Dnes: summit 2. ekonomické transformace ČR pod názvem ReVize Česka
Setkání špiček byznysu s politiky.
Mělo by načrtnout vizi dalších směrů rozvoje země.
A. Mluví premiér ČR: „Jsme nejúspěšnější postkomunistická země.“
V aktuálních číslech snad ano (pokud nepočítáme tempo zadlužování), ale ve téměř všech trendech a žebříčcích dominuje Estonsko a podstatě kromě výše HDP vztaženého k průměru EU. Ale i tam nás Estonci stáhli o cca 5 % a momentálně jim na nás chybí jen 1 – 2 %.
B1: Petr Fiala pokračuje: „Abychom se dostali na vyšší ekonomickou úroveň, musíme se více otevřít. Cizím znalostem, inovacím I kvalifikovaným zahraničním pracovníkům.“
B2: „Migrační politika Česka je slepá a neláká opravdové talenty, které potřebujeme,“ říká Martin Vohánka, jeden ze zakládajících členů iniciativy Druhá ekonomická transformace a spolumajitel W.A.G. payment solutions.
C: To se znalostmi a inovacemi je samozřejmě pravda a potvrzuje to i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil, ukázal tři klíčová čísla pro tvorbu přidané hodnoty v ekonomice, kde jednoznačně převažuje potřeba investovat do vzdělání.
D. Jaká je realita: ve škrtech vlády je nejvíc postiženo školství, kde ministr financí Stanjura plánuje sebrat 30 miliard korun. Segmenty obrana (vzhledem k válečné situaci) a vzdělání přitom měly původně být pro škrty level no-go. Je to ostatně (na investice do vzdělání se v krizi sahat nemá) obecně platné pravidlo.
A taky:
Vláda přitom ve svém programovém prohlášení (vzniklo již v době ekonomické krize) říká, že budoucnost každé vyspělé země je úzce spjata s kvalitou vzdělávání. „Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD,“ píše vláda ve svém programu.
Nota bene ta samá vláda přijala nedávno zákon, který ukládá závazek navýšit učitelské platy tak, aby činily alespoň 130 procent průměrné mzdy.
A ještě jeden mega rozdíl mezi českým byznysem a českou politikou na závěr:
Rozumíte, tady se prostě mluví, předestírá se jakási fikce a realita jde úplně jinudy. A ten, kdo kvůli tomuto rozporu trpí, je občan a daňový poplatník v jednom.
Přitom, když to tahle parta bude pořád dělat špatně, patrně ji vystřídá parta ještě mnohem horší.
Ale co my?
Úvodní foto: Hospodářské noviny
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji