Empatie je síla

Pomáhat jinému člověku, pokud se dostane do těžké životní situace není slabost, nebo naivita, ale je projevem lidství, lidských hodnot (bez ohledu na to jestli jsou křesťanské, evropské, nebo jakékoli jiné) a každá taková pomoc, jako projev posílení společenské soudržnosti, je neúčinnější zbraní proti rasistům, populistům a našistům, často navíc kopajícím v dresu Ruska, nebo jiné totalitní říše.

Proto vždycky proti pomáhání bojují, ať už se týká čehokoliv, kromě zájmů putinovského Ruska.

Odpovědí musí být ještě větší míra empatie a ochota pomoci zranitelným a potřebným.

Proto cílevědomě věnuji část vybraných peněz raději potřebným doma i venku, než abych si pomohl k nějakému vyššímu životnímu standardu. Ten by mi totiž v době nesvobody, nebo dokonce války byl stejně k nepotřebě.

Aby se mohla společnost rozvíjet a posilovat potřebuje svobodu, bezpečí, právní prostředí, svobodná média a funkční sociální systém, který bude zachytávat ty, kterým hrozí propadnout na společenské dno.

Pak se můžeme stát hrdou, sebevědomou a odolnou společností, jaké jsou k vidění třeba ve skandinávských zemích.

Právě k tomu se snaží projekt Visegradský jezdec přispívat a může tak činit i prostřednictvím vašich příspěvků. Díky a ještě nekončíme! 👍

Bude to tu takový, jaký si to sami uděláme. A taky: Nevšímavost může být krokem na cestě k diktatuře. Jinak řečeno: žít ve svobodě, míru a demokracii není – ač si to většina dlouho nepřipouštěla – samo sebou a dost lidí musí něco udělat pro to, aby tomu tak bylo…

Úvodní foto: jako dobrovolník v táboře Principovac v Srbsku s malou afghánskou uprchlicí. Foto: Fotograf bez talentu