřebuje 2 MWh zemního plynu a 0,4 povolenky. To dělá při dnešních cenách přes 500 eur za palivo a 32 eur za emise. 

Cena elektřiny je přitom ještě vyšší, protože ji zvyšuje nestabilita a panika na trhu. Závěrem srpna tedy cena emisní povolenky tvořila pouhých 5 % ceny silové elektřiny.

5. A ještě: povolenky se na trh dostávají prodejem v dražbách. 100 % výnosů dražby je příjmem veřejných rozpočtů státu, na jehož území k emisím dochází. Při dnešní ceně 80,30 euro/EUA by tak Česká republika na ziscích z prodeje povolenek vydělávala v příštích letech stovky miliard korun.

Kolik ušetříme zrušením povolenek?

• Takže zrušíme povolenky, nebo ze systému ETS, v jehož rámci existují, vystoupíme tak, jak to požaduje třeba Tomio Okamura. Na straně jedné by českým spotřebitelům nepochybně klesla cena silové elektřiny – konkrétně o výše zmíněných 3, až 7 % . 30. srpna to například bylo konkrétně 5 %.
• Při pohledu na fakturu ovšem zjistíte, že silová elektřina je na ní pouze jednou z položek. V sazbě D02d, kterou používá většina domácností, tvoří silová elektřina ale jen část celkové ceny. Zrušení povolenky, pokud by se do ceníků obchodníků promítlo nezkresleně, by tak typické domácnosti snížilo fakturu za elektřinu o 2 až 3 %.
• Česko by ovšem současně přišlo o zhruba 110 miliard ročně z dražby povolenek. Přišel by o 110 miliard, jejichž část může využít právě na sanaci vysokých cen energií, a to i cen plynu pro domácnosti, na kterou nemá povolenka žádný vliv.
• A kde by tyto peníze nevybrané za povolenky skončily? To je celkem prosté – zvýšil by se o ně hrubý zisk provozovatelů uhelných elektráren.
• Vztáhneme – li to konkrétně například k 30. srpnu, pak cena emisní povolenky ten den byla 86,57 eur/MWh. Pro plyn s emisním faktorem 0,2 při 50% účinnosti plynové elektrárny zdražuje cenu elektřiny o 34,628 eur. Takže zrušení emisních povolenek by při ceně 1000 eur/MWh snížilo cenu o 3,46 procenta na 965,37 eur/MWh.

A co vystoupit z burzy?

Na první pohled lákavé a úsporné opatření.

Energetická burza v Lipsku má v ČR výhradně negativní nátěr. Ona prý může za naše ceny elektřiny, které patří v Evropě skutečně k nejvyšším.

Jenže burza i při započtení emisních povolenek určuje cenu elektřiny v průměru jen z poloviny. Druhou částí je „regulované složka“. Do ní například patří poplatky na nezbytné fungování operátora trhu, ale také příspěvky na obnovitelné zdroje. A to nejen na farmy „solárních baronů“, ale třeba i na fotovoltaiku na vaší střeše, nebo soukromou větrnou elektrárnu.

Navíc není ani pravda, že by české energetické firmy k prodeji elektřiny na lipské burze nutila nějaká eurosmlouva. Zavedl je tam volný trh EU, protože je to pro ně zkrátka výhodné.

Energetická burza je logickým obchodním krokem, jenž nejsnadněji maximalizuje zisk prodejce. To se posléze projeví v daních, které státu zaplatí.

A protože burza je místo, kde se nejsnadněji kontinuálně maximalizuje zisk, zcela logicky na ni zamířili i čeští producenti elektřiny.

Cena, která je výsledkem operací na burze v Lipsku, je tedy jakýmsi unijním optimem za momentálních podmínek. Což ovšem zdaleka neznamená, že ji za optimální považují i lidé, kteří ji odebírají. Ovšem v tom už je burza nevinně.

Ač se to na první pohled muže zdát jinak – ceny na burze neženou vzhůru obchodníci z bohatých států, především z Německa. Ve svobodné soutěži se tu střetávají prodávající a nakupující z bohatých i chudých zemí, Němci a Francouzi stejně jako Češi, Bulhaři či Rumuni. Výsledná cena elektřiny tedy musí být akceptovatelná nejen pro bohaté Němce, ale i pro chudé Bulhary.

Právě to umožňuje systém burzy a podstata obchodované komodity.

Pro tvorbu cen na burze platí, že když fouká vítr na severu Německa, dodávají tamní větrné zdroje elektřinu „za hubičku“. Jenže čím méně fouká, tím víc ostatních typů zdrojů se musí rozeběhnout, aby pokryly poptávku. Ke kontinuálně dodávajícím jaderným zdrojům se tak přidávají nejdřív ty uhelné, byť zatížené emisními povolenkami (černouhelné dřív než hnědouhelné díky nižší ceně černého uhlí), a až po nich nastupují nejdražší zdroje využívající plyn. Tohle vše se pak projevuje v ceně elektřiny pro koncové odběratele.

Ovšem ani fungování burz pouze v rámci jednotlivých států (tedy náš odchod z lipské burzy) by nemuselo zaručit výrazný pokles ceny pro konečné uživatele. Protože princip tvorby ceny by zůstal stejný. Menší množství dodavatelů by navíc umožňovalo snadnější vznik různých zákulisních cenových dohod.

Co k tomu říká šéf pražské burzy?

Šéf pražské burzy David Kučera, který ji vede od jejího vzniku v roce 2007:

,,Situace byla taková, že po topné sezoně 2021/2022 byly zásobníky plynu v Evropě rekordně vyčerpané. Současně ruský plynárenský kolos Gazprom měl platformu, přes kterou prodával plyn, a najednou, někdy v listopadu 2021, přes ni přestal prodávat. Když se zpětně podíváte, co se pak v únoru 2022 stalo na Ukrajině, tak vám to do sebe zapadne. Že si Rusko dlouhodobě připravovalo páku na Evropu.“

,,Na to, že za vysoké ceny plynu může Green deal a německá energetická politika fakt zapomeňte. To má úplně marginální vliv. Řekl bych, že je to naopak. Díky investicím do solárů a větrných elektráren máme alespoň část jiných zdrojů, které nám dneska pomáhají.“

,,Pokud jde o Německo, tak je fakt, že stálo za vybudováním plynovodu na ruský plyn Nord Stream, který měl zvýšit jeho dodávky do Evropy. Jediný, kdo proti tomu vystupoval, bylo Polsko a je pravda, že my jsme ho měli dramaticky podpořit. Německo ale bylo naivní a myslelo si, že se s Putinem dají dělat běžné obchody.“

,,Pokud jde o lipskou burzu, tam nemá nikdo povinnost obchodovat. Kdo chce, může odejít, ale firmy tam jsou, protože tam chtějí obchodovat. A odchod ze společného evropského trhu s elektřinou se podle mě rovná czexitu. Jsou to spojené nádoby. Nastala by obrovská právní nejistota. A to je mimochodem to, co chce pan Putin.“

,,Co s cenami elektřiny? Žádné jednoduché řešení není. Trh je velmi provázaný, a když uděláte nějaký neuvážený krok, třeba že zastropujete nějak cenu elektřiny, tak to může skončit i blackoutem. Protože kdybyste nevhodně zastropovali cenu spotové energie, tak se vám na spotu nepotká nabídka s poptávkou. To znamená, že někteří dodavatelé nebudou mít dostatek energie, kterou musí dodat svým zákazníkům.  Kdybychom zastropovali cenu elektřiny tak, že to vyřadí z nabídky nejdražší plynové elektrárny, tak jejich výkon bude chybět a elektřiny bude málo.“

,,Zastropovat cenu plynu není špatný nápad, a to dokonce obecně, nejen pro elektrárny. Vyrovnat nabídku a poptávku je u plynu totiž snadnější než u elektřiny, protože můžete lépe regulovat dodávky na trh. Když je třeba, lze plyn čerpat ze zásobníků nebo naopak uskladňovat.“

,,Jako druhý krok by se ale muselo udělat to, že pokud by byl plynu nedostatek, tak musíte jasně říct, že uděláte umělou destrukci poptávky. Tedy že některé spotřebitele natvrdo vypnete. Jinými slovy, než abyste poptávku snížili přirozeně přes cenu, tak někoho prostě vyberete, komu ten plyn nedáte. Třeba zavřete bazény nebo zimní stadiony. A to si v současné situaci dokážu představit.“

,,Fungovat to bude. Když elektrárny znají strop ceny plynu, tak cena elektřiny klesne, to je fakticky stoprocentní. Pokud se rozdíl zastropované a tržní ceny plynu ale bude dodavatelům dotovat, tak mám obavu, že ten účet za to bude ohromný.“

A co tedy s drahou elektřinou?

Příčiny vysokých cen energie:
Současný nárůst cen je způsoben kombinací mnoha faktorů. Mezi ty nejvýznamnější patří:

– Dnes hlavně Putinovy čachry s plynem, válečný konflikt obecně zvedá ceny komodit, současná odstávka jaderných elektráren ve Francii a sucho – málo vody – v západní Evropě..

Pak taky
→ Mimořádně silné ekonomické oživení po předchozí covidové recesi.
→ Předchozí dlouhá a studená zima na severní polokouli.
→ Slabší než očekávaný nárůst nabídky, zejména fosilních, zdrojů energie.

EU už se vážně baví o zastropování cen plynu z Ruska, viz fotka z dílny ČT24 nahoře. Je to nová záležitost a chápu to tak, že nyní probíhá diskuse a hledá se kompromis průchozí pro všechny.

Řešení, které se rovněž začíná na evropské scéně diskutovat (nepředjímám, jestli k němu dojde), by mohlo být odstranit z energetického trhu vliv plynových elektráren na tvorbu ceny elektřiny. Tento krok by zlevnil elektřinu výrazně. Pokud by se to povedlo, cena by se propadla někam k provozním nákladům výroby z černého uhlí, tedy o vyšší desítky procent.

A zároveň by si Evropa ponechala v emisních povolenkách nástroj na urychlování odklonu závislosti na Putinově (a arabském či ázerbajdžánském) plynu. A kromě toho…