Jak se rodí odolnost? V bolesti

Otázka jak by se zachovali příslušníci jiných národů, kdyby se ocitli na místě obyvatel Ukrajiny je ryze teoretická. Není na to mustr, poznalo by se to až v dané situaci napřímo.

Co je ale jisté, že dnešní rozhodný odpor, statečnost a obětavost pro svou zemi umírat, se nenarodily s únorovým dnem přepadení. Ukrajinský národ se do současné podoby formoval celých devět let války.

Za dnešní ukrajinskou neústupností jsou desítky vojenských i civilních hřbitovů, na nichž leží tisíce obětí ruské agrese. Je za ním ztráta tisíců kilometrů čtverečných ukrajinského území, dennodenní ostřelování příhraničních oblastí, únosy, vězení a vraždy Ukrajinců žijících na okupovaných územích a v neposlední řadě i nezájem světa o situaci Ukrajinců, válčících o své území s totalitní agresivní zemí.

Zjednodušeně řečeno, je každý metr ukrajinské země, o nějž se na Donbasu a Lugansku válčí, za ta léta nasáklý krví ukrajinských obránců a lidí, kteří v těchto místech žili a byli Rusy zavražděni.

A samozřejmě, každá válka vytváří hrdinské příběhy lidi bojujícího národa, z nichž se stávají národní legendy, které následně obyvatele inspirují a motivují k tomu,to nevzdat.

Takových hrdinskou gloriolou ověnčených lidí jako u nás máme skupinu Tří králů, nebo parašutisty, podílející se na likvidaci Reinharda Heydricha, má teď Ukrajina desítky.

A mluví o nich, připomíná si je a je si vědoma, že jejich oběti zavazují.

K obrazu na úvodní fotce

  K třicátému výročí nezávislosti Ukrajiny dokončil ukrajinský umělec Artur Orlyonov práci na obraze „Formování národa“, věnovaný největším hrdinům rusko-ukrajinské války, kteří zemřeli za svobodu Ukrajiny.

Obraz je nyní vystaven v katedrále svatého Michala se zlatou kupolí v Kyjevě, v jednom z nejdůležitějších chrámů pravoslavné církve v zemi.

Jména zobraných hrdinů vám asi většinou nic neřeknou, ale některým z nich už jsem se při psaní o rusko – ukrajinské válce v minulých letech věnoval. Ukážeme si.

V zásadě ten přehled vypadá asi takto.

• Lavrenko Oleksandr Mykolayovych (9. 3. 1983 Lozova, Charkovská oblast – 21. 7. 2014, obec Pisky, Doněcká oblast) – Kapitán ozbrojených sil Ukrajiny, velitel tankové roty 93. samostatné mechanizované brigády, účastník války v r. východ Ukrajiny. Hrdina Ukrajiny.
• Yarovoy Mykita Oleksandrovych (2. února 1995, obec Meliorativne, Dněpropetrovská oblast – 18. prosince 2016, obec Kalinovka, Doněcká oblast) – poručík ozbrojených sil Ukrajiny, velitel mechanizované roty (54. samostatná mechanizovaná brigáda). Hrdina Ukrajiny.
• Senyuk Taras Mykhailovyč (22. června 1980, Kolomyja, Ivano-Frankivská oblast; 3. června 2014, Sloviansk, Doněcká oblast) je výsadkář a plukovník ozbrojených sil Ukrajiny. Hrdina Ukrajiny.
• Khamrayev Rustam Shoniyozovych (29. listopadu 1975, Luck – 17. června 2014, obec Metalist, Luhanská oblast) – Dobrovolník 24. praporu územní obrany „Aidar“ ozbrojených sil Ukrajiny, čestný občan Luck.
• Ševčenko Iryna Viktorivna (1. listopadu 1970, obec Daryivka, Chersonská oblast – 1. července 2019, zemřela v nemocnici v Mariupolu) – seržant ozbrojených sil Ukrajiny. Řád „Za odvahu“ II. stupně (23. srpna 2019) Řád „Za odvahu“ III stupně (29. prosince 2016), medaile „Za účast v bitvě“.

To je prvních pět hrdinů, bráno zleva. Celý seznam pak TADY.

Tady je těch několik, které si pamatuju, že jsem o nich psal:

Těžko se to v Česku vysvětluje, jak se země a národ postupně formuje obrannou válkou, když naše generace nic podobného nezažily. Ukrajina je jediná země v Evropě na jejímž území taková válka probíhá, lidi chodí léta co několik týdnů na pohřeb nějakému vojákovi, který zemřel, aby jejich zem byla svobodná, čtou či jejich příběhy v médiích a v neposlední řadě: na všech těch pietách stojí u hrobů padlých jejich nejbližší příbuzní, rodiče, sourozenci a děti. To každý pochopí, tím spíše, vidí – li to mnohokrát, že jde i o něj samotného a budoucnost jeho nejbližších.

Sláva Ukrajině! 🇺🇦