Komu běží čas rychleji?

Všichni čekají, kdy se Rusko buď vojensky, nebo ekonomicky položí.

Možné to je, ale ne úplně pravděpodobné.

Aby se položilo ekonomicky, musely by být sankce mnohem údernější a to teď hned. To se nejenže neděje, ale naopak, zatím z Evropy do ruského rozpočtu plynou mnohem větší peníze než dříve, díky mnohem vyšším cenám plynu, ropy i výrobků z nich. Takže tady je Putin vysoko v plusu.

Pokud jsme se neodhodlali k tvrdým sankcím, které by kromě Ruska bolely i nás, propásli jsme příležitost k míru i k ekonomickému oživení. Pokračování války znamená ekonomickou pohromu pro celou Evropu.

,,Platí, že když budou sankce přísné a silné (například co nejrychlejší zastavení dovozu ropy a plynu z Ruska), mohou krátkodobě přinést vyšší náklady. Ale pokud povedou ke zkrácení války, celkové náklady mohou být nižší než v případě mírnějších sankcí (například delší odběr ruské ropy a plynu), které ale povedou k delší válce s vyššími celkovými a nejen ekonomickými náklady. Delší válka znamená i delší recesi a vyšší inflaci v celém světě,“ Ivan Mikloš, bývalý slovenský ministr financí a bývalý poradce ukrajinské vlády

Navíc časem se u nejpotřebnějších technologií ruské firmy a úřady naučí obcházet sankce (děje se to vždy) a technologický dopad bude taky pozvolnější, než je třeba.

Ukrajinci se Rusku brání už devátým rokem. Pokud bychom jim od začátku skutečně pomáhali, mohlo být leccos jinak.

Vojensky Rusko taky v nejbližších měsících neprohraje, situace v Ukrajině je ze všeho nejvíc patová, ale ukrajinská strana už přiznává nedostatek zbraní, nábojů a hlavně pohonných hmot.

Ostatně i přes dílčí úspěchy Ukrajina během dvou týdnů ztratila Mariupol (už byl dlouho oblkíčen), Rubižné, Liman, Popasnou, Myronivskij a Svitlodarsk, plus dalších 25 vesnic a její postup na charkovské a chersonské frontě se zastavil.

To znamená, že válka se potáhne dlouho. Rusové, ačkoli se na bojišti od února velmi zlepšili, nebudou schopni dobýt jen tak větší část Ukrajiny. Ostatně, 90% toho co nyní v Ukrajině od 24. února drží, získali hned v prvních dnech.

Ovšem Ukrajina je na tom podobně, dochází jí zdroje (viz výše), ale i vojáci. Prezident Ukrajiny přiznal ztrátu 50 – 100 vojáků denně, což je vzhledem k poměru sil, ekvivalent cca 250 ruských okupantů denně. Mimochodem právě proto dál platí zákaz vycestovat mžům mezi 18- 60 lety ze země (existují výjimky).

Ekonomicky propad Ukrajiny bude taky hlubší a hlavně rychlejší, než tomu bude u Ruska.

Putinovy akcie ve válce

To jsme si prošli, co by teoreticky mělo hrát proti Rusku (ale zatím příliš nehraje. Navíc některá očekávání se ukázala víc jako přání, než realita.

A teď, co má v ruce Putin:

Jednak je to psychické opotřebování evropské a globální západní veřejnosti. To my tlačíme politiky k tomu, jak vůči Rusku jednají. Samozřejmě jen z části, z části jsou vedeni úmysly bránit euroatlantickou civilizaci, ale oč jsme my voliči rozhodnuti nést tíži války, o to jsou politici odhodlanější.

Pokud začnou v jednotlivých státech převládat názory, ,,daří se nám hůř, může za to Ukrajina, co je nám do nich, starejte se o naše lidi“, poklesne i ochota politiků jít za principy a hodnotami proti vůli většiny voličů. Ne všude, ale v mnoha zemích to tak bude.

Další věcí jsou reálné dopady prodlužující se války (a tedy recese) na státní kasy. Všichni ti politici totiž kromě jiného, chtějí vyhrát příští volby a k tomu budou potřebovat peníze na investice i na pomoc občanům, na které válečná situace dopadne nejtíživěji.

Tohle všechno Putin ví, navíc k tomu bude rozbíjet jednotu západu pomocí svých kolaborantů. Setrvale tak jedná Maďarsko, střídavě Rakousko, Kypr, Itálie a další.

Vidíme, že už teď přichází západní politici s návrhy ústupkům Rusů (Macron, italská vláda, US exministr zahraničí Kissinger například.

A teď to hlavní: Putin režíruje (blokáda vývozu Ukrajiny, válka znamená i nutnost většího množství produkce směřovat domů) vznik potravinové krize v rozvojovém světě, což znamená ve zkratce: hladomory, migraci, války, nemoci.

Opět budu citovat Ivana Mikloše:

,,Delší válka znamená i nedostatek potravin a hrozbu hladomoru hlavně v Africe a na Blízkém východě, vyšší náklady na rekonstrukci válkou zničené Ukrajiny, vyšší počet uprchlíků a tak dále a tak dále. V konfrontaci s výše uvedenými civilizačními, humanitárními, ale i ekonomickými (celkovými, nejen přímými a krátkodobými) náklady a hrozbami je potom evidentní, že „argumenty“ o přílišných ekonomických nebo sociálních nákladech co nejpřísnějších sankcí vůči Rusku neobstojí.“

Vydrží nám dosavadní jednota, nebo to dopadne, jako vždycky?

Tématu se více věnoval i politik STAN Jan Farský. Z jeho textu vybírám:

,,Ukrajina a Rusko jsou obilnice světa. Společně pokrývají skoro třetinu světového exportu pšenice a obilí. Společně vyvezly více než USA a Kanada dohromady, tedy země, kteréí jsou 2. a 3. největším exportérem světa. Rusko a Ukrajina dodávaly i nezanedbatelné množství kukuřice (16 %), řepky (12 %) a slunečnice (10 %).“

,,I bez útoku Ruska na Ukrajinu čelil svět potížím v zásobení potravinami. Čínu postihly deště, které snížily očekávanou úrodu, Indii spalující vedra, Africký roh prožívá nebývalá sucha. Ruská agrese ještě všechno zhoršila a uvrhla do rizika hladomoru stamiliony lidí.“

,, Na Ukrajině jsou přitom plná sila obilí. Není je ale jak vyvézt, protože Rusko blokuje námořní cestu přes Černé moře. Cestu, kterou Ukrajina vyvážela 98 % své produkce. Náhradní cesty dokáží pokrýt jen 20 % potřeby. Obilí, které by na rok nakrmilo 400 milionů obyvatel nejchudších států světa, tak zůstává v silech a Ukrajinci nemají kam umístit letošní úrodu, které hrozí, že shnije na polích.“

,,Na ukrajinském a ruském obilí jsou přitom závislé velice zranitelné země. Somálsko a Benin dováží všechno obilí, které se u nich spotřebuje. Egypt dováží více než 80 %, Súdán tři čtvrtiny své spotřeby, Tunisko a Libanon polovinu. Cena pšenice se v letošním roce zvýšila už o skoro 60 %. Dostupnost v chudých zemích tak navíc klesá.“

,,Když se zdražila pšenice v roce 2008 o 18 %, vedlo to k nepokojům. Když v roce 2011 zdražila o 30 %, nepokoje vedly k Arabskému jaru. Teď už je dražší o 60 %. Co přijde? „

,,Uměle vyvolaný hladomor není v ruské politice nic nového. V 30. letech stál Stalinem zorganizovaný Holodomor životy milionů Ukrajinců. A Putin se neštítí ničeho, slávu Sovětského svazu vzývá a Stalina se nezříká. Putin válčí s celým západním světem. Bojištěm je zatím Ukrajina, kde stateční Ukrajinci pokládají životy za naši svobodu. Putin může ale válku prostřednictvím potravin přenést do Afriky i Evropy.“

🏇 Jsme ve velmi obtížné situaci. Ovšem je zase krystalicky zřetelné, že příští osud svobodného světa máme plně ve svých rukou sami. Putin není zdaleka silnější než my a tudíž jen záleží, jestli jsme ochotni za svobodu, nezávislost a ekonomickou soběstačnost našeho světa, přinést přiměřené oběti.

Naše volba.

Podpořte provoz této stránky

Tato stránka funguje zejména díky příspěvkům od vás čtenářů. Díky všem.

Pokud mě chcete také podpořit, můžete využít služby Donio.cz

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh

Napsat komentář