Lenka Hrabalová je originál. Vystudovaná íránistka, arabistka, historička a archeoložka, živí jí cestování, průvodcovství a její životní láskou a předmětem jejího zájmu, se stal Orient, tedy Blízký východ a východní Středomoří.
Z pohledu běžného Čecha, který má o tamních končinách zkreslenou či jen útržkovitou představu, je asi zajímavá skutečnost, že i po nejzapadlejších územích této oblasti cestuje tato olomoucká blondýnka sama.
Na Facebooku doporučuju sledovat její projekt Svět islámu pro začátečníky, kde vás provede těmi nejkrásnějšími kouty muslimského světa. https://www.facebook.com/svetislamuprozacatecniky
🕌 „Je to láska,“ říká Lenka Hrabalová o oblasti, která rázně vstoupila do jejího života a vážně připomíná milostný vztah, který ne a ne skončit. Živí se jako cestovatelka, což platí za vysněné povolání, její práce ale probíhá také v zemích, které vyvolávají rozpaky, ba obavy i strach. V Íránu, v Iráku nebo Sýrii.
🕌 „Původně jsem studovala historii a archeologii, což byl můj dětský sen, protože mi maminka řekla, že můžu ze země vykopávat nejen dinosaury, ale i mrtvé lidi. Pak jsem byla na Erasmu ve Francii a spíš jako znouzectnost jsem si zapsala dějiny Blízkého východu. A úplně mě to pohltilo.“
🕌 Spousta lidí provází bez znalostí jazyků, ale to, co dělám já, by bez jazyků nešlo. Dokážu lidem tlumočit svět slovo od slova podle toho, co mi říkají místní. Moji klienti se tak dostanou ke spoustě zajímavých informací a poznatků, do toho mám znalosti dějin, politiky a náboženství, takže svojí skupince dokážu zemi představit hodně komplexně.“
🕌 „Takže pracuju pro cestovky a často jim zájezdy přímo vymyslím a nabídnu. A ty, co převezmu, si upravuju tak, aby se podle mých zkušeností lidem líbily co nejvíc. Ve všem, co dělám, je můj otisk. Teď jsme třeba byli v Mauretánii, to je čistě moje téma. Zájezd je vždycky plný. Sedneme na vlak a jedeme – doslova. Lidé jsou unešení.“
🕌 „Jedete na korbě, na železu. Lidem dopředu říkám, je tam špína a zima, mají z toho všichni srandu, ale pak jsou tak špinaví a zmrzlí, že tomu sami nevěří. Lidé tam jedou z čistého bizáru, že vyrazí do země, o které vůbec nic nevědí, do totální díry. Mauretánie je opravdu autentická, Evropana nepotkáte jen tak snadno. Za dva týdny jsme jich potkali pět a na konci v hotelu dalších pět.“
🕌 „Pro mě osobně je dovča přijet do vesnice, sednout si s místními lidmi na čaj, pokecat a jet zase dál. Vážně. Jela jsem stopem přes Irák, Írán a Turecko, přes tři kurdské oblasti – po lidech. Chtěla jsem se s nimi bavit. Neměla jsem žádné velké ambice, spíš jsem sbírala poznání. Jsem cestovatel za vědomostmi.“
🕌 „…v Iráku se musí opatrněji. Jsme malinká, uzavřená skupinka. Jedeme toyotami se soukromými řidiči, bezpečí se musí hodně sledovat. Oslovuji svoje známé, lidi z neziskovek nebo ty, kdo pracují s novináři.Když se u nás poví Irák, vyskočí nám, že je celá země válečná zóna. Což není, jsou tam bezpečné oblasti a do těch nebezpečných nejedeme.“
🕌 „Svou práci dělám od chvíle, co jsem dokončila magistra. V životě jsem nebyla zaměstnaná, od začátku si vybírám projekty, co mě baví – cestovky, novinářskou práci, dělala jsem tlumočnici pro migranty z Iráku v Česku. Všechno se točí kolem znalosti arabštiny a perštiny.“
🕌 „Je to nejistá práce, to samozřejmě. Ale třeba teď musím dost odmítat, zájezdy ani nestíhám. Nicméně pořád počítám s tím, že půlka věcí může bez problému kvůli covidu padnout. Když padnou, přijdou jiné. Prostě živnostník, no.“
🕌 „Jaké to je, být ženou v islámském světě?Má to výhody, dostanu se do mužské i ženské společnosti. Když jsem byla v Mosulu za války s Islámským státem, byla jsem první člověk mimo jejich manželů, s kým některé ženy po dvou letech mluvily. Což je silné. Teď jsem zase byla v oáze u libyjských hranic, vyhlásila jsem, že bych ráda fotila ženy v místních tradičních oblecích a dostala jsem pozvání do domácností, což by se muži v životě nepodařilo.“
🕌 „Ráda cestuju podle starých tras – jednou je Hedvábná stezka, druhou transsaharské obchodní cesty, které spojovaly Afriku přes poušť se Středomořím. Někdejší velká obchodní centra pohlcuje písek a upadají doslova do zapomnění, v Mauretánii ti v knihovně v poušti půjčí knížku z 12. století psanou na pergamenu. Je tam kultura, města, politika, náboženství. To mě hrozně přitahuje.“
🕌 „Svoji roli vidím ve vzdělávání. Co se u nás ví o Blízkém východě a muslimském světě? Války, konflikty, násilí, černo, zlo, divokost. Což není pravda, každý kout je jiný, je to úžasně zajímavé a barevné – a když jsou na světě dvě miliardy muslimů, přece se nedají hodit do jednoho pytle jen proto, že mají společného jednoho Boha a jednu svatou knihu.“
