Česko společně proti zlu
Neskáču nadšením, nejsem skalním fanouškem Petra Pavla, ale jsem za výsledek prvního kola prezidentské volby pochopitelně rád.
Nedává jistotu, ale dává naději. A jeden prezident kdysi nedávno říkával: „Naděje není přesvědčení, že něco dopadne dobře, nýbrž jistota, že něco má smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“
A jít jako občanská společnost, voliči do souboje s Andrejem Babišem a vším, co tato persona představuje, má smysl za každých okolností.
Netroufám si tipovat, Babiš rozhodně není ještě odepsaný, můžu ale konstatovat, že do finále jde oproti Miloši Zemanovi, se dvěma nevýhodami v zádech:
1.Válka: ta by mu do not nehrála, ani kdyby proti němu stál jakýkoli jiný kandidát, Babiš prostě chtíc, nechtíc musí souhlasit s každým, kdo říká, že se musíme angažovat, protože jde i o nás. A lidi – i když z toho třeba nejsou zvlášť nadšeni, (ceny energií, inflace) tohle vidí. Mají z Ruska obavy.
A tím spíše je ruská invaze jeho nevýhodou, když proti němu bude stát generál AČR a NATO, tedy symbolů a garantů našeho bezpečí.
Skoro bych řekl, že by se o válce, pokud by byl v komfortnější situaci, Babiš ani raději v debatách bavit nechtěl.
2. Babišovi budou nutně chybět tři roky setrvalého strašení Čechů migranty z třetího světa, kterého se tehdy aktivně účastnili politici prakticky všech stran (snad s výjimkou PIR a TOP), media, spousta českých „celebrit“ a opinion makerů.
To už postupně vyvanulo, což bylo na dvou momentech vidět i letos. Jednak čísla přicházejících migrantů a válečných uprchlíků prakticky stejných národností jako tehdy (převažují Syřané) jsou letos ještě vyšší než v roce 2015 a nikoho to netankuje.
A taky toto několikrát zkusil zvednout do veřejného prostoru sám Babiš (naposledy ve čtvrtek, kdy, tvrdil, že přicházejí „agresivní ozbrojení migranti“ … a vůbec u české veřejnosti nezarezonovalo.
Taky je jiné strašit zemi, v níž momentálně pobývají stovky tisíc jiných válečných uprchlíků (dřív jsme kvůli strašení věřili, že třeba 50 000 uprchlíků rozvrátí náš pracovní trh a sociální systém a dnes víme, že ani mnohem větší množství toto nebezpečí nepředstavuje) a vyhrožovat tím, že mají uprchlíci nože (nebo co tím ozbrojením Babiš myslel), když kousek od nás létají na lidi v jejich domech balistické rakety.
Platí tedy stále to, co jsem zmiňoval už dříve: Babiš má dvě možnosti. Jednak mobilizovat nevoliče z I. kola strašením a pak znechutit Petra Pavla voličům ostatních demokratických kandidátů tak, že k druhému kolu nepřijdou s tím, že oba kandidáti jsou v něčem špatní a tak jim nestojí za to, volit ani jednoho z nich.
A jednu podstatnou výhodu má a to ekonomickou krizi, v níž je vždy snazší mobilizovat voliče. Petr Pavel bude muset ze sebe shazovat nálepku vládního kandidáta, kterou mu bude Andrej Babiš stále uměle přišívat.
Ale Pavel se zatím zdá být v klidu a řádu 🙂
Já, zásadový antikomunista a volič a příznivec Danuše Nerudové, za 14 dní Petra Pavla volit půjdu.
Moje republika to potřebuje.
Bude to poprvé v životě, kdy budu volit komunistu a doufám, že naposled.
Babiš je zlo, které v sobě koncentruje ekonomickou, politickou i mediální moc a pokud mu ponecháme republiku, může nás pro svůj osobní prospěch nasměrovat někam k Budapešti.
A to bychom společně neměli dopustit.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud mě chcete také podpořit, můžete prostřednictvím služby Donio.cz
