Jan Mušuta: Jak ve třech krocích zlepšit fungování státu a ještě ušetřit

Ředitel odboru řízení regionálního školství na MŠMT a právník Jan Mušuta tu před několika dny vysvětloval, jak je to s počty, ohodnocením a motivací vyšších úředníků ve státní správě a závěrem slíbil, že zkusí i načrtnout řešení, jak zlepšit fungovaní státu jako takové.

Sonda je to výživná, nicméně většina z nás, se stejně jako já, v problematice hluboce neorientuje a tak je možnost se něco o fungování státní správy dozvědět.

Tady je jeho text:

👉 Můj recept: 1) novela zákona o státní službě 2) program pro nábor nejlepších absolventů a mentoring pro klíčové zaměstnance 3) navýšení platů:

👉 Minule jsme končili s tím, že kvalitu života v ČR ovlivňuje relativně malý počet nejvyšších státních úředníků. Ani nejvyšší patra státní služby však nelákají ty nejlepší pracovníky. Důvodem je zejména mizerné finanční ohodnocení a nemožnost postupu.

👉 Státní správa má samozřejmě více problémů, dva jsou zásadní: I. Řízení kvality výkonu státní služby. Jak se pozná, že úředník pracuje dobře? II. Téměř nemožnost rozloučit se se zaměstnanci, kteří svou práci nedělají dobře.

👉 Takhle jednoduché to je. Stačí zavést mechanismy, které ve státní správě umožní poznat kvalitu práce a pak podle toho reagovat (ohodnotit kvalitu a rozloučit se s nekvalitou). Vím, není to nijak objevné. Přesto se to nedaří. Proč?

Podtitul obrázku by mohl znít I have a dream

👉 Začneme od konce: ve státní správě nemůžete skoro nikoho vyhodit. Vím, ochrana zaměstnanců je všude, ale ve státní správě je laťka mnohem, mnohem výš. Jedinými způsoby jak někoho vyhodit je buď jej negativně hodnoti v rámci služebního hodnocení, nebo mu zrušit služební místo.

👉 Co myslíte, že je častější způsob? Poradím – abyste mohli ukončit služební poměr se zaměstnancem, musíte jej 2x po sobě formálně hodnotit jako nevyhovující. A teď pointa: V roce 2019 bylo na ministerstvech provedeno 3 263 hodnocení. Hodnotí se na 5bodové škále: vynikající velmi dobré dobré dostačující nevyhovující Kolik zaměstnanců bylo hodnoceno jako nevyhovující? 1. Slovy JEDEN.

👉 Zato jako vynikající bylo hodnoceno 42 % zaměstnanců, velmi dobrých bylo dalších 42,6 %. Je to nejneuvěřitelnější statistika co znám. Buď tedy máme nejlepší státní správu na světě, nebo je systém služebního hodnocení zcela nefunkční. čísla ZDE.

👉 Státní zaměstnanec má poměrně dost možností, jak se proti nepříznivému hodnocení bránit. A většinou mu to vyjde. Hodnocení se provádí v součinnosti s tzv. služebním orgánem (státním tajemníkem). Musíte tedy najít shodu nejprve s ním.

👉 Následně může zaměstnanec podat námitky. Pokud se hodnocení potvrdí a plynou z něj nějaké důsledky (např. snížení osobka), může se zaměstnanec proti rozhodnutí odvolat – odvolání je správním řízením a rozhoduje tzv. náměstek pro státní službu.

👉 Např. za rok 2019 bylo náměstkem pro státní službu přezkoumáváno 68 rozhodnutí o úpravě platu (snížení osobka nebo nepřiznání odměny) a 42 jich bylo zrušeno. Nejčastěji proto, že „nedostatečné zjištění skutkového stavu, o kterém nejsou důvodné pochybnosti“ nebo „služební hodnocení .. nemá dostatečnou oporu ve spisovém materiálu.

Z jiného soudku na podobné téma z kuchyně Hlídač státu

👉 Systém služebního hodnocení je tedy něco jako dokazování vraždy – roky musíte sbírat důkazy, ukládat je do spisu… a pak se vám hodnocení stejně s vysokou pravděpodobností vrátí. Není divu, že nikdo není motivovaný do toho jít.

👉 Jediným řešením je změnit zákon o státní službě (ZoSS). A náhoda tomu chtěla, že novela ZoSS právě leží v Poslanecké sněmovně. Zajímavé je, že ji tam nepředložila Vláda, jak tomu obvykle bývá, ale jako poslanecký návrh předsedové 5 vládních poslaneckých klubů.

👉 Proč? Standardně by návrh připravovalo gesčně odpovědné ministerstvo, návrh by prošel připomínkovým řízením, kde by jej připomínkovali nejen ostatní ministerstva, ale také uzemní samospráva, odbory… K poslaneckému návrhu se pouze vyjádří Vláda.

👉 Není to tedy úplně košer, ale postup vládní koalice chápu. Některé úpravy ZoSS budou mezi úředníky nutně nepopulární, čímž bude poznamenán i přínos jejich připomínek. Skrze poslanecký návrh je tedy možné prosadit i razantní změny. Jak se to povedlo?

👉 Upřímně – moc ne. Návrh obsahuje dílčí změny k lepšímu: zjednodušení výběrových řízení nebo otevření st. správy lidem z venku. Úhelným kamenem novely je změna, která v praxi nebude mít reálný dopad – přejmenování náměstků na ředitele a možnost přijmout více politických náměstků

👉 Zjednodušení služebních hodnocení navrhováno není. Jedna navrhovaná změna by ale jeden z účelů, který mělo hodnocení plnit (ukončit službu těm nejhorším) plnit mohla: zavedení funkčních období pro některé představené (ředitele odborů, náměstků).

👉 Ti jsou nyní jmenováni na dobu neurčitou. Pokud je tedy neodvoláte (což je skoro nemožné, viz výše), nebo jim nezrušíte služební místo, budou na svých místech. Co myslíte, že se děje častěji – odvolání nebo zrušení místa? To byla jen řečnická otázka.

👉 Struktura ministerstva vypadá takto: státní tajemník náměstek pro řízení sekce ředitel odboru vedoucí oddělení referent Vláda (resp. poslanci) navrhují, aby se zavedla funkční období nově i pro náměstky a ředitele odborů.

👉 Návrh už prošel ústavně právním výborem, a ten navrhuje zavést funkční období jen pro náměstky, nikoli pro ředitele. Já navrhuji úplný opak. Nejen to, myslím, že by bylo skvělé, kdyby se funkční období vztahovalo na všechny úředníky ministerstev.

👉 Na fungování státní správy máme někdy i protichůdné nároky. Má být: transparentní, stabilní, depolitizovaná, profesionální, efektivní Státní správa tak, jak funguje pod ZoSS je jistě stabilní a transparentní, pokulhává ale zejména efektivita. To není můj názor, ale zjištění samotného státu.

👉 Dlouhá funkční období (např. 10 let) pro všechny ministerské úředníky neohrozí stabilitu, transparentnost ani depolitizaci a zajistí, že alespoň jednou za 10 let bude možnost úředníka vyměnit. Rozbití „doživotnosti“ úřednického místa je i nezbytnou podmínkou pro legitimitu dalšího opatření: Radikálního zvýšení platů nejvyšších státních úředníků (ca 12 000 lidí).

👉 Bez fungujícího mechanismu, jak vynutit kvalitu, by zvýšení platů neprošlo (i když myslím, že by fungovalo i tak). Proč si to myslím. Protože v ČR došlo k reálnému experimentu ve dvou jiných oblastech práce pro stát: státní zastupitelství a Česká národní banka. Obě instituce jsou považovány za celkem kvalitní (obzvláště v porovnání s ministerstvy):

👉 Ke své kvalitě se dostaly jinými cestami, společné ale mají jedno: slušné platy. Nástupní plat státního zástupce je ca 80 000. Průměrný plat v ČNB je asi 86 000 (od guvernéra po uklizeče).

👉 Zatímco ale ČNB má poměrně agilní platovou politiku – váš plat záleží na tom co a jak děláte, jak jste dobří, tak státní zastupitelství funguje úplně opačně: plat máte daný ze zákona a nikdo a nic Vám ho neovlivní (neovlivňování státních zástupců je dobrá věc).

👉 Lepší asi bude cesta ČNB. Ale funguje (i když ne tak efektivně a rychle) i cesta státních zástupců. Moji nejlepší spolužáci z práv se hlásili do státních zastupitelství – prestižní povolání se slušným platem. Udržte tuto rovnici 30 let a máte kvalitní úřad.

👉 Ideálně chcete výsledky rychleji, proto pro úředníky funkční období a program pro nábor těch nejlepších (viz dále). Jaký blázen by ale šel do voleb s tím, že chce zvýšit platy úředníků, že? Upřímně asi nikdo. Dobrá zpráva tedy je, že přidat státním úředníkům by šlo i bez navýšení požadavků na státní rozpočet. Nechme stejný rozpočet, snižme počet úředníků.

👉 Upřímně asi nikdo. Dobrá zpráva tedy je, že přidat státním úředníkům by šlo i bez navýšení požadavků na státní rozpočet. Nechme stejný rozpočet, snižme počet úředníků. Vždyť minule jsem ale psal, že úřady jsou poddimenzované, ne? Jsou. Při současných agendách a procesech. Obojí se dá změnit. Něco úředníci nemusí dělat vůbec (např. řešit námitky proti služebnímu hodnocení), něco mohou dělat efektivněji.

👉 Asi nejsem první, koho to napadlo. Proč se to tedy nestalo? Jednoduše – nikdo není motivovaný počínat si co nejefektivněji. Představte si, že jste představeným na nějakém tom úřadě. Máte 10 podřízených a agendu o které víte, že by jí zvládlo 8. Co uděláte?

👉 Budete psát špatná služební hodnocení 2 kolegům, kteří jsou netáhla? Budete přemýšlet, jak zefektivnit práci vašeho oddělení? Můžete – budete z toho mít dobrý pocit (a nenávist těch 2 kolegů). Ty 2 úvazky můžete využít na koncepční práci. Pokud to není potřeba, můžete je nabídnout jiným oddělením. Ať uděláte cokoli, nestane se to, že by stát ty dvě místa zrušil a vašim lidem dal ušetřené peníze do platů? Proč? Ne, vážně, proč??

Státní správa model 2021. Kresba via DeníkN

👉 Prostě se takhle řídí lidské zdroje ve státní správě. Místa se systemizují, podle počtu míst dostanete peníze. Míň míst, míň peněz. Žádná motivace šetřit. Stačí tedy jednoduchá změna: Nechat ministerstvům stejné peníze při nižších počtech míst. Motivovat všechny představené ke zvyšování efektivity tím, že peníze, které se ušetří zůstanou alespoň z části tam, kde se uspořily.

👉 Máme schopné vedoucí a ředitele. Pokud budou takto nastavená pravidla, ušetří se netriviální počet úvazků. To byla taková ta drobná každodenní práce. Místa se dají šetřit i systémově – digitalizací a zmenšením „poboček“ státu v jednotlivých okresech.

👉 Ale i kdyby zvýšení platů úředníků nebylo rozpočtově neutrální, bavíme se tu o 12 000 lidech. Za peníze, které stálo dočasné snížení spotřební daně na PHM, bychom mohli zvýšit plat každého z nich o 100 000 ročně po dobu 4 let. Investice by se určitě vyplatila.

👉 Bez dlouhodobého a razantního zvýšení platů neuděláme nic. Když 35letý státní úředník nezaplatí v Praze nájem, těžko se tam kvůli práci např. z Ostravy přestěhuje. Platy jsou nutná, nikoli dostačující podmínka. Aby předchozí návrhy (možnost někoho vyhodit a slušně zaplatit ty, kteří zůstanou) fungovaly, je nezbytný i třetí prvek: Kvalita řízení a lákání těch nejlepších lidí.

👉 Začněme tím lákáním, je to jednodušší. Nic nevymýšlejme a opišme program Fast Stream z Velké Británie. Jedná se o program pro top absolventy, který je provede více pozicemi a nabídne jim kariérní perspektivu. A funguje to. Jedná se o top zaměstnavatele mezi absolventy Oxfordu a Cambridge. Nemusíme vymýšlet žádnou českou cestu.

👉 Ohledně řízení kvality taky stačí malé věci. Problémem často je jen to, že vysocí státní úředníci se stali vysokými úředníky proto, že jsou experti, nikoli proto, že jsou dobří manažeři. Investujme do podpory a vzdělávání opravdu top úředníků (státních tajemníků, náměstků). Podporou není 4hodinové manažerské školení. Funkční podporou může být mentorský program, do kterého by se v roli mentorů zapojily silné osobnosti u byznysu a NNO

👉 Vytvořme prostředí pro to, aby si úředníci z různých úřadů mohli bez obav vyměňovat zkušenosti. Aby občas měnili pozice (funkční období by v tom dost pomohla).

Konec

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh