Kdo nás bude bránit? No buď my, nebo nikdo.

Přepis řeči bývalého konzervativního politika a filozofa Daniela Kroupy z pořadu ČRo Názory a komentáře.

„Když v únoru vystoupil náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka s upozorněním, že se zrušením povinné vojenské služby byly zrušeny i odvody, což znesnadňuje generování potřebných záloh, setkal s řadou negativních ohlasů.“

„Pobouření opozičních politiků vyvolalo zejména vyjádření, že je třeba zvážit nějakou formu povinné či dobrovolné služby. Jako by se z veřejného povědomí vytratilo, že zrušením povinné vojny, nebyla zrušena branná povinnost.“

„Skutečnost, že nárok užívat si ve svobodě blahobytu, je vyvážen povinností bránit svou vlast a způsob života v ní, si dnes velká část populace nepřipouští.“

„Zhoršující se bezpečnostní situace v Evropy vyvolaná ruskou agresí vůči Ukrajině a nároky Ruska na znovuovládnutí teritoria jeho bývalých satelitů, nám nutnost posílení naší armády opět postavilo před oči.“

„O povinné vojenské službě se nyní diskutuje nejen u nás, ale i v dalších zemích, včetně Francie a Německa. Lotyši a Švédové tuto povinnost již zavedli. Britský premiér Sunak, jako jeden z klíčových bodů volební kampaně jeho strany představil požadavek na zavedení povinné vojenské služby.“

(Poznámka: Po anexi Krymu v roce 2014 povinnou vojenskou službu obnovili Švédové, Litevci a nejnověji také Lotyši. Řecko, Dánsko, Finsko, Estonsko. Norsko má povinnou vojnu i pro ženy.)

Foto: náčelník generálního štábu Karel Řehka

„Čím to, že u nás je toto téma tabu? Opravdu jsme se nedokázali poučit z historie? Navíc, bránit svou vlast je hlavní občanskou povinností. Dnes si to zejména mladí lidí už příliš neuvědomují.“

„Součástí povinné vojenské služby v demokratickém Československu byl nejen výcvik v dovednostech potřebných pro bránění vlasti zbraní, ale i výchova a vzdělávání branců k vlastenectví a k poctivému životu.“

„Komunisté využívali vojnu zejména k politické indoktrinaci. V demokratických státech by tato služba měla přispívat ke vzdělávání k demokratickému občanství, založenému nikoli na stranických ideologiích, ale na platných ústavních hodnotách.“

„Podobně britský premiér zdůvodňuje svůj záměr: „Občanství s sebou nese povinnosti i práva. Být Britem znamená víc, než jen stát u pasové kontroly.“ V Británii nejspíš povinnou vojenskou službu v dohledné době nezavedou, protože Sunakovi konzervativci volby nejspíš prohrají.“

A taky proto, že se necítí být Ruskem přímo ohroženi. My Češi jsme na tom opačně a měli bychom se tedy na tuto alternativu začít připravovat. Pokud nám osud naší země není už zcela lhostejný.“

Celý příspěvek ZDE.

Foto: Aktivní zálohy armády ČR

🏇 Zajímalo by mě, jaké máme REÁLNÉ jiné možnosti- směrem k obranyschopnosti země – než zavést nějakou formu povinné či dobrovolné služby. Všechny země s demokratickou vládou na východ od nás to už dělají, nebo vážně diskutují.

Vždyť i podle smlouvy s NATO musíme být schopni zemi bránit v prvních týdnech agrese sami. Když neprojevíme ochotu svou vlast bránit, těžko budou západní politici doma obhajovat, proč by nám měli na pomoc vysílat její vlastní vojáky (otce, děti a syny od rodin).

Estonský příklad a srovnání:

Kaitseliit, estonská domobrana. Dobrovolnický sbor, který zároveň tvoří aktivní zálohu armády. Estonské ministerstvo obrany před pár dny oznámilo, že jeho členů, tedy lidí, kteří se aktivně cvičí v obraně své země ve svém volném čase, přesáhl třicet tisíc – to jsou více než 2 % populace. To v ČR odpovídá počtu cca 215 000 lidí …

Aktivní zálohy ČR mají pro srovnání necelých čtyři a půl tisíce a když se jim bude dařit nábor někdy v příštích letech se toto číslo zvedne na na 10-15 tisíc členů.

Foto: z výcviku estonských záložáků

Je mi jasné, že jde o velkou změnu akceptovaného společenského paradigmatu, sám jsem před lety nepočítal, že bude nutná, ale bezpečnostní situace kolem nás se prudce horší a jestli se nechceme stát obětí totality, která na nás ukazuje prstem, musíme se začít bránit.

A nikdy nikdo nebude do naši obranyschopnosti nebude investovat ochotněji, než my sami.

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh