Jaké jsou ukrajinské šance na frontě teď i v budoucnosti

Text vychází z textu dvou vojenských analytiků Jana Ludvíka a Jana Kofroně, které byly v minulých dnech zveřejněny v médiích a na sociálních sítích. Uvídíte sami, že se v lecčems shodují

Jan Ludvík: Ukrajinská ofenzíva je neúspěch pouze vůči nereálným očekáváním.

⚔️ „Ukrajinská ofenzíva je neúspěch pouze vůči nereálným očekáváním. V kontextu jiných ofenziv této války je vcelku úspěšná. Rychlý průlom a zhroucení ruské obrany byly vždy nepravděpodobnou možností. Problém ale je vznik nereálných příběhů o tom, proč je postup pomalý, a nových očekávání.“

⚔️ „V zásadě dvě hlavní vysvětlení jsou: Ukrajina nemá převahu ve vzduchu a Rusko mělo čas vybudovat obranu. Obě jsou pravdivé, ale zároveň pouze části komplexního vysvětlení.“

⚔️ „Převaha ve vzduchu je užitečnou výhodou, ale není ani nutnou ani dostačující podmínkou pro průlom nepřátelské obrany. Její význam bývá často nesprávně chápán na základě “mýtu ze Zálivu” tj. americké vzdušné kampaně proti Iráku v roce 1991.“

⚔️ „Mýtus říká, že USAF během 30 dní Iráčany tak zničili, že je pak pozemní ofenzíva smetla za 3 dny. Problém je, že při detailním pohledu je vidět, že irácké divize dokázaly přes vzdušnou kampaň manévrovat do cesty spojeneckému obchvatu a bojovat.“

⚔️ „Podobný mýtus je z šesti denní války. Je dobře známo, že Izrael začal válku úderem na začal válku úderem na egyptská letiště a následně dobyl Sinaj, Golany, atd. a vyhrál. Reálně ale IAF nemělo kvůli útokům na letiště čas podporovat pozemní síly, které i tak prolomily arabskou obranu.“

⚔️ „Podobně nedostatečné vysvětlení je, že Rusko mělo čas vybudovat obranu. Je to sice pravda a hodně se o ní mluví, ale zapomíná se dodat, že samotná statická postavení jsou pro kompetentního útočníka problém pouze v případě, že jsou kompetentně bráněné.“

⚔️ „Viz ona šestidenní válka, kdy arabské státy také vybudovaly statickou obranu (a měly na to ještě víc času než Rusko)), ale jejich armády pak “jen dřepěly v zákonech”, nebyly schopny efektivně manévrovat a flexibilně reagovat na izraelské útoky a výsledek bylo izraelské vítězství a ztráty 10:1

⚔️ „Co se týče Ruska, tak tam bohužel, jak psal kolega @Kofronjan, selhání v útoku negarantuje selhání v obraně. Ruské síly opakovaně ukazují, že v obraně jsou schopné manévrovat, stáhnout se, nebo podniknout protiútok.“

⚔️ „Ukrajinská situace by nepochybně byla lepší, kdyby měla vzdušnou převahu a Rusko méně času na přípravu, ale první je v zásadě zcela nereálné. Druhé mohlo být lepší, ale s ohledem na čas nutný pro výcvik by stejně nemohlo na ofenzivu dojít dřív, než Rusko vybudovalo obranu.“

⚔️ „Prostě a jednoduše je třeba mít reálná očekávání. Ukrajinská ofenzíva čelí komplexním výzvám včetně limitů dostupných sil a prostředku, omezeného času na výcvik a činnosti protivníka.“

⚔️ „Přesto ofenzíva stále může dosáhnout většího postupu. Ale také nemusí. Největší naděje je, že se ruská armáda opotřebuje dřív, než se na frontu dostane výsledek ruského přechodu na válečnou ekonomiku (viz odkaz) a oslabená fronta umožní Ukrajincům mechanizovaný průlom do hloubky.“

⚔️ „V tuto chvíli tak má myslím větší smysl než dobytí té či oné vesnice sledovat poměr ztrát. Například @naalsio26 zase nabízí přehledy ztrát jen pro oblast ukrajinské protiofenzivy. Momentálně jsou někde na 1:1, což není na ofenzivu špatné, ale zároveň je to bohužel daleko poměru z jednoznačně vyhraných válek.“

⚔️ „Neexistuje jednoduchá cesta jak vyhrát, válka je střetem dvou. Západ i Ukrajina nesou díl viny za nereálná očekávání. Je třeba bavit se o jednotlivých problémech protiofenzivy, nevnímat Ukrajincevjako superhrdiny, kterým jen chybí stíhačky a Rusy jen jako tupou hordu.“

⚔️ „Realistická očekávání a hodnocení jsou nutnou podmínkou efektivní pomoci. Místo neustálé debatě o další wunderwaffe, je vhodnější otevřít otázku o tom, proč ukrajinským silám skřípe “combined arms” koordinace a jestli s tím může pomoci západní výcvik.

Šance, že válka současnou ukrajinskou ofenzívou neskončí je veliká a je třeba přemýšlet o tom, jak dál.“

🎥Tactical exercise of Azov Assault Brigade of Ukrainian National Guard under the supervision of Lt. Col. Denys Prokopenko. Special attention was paid to quick analysis of the situation and decision making on the battlefield.#UkraineRussiaWar #4038 pic.twitter.com/yUPNor7Sy5

— MilitaryLand.net (@Militarylandnet) August 14, 2023

Jan Kofroň: Příliš krvavé kilometry.

🔱 „Na začátku „druhého poločasu“ jsme na necelých 300 kilometrech čtverečních, přičemž penetrace obrany je prozatím poměrně mělká – asi 5–10 kilometrů oproti výchozímu stavu na hlavních směrech.“

🔱 „Prozatím se většina bojů odehrává v zajišťovací zóně ruské obrany, která je před hlavní obranou linii Rusů vysunuta několik kilometrů. Od Tokmaku, jednoho z dílčích cílů ofenzivy, Ukrajince stále dělí přibližně 20 kilometrů. To rozhodně není ideální stav.“

🔱 „Lze jmenovat čtyři hlavní důvody, proč se zatím Ukrajincům příliš nedaří a proč jejich ofenziva postupuje pomaleji, než bychom čekali a než by si oni sami přáli:

1. Ruská obranná linie – složena ze zákopů a minových polí a opírá se (přinejmenším prozatím) o dostatečný počet obránců. Takto připravená defenzivní postavení by byla i přes dílčí nedostatky oříškem pro jakéhokoliv útočníka. Větší šanci mají útoky menších (spíše pěších) skupin. Problém je, že ty obvykle znamenají nižší rychlost útoku, velké koordinační problémy a samozřejmě i větší ztráty na lidech.
2. Vrtulníky KA-52 – tyto stroje a jejich piloti na ruské straně odvádějí velmi dobrou práci (případně to platí i pro další zbraně jako třeba vyčkávací munici Lancet, tedy „sebevražedné drony“). Bitevníky KA-52 jsou díky moderním protitankovým raketám schopny ničit ukrajinskou techniku na vzdálenost 5–8 kilometrů (tedy z relativního bezpečí). Ukrajinci nemohou bez velkého rizika do jednotek na čele útoku jednoduše zakomponovat systémy protivzdušné obrany s větším dosahem, takže proti ruským vrtulníkům se nyní mohou bránit jen omezeně. Navíc plochý a převážně odkrytý terén jižní Ukrajiny nenabízí útočícím jednotkám mnoho možností, jak se dobře krýt.
3. Protiútoky – pokud Rusové ztratí významnější pozice, často podnikají protiútoky, a to i za použití těžké techniky. Obvykle nezískají zpět všechno a sami při odvetě utrží další značné ztráty, ale Ukrajincům tak komplikují snahu zkonsolidovat jejich pozice a dílčí útočný úspěch dále rozvíjet.
4. Schopný, ale ne elitní útočník – Ukrajinská armáda bojuje nad očekávání dobře, bylo by ale chybou představovat si ji jako ekvivalent izraelských sil z přelomu šedesátých a sedmdesátých let nebo obdobu elitních divizí německého Wehrmachtu z roku 1942. Řada komentářů upozorňuje na zjevné nedostatky v plánování a provedení větších útočných operací.

🔱 „Momentálně se nezdá, že by se Ukrajincům dařil výše zmíněný plán s vyčerpáním obránce. Pozice Rusů obecně zůstávají odolné a poměr ztrát příliš nenahrává tomu, že by se miska vah měla rychle naklonit ve prospěch Ukrajinců.“

🔱 „Ve prospěch Ukrajiny ale hrají dva faktory:

1. Byť se Rusům daří ničit značné množství ukrajinské techniky, personál většinou přežije. Obnovení bojeschopnosti je tak na straně Ukrajiny rychlejší než u protivníka.

2. Rusové se stále neodhodlali k další vlně mobilizace. Jelikož i oni mají velké ztráty, dříve či později přijde moment, kdy jejich vyčerpané bojující útvary prořídnou natolik, že jejich bojeschopnost klesne pod kritickou úroveň. „

🔱 „Propadat teď skepsi by bylo předčasné. Bylo by ale nemístné předstírat, že se ofenziva vyvíjí podle očekávání. Nevyvíjí. Dosažení Azovského moře do konce září se pro Ukrajince stává spíše teoretickým cílem. Reálné je nyní možná tak dobytí Tokmaku.“

🔱 „Faktem rovněž je, že pokud by snad ofenziva skončila bez alespoň dílčího úspěchu, budeme se muset ptát, co se musí změnit, aby Ukrajina měla šanci vzít si své území zpět. A jak dlouho může válka ještě trvat. Jsou to mimochodem otázky, které budou dramaticky rezonovat v blížící se kampani před prezidentskými volbami ve Spojených státech.“

🏇 Zdá se, že vývoj skutečně spěje k tomu, že válka bude dlouhá a taky k tomu, že Evropa se bude muset chtíc nechtíc vojensky postavit na vlastní nohy. Otázkou je, jestli jsme na několik následujících let mentálně připraveni. Jak politici, tak i jejich voliči ..