Jak se sráží politická virtualita se skutečnou realitou

Dnes: summit 2. ekonomické transformace ČR pod názvem ReVize Česka

Setkání špiček byznysu s politiky.

Mělo by načrtnout vizi dalších směrů rozvoje země.

A. Mluví premiér ČR: „Jsme nejúspěšnější postkomunistická země.“

V aktuálních číslech snad ano (pokud nepočítáme tempo zadlužování), ale ve téměř všech trendech a žebříčcích dominuje Estonsko a podstatě kromě výše HDP vztaženého k průměru EU. Ale i tam nás Estonci stáhli o cca 5 % a momentálně jim na nás chybí jen 1 – 2 %.

B1: Petr Fiala pokračuje: „Abychom se dostali na vyšší ekonomickou úroveň, musíme se více otevřít. Cizím znalostem, inovacím I kvalifikovaným zahraničním pracovníkům.“

B2: „Migrační politika Česka je slepá a neláká opravdové talenty, které potřebujeme,“ říká Martin Vohánka, jeden ze zakládajících členů iniciativy Druhá ekonomická transformace a spolumajitel W.A.G. payment solutions.

C: To se znalostmi a inovacemi je samozřejmě pravda a potvrzuje to i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, ukázal tři klíčová čísla pro tvorbu přidané hodnoty v ekonomice, kde jednoznačně převažuje potřeba investovat do vzdělání.

Za panem Navrátilem je schován text: Věda, výzkum, inovace.

D. Jaká je realita: ve škrtech vlády je nejvíc postiženo školství, kde ministr financí Stanjura plánuje sebrat 30 miliard korun. Segmenty obrana (vzhledem k válečné situaci) a vzdělání přitom měly původně být pro škrty level no-go. Je to ostatně (na investice do vzdělání se v krizi sahat nemá) obecně platné pravidlo.

Důkaz. Zdroj HN.

A taky:

Vláda přitom ve svém programovém prohlášení (vzniklo již v době ekonomické krize) říká, že budoucnost každé vyspělé země je úzce spjata s kvalitou vzdělávání. „Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD,“ píše vláda ve svém programu. 

Nota bene ta samá vláda přijala nedávno zákon, který ukládá závazek navýšit učitelské platy tak, aby činily alespoň 130 procent průměrné mzdy. 

A ještě jeden mega rozdíl mezi českým byznysem a českou politikou na závěr:

„Měli bychom konečně utnout debatu, jestli je Green Deal zvrátitelný nebo ne. My si myslíme, že to nějak vyšvejkujeme. ESG je ale největší změna filozofie podnikání, přinese mnohem větší právní vymahatelnost chování firem. Největší posun v myšlení evropských států zapříčinil Vladimir Putin svou agresí na Ukrajině.“

podnikatel a viceprezidentem představenstva středoevropského think tanku GLOBSEC Petr Pudil
Pán je přitom autorem ekonomického programu ODS a je uváděn jako ekonomický expert této strany. ODS je přitom dominantní stranou vlády a do značné míry určuje její směřování.

Rozumíte, tady se prostě mluví, předestírá se jakási fikce a realita jde úplně jinudy. A ten, kdo kvůli tomuto rozporu trpí, je občan a daňový poplatník v jednom.

Přitom, když to tahle parta bude pořád dělat špatně, patrně ji vystřídá parta ještě mnohem horší.

Ale co my?

Úvodní foto: Hospodářské noviny

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh