Estonské volby? Výprask populistů a rekord v e- hlasování

Včera byly sečteny výsledky estonských parlamentních voleb. Hlasování probíhalo týden a to jak fyzicky tak online. Hlasovalo se do Riigikogu jednokomorového estonského parlamentu a ve hře bylo celkem 101 křesel.

Strany a jejich stručná charakteristika

👉 Isamaa (Vlast): konzervativní středopravá strana v EP v lidovecké frakci. Ze strany pochází dvojnássobný premiér Mart Laar, pod jehož vedením se nastartoval odpich Estonska mezi nejrychleji se rozvíjející postkomunistické země. Nedejte na název, populisti jsou jinde. Strana byla členem posledních dvou vlád.

👉 Sociální demokrati: klasická socdem, stejně jako ostatní čistě levicové nepopulistické strany se potýká s odlivem voličů k novějším populistům, slibující všechno všem. Tvořila poslední vládu splu s Reformní stranou premiérky Kallas a stranou Vlast.

👉 Reformní strana Estonska: EP frakce ALDE – Renew. Suverénně nejpopulárnější strana země, vyhrála posledních pět parlamentních voleb, nikdy nezískala pod 27 %. Přesto po posledních volbách sestavily vládu pravicově konzervativní strany, ta se však pro prokázanou korupci rozpadla a novou vládu už sestavila (2021) předsedkyně Reformní strany Kallas. Ta vloni musela opět žádat o důvěru parlamentu, protože z vlády vyhodila ministry za Stranu středu a do včerejších voleb vládla v menšinovém kabinetu (s důvěrou parlamentu) s dvěma výše zmíněnými stranami.

👉 Strana středu: široce rozkročení populisté jako „strana pro všechny“, v EP ve frakci ALDE (Renew). Dlouho druhou nejpopulárnější stranou země. Její předseda Ratas byl premiérem vzešlým s posledních voleb, když dokázal obejít jejich vítěze Reformní stranu. Sestavil koalici se stranou Vlast a s EKRE (nejblíže asi SPD), s níž ovšem v kampani povolební spolupráci vyloučil. Vláda se, jak řečeno výše, rozpadla kvůli korupci. Strana je označována jako centristická, je hlavní základnou Estonců s ruským původem.

👉 EKRE: Konzervativní lidová strana EstonskaObdoba SPD: Protimigrační, protiunijní, zastánce přímé demokracie. Nacionalistická, pravicově populistická strana. Zástupci EKRE se účastnili každoročních setkání veteránů Estonské legie.  Centrum Simona Wiesenthala nazvalo každoroční pochod s pochodněmi mládežnické organizace EKRE pochodem krajní pravice. Podpora Donalda Trumpa. Do roku 2014 marginální (poté změna programu), poprvé v parlamentu v roce 2015(získávali dost přeběhlíků z mainstreamové pravice), 2019 třetí a včera už druhá – byť polovičním ziskem vítěze. Ač, zejména v minulosti, byla její rétorika i silně proruská, v posledních letech bere hlasy „ruských“ Estonců ze Strany středu a to především kvůli názorům na kulturně – sociální témata, např. odpor vůči svazkům homosexuálů. Podpora především na venkově. Dle ekonomů nejdražší předvolební sliby.

👉 Estonsko 200: liberální strana, vznik až před pěti lety. v EP člen frakce Renew. Pro EU i NATO. Z našeho a možná i estonského pohledu jde o stranu progresivní. Například podpora manželství osob stejného pohlaví a činí z přístupu k internetu lidské právo. Podporují snížení sazby daně z příjmu fyzických osob o 15 % pro zaměstnance, jejichž místo práce a bydliště je mimo Tallinn a Harju (nejbohatší regiony. Podporují komunitní obnovitelné zdroje energie a vytvářejí vazbu na zelené financování. Skokan letošních voleb.

Ve volbách hlasovalo přes 615 tisíc z  přibližně 900 tisíc oprávněných voličů. Více než polovina hlasujících tak učinila online formou, což je dosavadní rekord.

Volební účast 63.7% byla na desetinu stejná jako v posledních volbách v roce 2019

Dokud přicházely volební výsledky pouze z okrsků, kde se volilo fyzicky, vedla strana EKRE, viz například tento obrázek

Poté, kdy byly započteny výsledky z elektronického hlasování (asi 52 % došlých hlasů) se pořadí nahoře úplně převrátilo a Reformní strana premiérky Kallas vyskočila nad 30 %, zatímco EKRE se propadla o téměř 10 procentních bodů a ztratila i oproti minulým volbám. Elektronické hlasování svědčilo i straně E 200 ta získala více než třetinu procentních bodů navíc.

„Elektronické hlasování vyžaduje počítač, průkaz totožnosti a speciální čtečku karet. Hlasování trvá jen několik minut: po stažení aplikace z internetových stránek volební komise se volič identifikuje pomocí PIN kódu, odevzdá svůj hlas a ověří svůj hlas digitálním podpisem.
Na rozdíl od tradičního hlasování může volič hlasující online kdykoli až do uzavření volebních místností změnit své rozhodnutí – počítá se pouze poslední odevzdaný hlas.“
Agentura DPA

Výsledky (v závorce změna oproti minulým volbám)

1.Reformní strana Estonska 31.2 % (+ 2.3)

2. EKRE 16 % (- 1.7)

3. Strana středu 15.3 % (- 7.3)

4. Estonsko 200 13.3 % (+9)

5. SOCDEM 9.3 % (- 0.6)

6. Vlast 8.2 % (- 3.2)

Zle dopadly strany minulé (předminulé) vlády. Ztratily cca v součtu cca 11 %. Nevím to jistě, ale mám za to,. že v době současné válce jim nepomáhá ani izolacionismus na jedné straně (EKRE) a ideová nevyhraněnost (Strana středu), kdy volič neví, jak se strana v budoucnosti zachová, tím spíš, že najisto víme, že obě zmiňované podporují „ruští“ Estonci.

Reformní strana potřebuje ještě získat k většině do koalice 14 poslanců, což je mimochodem právě zisk E 200.

Plusy:

Je vidět, že se může vyplácet i poctivá politika a to i v době krize, Estonsko má inflaci vysokou stejně jako Česko. To je myslím hlavní message celé východní Evropě.

Vítězi jednoznačně prozápadní i prounijní strany, neextrémistické, nepopulistické. (Nevíme ještě, kdo bude tvořit vládní koalici).

Podpora západní koalice bojující Evropě dostala novou várku tmelu.

Mínus: Estonsko jako leader v postkomunistické transformaci i pomoci Ukrajině (spolu s Polskem) je prostě malou zemí. Místo toho, aby (minimálně východní) Evropa časem mohla jet podle něj, bude tuto dekádu tvrdě obhajovat svou prostou existenci, proti ruskému expanzivnímu tlaku.