Školství a vzdělání jako priorita současné vlády. Tedy přesněji řečeno, se k ní verbálně hlásí.
A co realita?
Nová studie Institutu IDEA ukazuje, že veřejná podpora vysokoškoláků v Česku je oproti zahraničí extrémně nízká. Nedaří se ji navíc zacílit na ty, kteří by ji nejvíce potřebovali.
Každý rok Česko přichází o nemalé množství studentů, kteří nejdou na vysokou školu, i když by na ni měli. Nelimituje je nadání, schopnosti ani dovednosti, ale pouze sociální a finanční situace jejich rodiny. Místo vysokoškolského vzdělání tak získají pouze středoškolské a někdy ani to ne.
Nepomáhá tomu totiž systém veřejné podpory studentů na vysokých školách. Ukazuje to nová studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI.
Zaprvé je finanční objem podpory studia v Česku velmi nízký. Z celkových veřejných výdajů na terciární vzdělávání jde na podporu studentů jen 1,5 procenta. Česko tak patří k naprostému chvostu Evropské unie, kde průměr představuje 17,6 procenta.
Naše podpora je tedy cca desetkrát nižší než je průměr EU… Hůře jsou na tom jen Chorvatsko a Řecko.
Zadruhé se velká část podpory v Česku poskytuje formou úlev na dani z příjmu rodičů a ubytovacích stipendií. Na daňové zvýhodnění ve výši jednoho až dvou tisíc korun měsíčně dosáhne většina rodičů, ale jen do 26 let studenta. Stát tak vlastně předpokládá, že náklady na studium nesou především zákonní zástupci, a tak finančně ulevuje jim.
Ubytovací stipendium se pak nejvíce podobá studentskému grantu obvyklému ve zbytku Evropy. Jenže se pohybuje jen v úrovni stokorun měsíčně, takže podle IDEA pokryje jen 10 procent nákladů na studentské bydlení. Dosáhnou na něj navíc jen studenti, kteří za studiem dojíždějí z jiného okresu. Obě formy této nejběžnější podpory jsou však plošné, a tak neslouží k tomu, aby pomohly studentům, kteří by nějakou formu příspěvku potřebovali nejvíce.
Přitom pokud by se Česko chtělo dostat v podpoře formou stipendií na evropský průměr, stačilo by k tomu devět miliard korun. Podle IDEA je ale nutné především celkově přenastavit systém finanční podpory studentů: zvýšit už zastarale nízkou hranici 26 let věku pro podporu studentů, místo daňového zvýhodnění rodičů podpořit studenty přímo formou stipendia, rozšířit nárok na sociální stipendium a zároveň ho navýšit stejně jako to ubytovací nebo například zavést systém bezrizikových, státem dotovaných studentských půjček na živobytí.
No nic, ještě tu mám jednu aktualitu ze sněmovny:
Sněmovna ani třetí den poslední schůze nebude schvalovat vládní novelu, která se týká učitelských platů. Zabránilo tomu vládní hnutí ANO…
Pokud chce někdo kvalitní vzdělání pro svoje děti, pak jim ho – právě volbou ANO – upírá. A čím je rodina chudší, tím více ji současná vláda přístup ke vzdělání ztěžuje.
