Estonští statistici a ekonomové hlásí, že estonské HDP v přepočtu na jednoho obyvatele v těchto dnech už je vyšší, než stejný parametr Španělska.
Španělsku a Itálii výrazně uškodil Covid a estonští ekonomové hlásí, že Itálii předstihne jejich země v krátké době.
Řeckou a portugalskou ekonomiku už přitom tento pobaltský stát za sebou nechal před několika lety.
Estonsko je tak v těsném závěsu za Českou republikou, která už dokonce letos italské HDP překonala. Před Španělsko jsme se dokázali dostat už v roce 2019.
Úspěch Estonska na ekonomickém poli však více vyniká díky jeho výrazně horší startovací pozici, kterou mělo po roce 1991, kdy získalo samostatnost, jako bývalá republika i na naše československé poměry, zaostalého SSSR.
Ideální jako porovnávací model se jeví postavit vedle sebe Estonsko, jako člena euroatlantických struktur a jeho tehdejšího okupanta a velkého bratra, pohrobka SSSR, dnešní Putinovo Rusko, které se znovu utvořilo po rozpadu Sovětského svazu roku 1991 a jehož bylo Estonsko nucenou součástí.
HDP Estonska v přepočtu na obyvatele je dnes výrazně vyšší než ruský (36 000 dolarů versus 28 000 dolarů).
A nejde samozřejmě jen o toto technické nominální vyjádření převahy, ale i o reálný stav obou zemí a jejich společností.
Nebe a dudy.
A nejen to, Rusko, ač jeho propagandisté jsou zaměstnání tím, aby vykreslovali Evropu a západ obecně jako upadají kulturu a civilizaci, tak tím, kdo uvadá a vytrácí se z mapy světa je právě samo Rusko.
Rusko posledních let je přímo ukázkovým příkladem země v rozkladu. Padající ekonomika, demografická krize, zdevastované životní prostředí i selhání při vývoji nových zbraní, ale taky při pandemii Covid – to vše může sloužit jako důkaz výše uvedeného tvrzení.
Právě s ohledem na úpadek jeho někdejšího kolonizátora a okupanta, mohou být Estonci na své výsledky pyšni, tím spíše, že jak se zdá, ještě zdaleka nekončí.
🏇 Je samozřejmé, že výše HDP (ať už nominálně, či na hlavu) nemůže být jediným měřítkem úspěšnosti země, to bylo hodně ošemetné a o samotné zemi, jejích obyvatelích a o tom, jak se jim v ní žije, to nemusí mnoho vypovídat.
Ostatně proto se tvoří i jiné žebříčky, například tzv. Index globálního štěstí. Ten je tvořen faktory typu hrubý domácí produkt na obyvatele, délka života, korupce, dostupnost zdravotní péče, možnost dělat svobodná rozhodnutí, sociální podpora, štědrost a bezpečnost, které v součtu objektivizují kvalitu života v daných zemích.
V tom nejaktuálnějším je Rusko na 73. místě na světě, zatímco Estonsko drží 51. příčku světa.
Česká republika je dokonce na 19. místě a tabulkám vévodí skandinávské země, spolu se Švýcarskem, Nizozemím a Rakouskem.
Osobně jsem velmi rád za směřování všech tří Pobaltských republik, které, poté co byly přijaty do EU a dalších západních struktur, jasně demonstrují, oč je demokracie, spojená s právním státem, výhodnějším systémem, než různé autoritářské režimy, v nichž se dosud zmítá většina republik bývalého Sovětského svazu, včetně samotného Ruska..
