Kolik let je pro nás tak akorát na skutečnou obranyschopnost?

Z textu k úvodní fotce: „Hlavní ruská televize Rossija 1 ve svém propagandistickém pořadu už rozpracovala teorii, že po vítězství na Ukrajině prostě půjde Rusko dál. Střední Evropa bude vojensky neutralizována, Rusko tam rozmístí své vojenské jednotky, aby ji chránilo. Nezapomínejme, že ruská státní televize je řízená přímo z Kremlu a divákům předkládá jen Kremlem schválené vize.“

Není třeba se Ruska bát, porazit nás nemůže. Předpokládá to ale naši ochotu se skutečně agresi bránit, se vším, co k tomu patří.

Severoatlantická aliance se musí do tří let připravit na konfrontaci s Ruskem. Uvedl to šéf polského Národního bezpečnostního úřadu Jacek Siewiera. Přípravu na odstrašení Ruska a jeho případný úder zmiňují i polští generálové, německý ministr obrany či lotyšský prezident. Moskva naznačuje, že je připravena vést válku i s celým NATO.

🧵 Šéf polského národního bezpečnostního úřadu Jacek Siewiera uvedl, že východní státy Severoatlantické aliance mají tři roky na to, aby se vyhnuly válce s Ruskem.

Reagoval tím na otázku ohledně zprávy Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP), v níž se uvádí, že NATO má na přípravu ruského útoku asi pět až deset let. 

⚠️ Německá zpráva varuje, že po konci války na Ukrajině Rusko v průběhu šesti až deseti let obnoví své síly. Podle DGAP do té doby musí Severoatlantická aliance připravit své armády, aby byly připravené odradit Rusko od útoku a byly mu schopné čelit v případě vypuknutí konfliktu.

⚠️ „Ruský útok na území NATO již nelze vyloučit,“ uvedl analytik DGAP Christian Mölling, jeden z autorů studie o nutnosti připravit se úder Moskvy. „Otázka již nezní, zda Německo a NATO musí být připraveny na válku, ale pouze kdy.“

🧵 Se zprávou Siewiera souhlasil, a dokonce ji označil za optimistickou. „Analýza je v souladu se studiemi připravenými v USA. Podle mého názoru jsou však časové rámce prezentované německými analytiky příliš optimistické. Chceme-li se vyhnout válce, pak by země NATO na východním křídle měly přijmout kratší tříletý časový plán pro přípravu na útok,“

🧵 Tzv. východní křídlo NATO tvoří země, které byly součástí Sovětského svazu nebo Varšavské smlouvy. Vede od Baltského až k Černému moři a řadí se do něj devět zemí včetně České republiky.

🧵 Podle Siewiery musí východní křídlo NATO během této doby vytvořit dostatečně odstrašující potenciál, který by Moskvu odradil od invaze. „Zbrojní průmysl v Rusku pracuje na tři směny a je schopen obnovit zdroje během příštích tří let,“ dodal.

🧵 Polští generálové oslovení portálem Fakt zdůrazňují též nutnost dostatečné přípravy. „Rusko má značně vyčerpaný vojenský potenciál a z logického hlediska by si nemohlo dovolit za tři roky zaútočit na Polsko,“ říká bývalý velitel jednotky polských speciálních sil GROM, generál Roman Polko. „Ale Rusko už mnohokrát ukázalo, že jedná proti logice, provádí provokace, nevzdalo se své agresivní politiky – proto se vyplatí být připraven i na černý scénář.“

🧵 Před imperialistickými ambicemi Moskvy varují spolu s Polskem především pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, které se vzhledem ke společné hranici s Ruskem cítí být nejvíce ohroženými členy východního křídla NATO. Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs na konci listopadu varoval, že cílem Rusů je obnovit ruské impérium, a pokud si budou myslet, že vyhráli na Ukrajině, „budou pravděpodobně v pokušení otestovat stabilitu NATO“.

Ruští představitelé naznačují, že země je na válku se Severoatlantickou aliancí připravena. „Záleží na Severoatlantické alianci. NATO má na výběr. Jak jsme již prokázali, jsme připraveni chránit naše národní zájmy všemi prostředky,“ prohlásil náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov

🏇 Ve chvíli, kdy útok na východní křídlo NATO nelze vyloučit, což tedy skutečně stoprocentně nelze, prostě musíme být připraveni na to, že se to stane.

Situace je diametrálně odlišná, než před třeba 15 lety, riziko válečného konfliktu, jehož budeme aktéry se násobně zvýšilo.

Bránit se ale budeme, jen, když na tom najde shodu většina společnosti. A to je otázka za sto bodů …

Zdroje: ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.