Evropa si musí garantovat bezpečnost sama

Bezpečnostní situace ve světě se v posledních letech mění a to k horšímu.

Ať chceme či ne, nutí nás to na tyto změny reagovat. Navýšení výdajů na zbrojení náhle přestává být v mnoha zemích Evropy tabu, bezpečnostní problematika se dostává do čela politických agend evropských vlád.

A na stole brzy bude řešení bezpečnostní koncepce Evropy, které bude chtít být autentičtější, s USA v zádech, nikoli s USA jako hlavním hybatelem.

Příčin je několik, ale překážka stále tatáž.

Zatímní nutnost jednohlasného souhlasu k akci. Když si uvědomíme, že v NATO i v EU i v Evropě mimo EU, má každá totalitní i softotalitní velmoc své ,,koně“ (Arabské státy – Turecko, Čína – Srbsko Rusko- Srbsko, Maďarsko, Kypr, částečně Rakousko) je tato praxe z okruhu neproveditelných.

Před vypuknutím války zvažovala EU vlastní výcvikovou misi pro ukrajinské důstojníky

Příčiny akcentace vlastního zabezpečení evropské bezpečnosti

USA budou čím dál více upírat pozornost k Indopacifiku

Nejistota ohledně dalšího vnitropolitického vývoje v USA, viz nedávná (a možná opětovná) lekce Trumpem

Rusko a Putinův režim, jako upadající velmoc, nebude logicky prioritou zámoří, jeho omezené výboje se budou soustředit jen na nás. Měli bychom si tedy umět tyto problémy řešit sami, tím spíše, když naše ekonomiky jsou v součtu mnohem výkonnější, než ta ruská.

Konec nadbytečných a duplicitních zakázek , nadměrných kapacit někde a nedostatečných zase jinde. Zvýšení efektivity díky jednotné administraci.

Exministr zahraničí Petříček: Naše závislost na bezpečnostních garancích Spojených států je neudržitelná

„Evropa musí převzít větší odpovědnost za svoji bezpečnost. A není to pouze o tom, že máme naplnit požadavek na 2 procenta HDP na obranu. Ale je to o posílení operačních kapacit, o posílení schopnost bez logistické podpory Spojených států tam, kde USA nebudou mít zájem, nebo nebudou ochotny evropské spojence podporovat.“

„Jsem přesvědčen, že naše závislost na bezpečnostních garancích Spojených států je neudržitelná. Může nastat situace, kdy budeme čelit různým hrozbám, aniž bychom se mohli vždy obrátit na Spojené státy, které třeba budou angažované v jiných regionech.“

تويتر \ Corporal Frisk على تويتر: "But hey, we all know who the real  patriots are, and it isn't the Twitter-warriors but the once dedicating  themselves to the service of something greater.
Společné cvičení švédské a finské armády. Obě země prakticky vybudovaly společnou obrannou doktrínu. Nyní míří do NATO.

Jan Farský (STAN) Evropské zbraně: cesta k silnějšímu NATO

,,Ruská agrese na Ukrajině ukázala statečnost Ukrajinců a jak nám mohou být inspirací v touze po svobodě a v obraně své vlasti, za což jsou připraveni obětovat i to nejcennější, co mají. Ukázala silnou Ukrajinu a silné USA.“

,,A Putinova agrese ukázala i schopnost Evropy se rychle domluvit, akčně reagovat. Zároveň ale připomněla, že se bez pomoci spojených států amerických nedokáže postarat o svou bezpečnost. Že když je v problémech, obrací se na ně.“

,,USA na svou obranu ročně vynaloží zhruba třikrát více než Evropa. Mají jinou strukturu rozpočtu, rozdíl je obrovský. Na výzkum a vývoj v oblasti obrany dávají USA desetkrát více než Evropa a dovoz zbraní z USA do Evropy je přibližně osmkrát vyšší než dovoz z Evropy do USA.“

,,Takový výrazný nepoměr je nebezpečný. Evropa proto dále slábne. V průmyslu, výzkumu a vývoji i hospodářství. Závislost Evropy na USA se zvětšuje. Obnova vybavení armád po ruské agresi na Ukrajině dává Evropě výjimečnou příležitost to změnit.“

,,Nedostatečná spolupráce evropských států při zajištění obrany stojí ročně 25 až 100 miliard eur. Roztříštěnost nepřináší větší konkurenci, ale náklady. V USA existuje 30, v Evropské unii 178 obranných systémů. Například hlavních bojových tanků má Evropa 17 druhů, USA jeden, bojových letounů má Evropa 20, USA šest. Náklady na výzkum jsou pro Evropany obrovské, výstup omezený. A výsledkem je slabá Evropa, která se musí obracet na USA o pomoc.“

,,USA budou muset svoji pozornost a sílu obrátit k Číně. Ohlásil to už Barack Obama a pokračoval v tom i Donald Trump. Okolnosti donutí i Joea Bidena. A i pro samotné USA bude v tu chvíli výhodné, když Evropa bude silná a schopná obrany. Když NATO bude stát na dvou nohách.“

Matěj Schneider: Trumpovo odcházení se nekoná.

Před nejdůležitějším ještě jedna důležitá poznámka od Matěje Schneidera. Tématu se přímo netýká, ale všichni víme, jak nestabilní element a spojenec je DT, který chtěl v jednu chvíli dokonce z NATO odejít.

Pan Schneider shrnuje aktuální situaci v USA s vyhlídkou, že se DT může klidně do křesla prezidenta vrátit.

,,Na podzim v USA proběhnou volby do Kongresu a už v tuto chvíli probíhají v některých státech primárky. Výsledky z prvních z nich potvrzují, že Trump je jednoznačně nejsilnější osobností současné republikánské strany.“

,,V Ohiu i Indianě vyhrálo všech 22 kandidátů, které tu Trump podpořil (stejně tak trumpovští kandidáti dominovali už v březnových texaských primárkách).“

,,Ještě na začátku roku se spekulovalo, jestli republikáni do příštích prezidentských voleb nepostaví jiného kandidáta. Nabízel se například floridský guvernér Ron DeSantis, který dle některých straníků splňuje parametry jakéhosi soustřednějšího, méně chaotického nástupce Trumpa.

,,Zdá se ale, že na rozdíl od části stranických kádrů mezi elektorátem po náhradě Trumpa není poptávka. Do roku 2024 se toho pochopitelně může stát ještě mnoho, v tuto chvíli ale jak Nejvyšší soud(více v samotném článku), tak primárky ukazují, že republikánská strana leží u nohou Trumpovi dost možná více, než kdy dřív.“

Vážně chceme jako Evropa spoléhat na jednu jedinou možnost?

Finále od Jana Kaliby, korespondenta ČRo ve Washnigtonu D.C.

🏹 ,,USA valí techniku na Ukrajinu a vojáky na východ NATO. Co se ale děje pod povrchem? Je pro Evropu/ČR dobré 100% spoléhat na bezpečnostní záruky od USA? Připouští si čeští politici, že by se situace mohla poměrně brzy změnit?“

🏹 ,,Nechme stranou, co dnes připomínal v Interview Plus @TPetricek – že pozornost USA se dlouhodobě přesouvá k Číně a Indopacifiku (viz zde výše) . Kromě toho se právě teď během primárek vede boj o Republikánskou stranu a s ní také o směřování celé země, i v zahraniční politice (rovněž výše, viz Matěj Schneider).“

🏹 ,,Donald Trump, jehož vztah k NATO je známý a jeho bývalí spolupracovníci popsali, že během druhého funkčního období chtěl USA z NATO vyvést, se v dubnu pochlubil, jak během prezidenství kolegovi z jedné země NATO říkal, že bez plnění 2 % HDP na obranu jeho zemi USA nebudou před Ruskem bránit. Teď Trump coby stále nejmocnější figura v Republikánské straně prosazuje do Kongresu kandidáty, kteří s ním kromě jiného souhlasí v tom, že bezpečnostní spolupráce s Evropou Spojené státy poškozuje.“

🏹 ,,57 republikánů ve Sněmovně hlasovalo proti poslednímu balíku 40 mld. USD pomoci Ukrajině, který jinak podporuje vedení obou stran. @RandPaul v Senátu zablokoval zrychlené přijetí zákona a odeslání pomoci. Kolik takových republikánů bude po podzimních volbách a jestli od 2025 bude takto smýšlet i prezident USA, nevíme…“

🏹 ,,Např. @IanBrzezinski to nepovažuje za pravděpodobné. Ale nedá se to vyloučit. Jak se na tuto možnost připravuje Česko, jsem se ptal při jejich nedávné návštěvě USA ministryně obrany i ministra zahraničí.“

🏹 ,,Myslí si toto: @jana_cernochova: „Já si ty obavy zatím připouštět nechci. Myslím si, že i kdyby tu došlo k větším změnám, tak z trendu, který nastavily USA teď s pomocí Ukrajině a který jsem ocenila, už by se ustupovat nemělo. Je i v zájmu USA, aby Evropa byla bezpečná“.“

🏹 ,,@JanLipavsky: Zatím jsou u moci demokrati, prezidentské volby budou až zhruba za dva roky, může se stát spousta věcí, takže ten vývoj nemá smysl úplně hodnotit. Spojené státy vždy dodržovaly všechny své závazky a není důvod, abychom o tom jakkoli pochybovali“.“

🏹 ,,Oba si můžete poslechnout (audio!) v 1. dílu seriálu, stejně jako kontrast jejich slov s varováním některých Američanů směrem k Evropě. Další díly během týdne vysílá v 10:40 @Radiozurnal1, v delší verzi i @CRoPlus a najdete je vždy i na @iROZHLAScz.“

Odkaz TADY.

🏹 ,,ÚTERÝ – jak s hněvem a bezmocí z války na Ukrajině bojují američtí Ukrajinci, jak reagují na trumpizaci republikánské politiky a co si myslí o budoucnosti US bezpečnostních záruk. Natočeno v Ohiu, kde US Ukrajinci tradičně hodně volili „reaganovskou“ GOP s tvrdým přístupem k SSSR.“

🏹 ,,STŘEDA – co si vlastně o Putinovi, Rusku, válce na Ukrajině a závazcích USA v rámci NATO myslí fanoušci Donalda Trumpa a voliči jím preferovaných kandidátů? Možná vás nepřekvapí, že na podporu Ukrajiny mají někteří dost jiný názor než ti, pro které hlasují.“

🏹 ,,

🏹 ,,ČTVRTEK – přišlo mi zajímavé, jak se liší pohled generace Trumpových voličů, co ještě zažili studenou válku, od těch mladších. Tento díl tedy věnuji pohledu mladých, včetně progresivních voličů americké levice, kteří zase z úplně jiných důvodů jsou k NATO rezervovaní.“

🏹 ,,PÁTEK – story „politického bezdomovce“, pohled na budoucnost USA v NATO očima konzervativce z Pensylvánie s armádní minulostí, který kvůli radikalizaci Republikánské strany po půl století své členství zrušil a s obavami sleduje, jak to bude s transatlantickou bezpečností.“

🏹 ,,Je poměrně jisté, že do 20. 1. 2025 bude Bílý dům zastávat vůdčí roli USA v NATO. Co bude potom, nevíme. Ale v USA to vře, extremismus, autoritářství, politika Trumpova kultu i izolacionismus jsou silné a spoléhat na to, že Američany bude náš region za tři roky zajímat jako teď, se nemusí vyplatit.“

🏇 Můžeme si to celé shrnout asi takto:

1. Opuštění NATO Spojenými státy – je pravděpodobné? Malá šance. Ale sami američtí bezpečnostní experti nesdílí 100 % jistotu. Navíc nikdy nevíte, jestli třeba pod dojmem masivní migrační krize (klimazměna) nezvolí Američané v budoucnosti ještě někoho více radikálního než Trump. A navíc, v opačném gardu, na extrémně levicovém křídle Demokratů (pokud by nastala naopak taková eventualita) jsou rovněž politici s odmítavým vztahem k NATO.

2. Přesunutí pozornosti (tedy mj. zbraní i peněz) USA do Indopacifiku – je pravděpodobné?

Vzhledem k ambicím a asertivitě Číny, je jisté. A už by se to asi ve velkém dělo, nebýt ruského ataku na Evropu. Ostatně aktuální posílení východního křídla NATO proběhlo a probíhá právě v reakci na tuto agresi.

Časem jistě bude sílit tlak USA na to, aby pozice amerických vojáků ve střední a východní Evropě převzali jejich „tuzemští“ kolegové.

3. Výboje Ruska, eventuálně Číny (může jít o hybridní a kybernetické útoky), budou pokračovat? Je to pravděpodobné?

Je to jisté. Agrese směrem ven je jedním ze základních atributů na nichž tyto režimy stojí.

Na závěr dvě poznámky:

A. Západní Evropa si je vědoma, že není primárním cílem těchto agresí, navíc má robustnější demokratické systémy, které více odolají hybridnímu působení – tudíž je to, jak se s novou bezpečnostní situací Evropa popere, hlavně věcí východoevropských a severských zemí, přičemž všechny evropské velmoci (BRD, ITA, FR, GB), leží mimo tento okruh. O to je naše pozice těžší. Budeme muset vyvinout diplomatické úsilí intenzity a efektivity, na které zatím naši politici nejsou zvyklí.

B. Jinou šanci však nemáme, pokud nechceme vsadit naši obranu a bezpečnost, na jedinou zámořskou kartu, tedy na zemi, která ač spojenec leží tisíce kilometrů daleko, ale hlavně bude mít v nejbližších (asi) desítkách let ohledně bezpečnosti, jiné starosti.

Totéž co tento text tvrdí i Evropské obranné agentury (EDA) a exvelvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý: ,,Evropa také musí být v budoucnu schopná řešit problémy ve svém sousedství nezávisle na USA. Už dnes od kolegů z Pentagonu slyšíme: investujte do strategických schopností, zejména podpůrných, protože se může stát, že pokud nepůjde o kolektivní obranu NATO proti přímé vojenské agresi, bude to jen na vás.“

Úvodní foto: příslušnice ukrajinských ozbrojených sil v přední linii

Podpořte provoz této stránky

Tato stránka funguje zejména díky příspěvkům od vás čtenářů. Díky všem.

Pokud mě chcete také podpořit, můžete využít služby Donio.cz

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh