„Kritizujme. Ukrajině to pomůže.“

Tomáš Forró, jeden z největších znalců celé dekády rusko-ukrajinské války mezi novináři.

Rozhodně neříká, že bychom měli Ukrajinu přestat podporovat, nebo tak něco. On ví dobře nejlíp, jak to tam je a co tam Rusko celých těch deset let předvádí.

Jen říká, že bychom neměli být jen nekritičtí fanoušci a naopak bychom měli poukazovat na tamní nešvary, protože to bude nakonec právě Ukrajina, která bude z této kritiky v dlouhodobém horizontu nakonec profitovat.

Z rozhovoru pro Denník N.sk

„Největší problémy ukrajinské armády: Způsob velení, administrativa a korupce.“

„Platí to, co jsem psal před čtyřmi měsíci, že to vypadá velmi špatně. Když se tehdy ruský útok jen krystalizoval, teď se to celé zhmotnilo. Na celé šířce fronty, kromě severu a jihu, čili kromě Charkiva a Chersonu, Rusové postupují, a to stále rychleji.“

„Problémem jsou často neřešené problémy v samotné ukrajinské administrativě a velení. Řízení armády nefunguje úplně dobře a nefunguje dobře ani způsob velení na středních příčkách na úrovni brigád a batalionů. Je tam takové socialistické myšlení mnoha velitelů. A za to platí vojáci životem.“

„Stali jsme se součástí toho mýtu o Ukrajině, kde Rusové vraždí civilisty, jsou to ti, kteří kradou pračky a mají sovětský přístup, když posílají masy vojáků k smrti. Jenže negativní věci se dějí také na ukrajinské straně a je důležité umět to rozpoznat a mluvit o tom, protože tak pomůžeme Ukrajině nejvíce.“

„Další problém Ukrajiny, se kterým už nemohou dělat nic, je lidská síla a tento problém se postupně dostává do popředí. Máš prostě jisté danosti demografické, má je tvůj nepřítel a toto cítit stále víc. Pokud to bude takto pokračovat, tak západní zbraně a munice už na Ukrajině nebudou efektivní, protože nebudou mít dostupný personál, který je bude schopen obsluhovat.“

„Po dvou letech zcela vyhořeli po sezení v zákopech bez pořádné dovolené a odpočinku v civilu. Nemohli jít na rotace, aby si na měsíc odpočinuli, získali nové kompetence a poté se vrátili s novými silami zpět. To se nedá udělat rychle a dohnat jen tak. Pro Ukrajince je nyní šok, že najednou se v jejich městech dělá vojenkomat jako v Rusku: někde v centru měst jednoduše lapají lidi a házejí do Antonů.“

„Rusové to ustojí i za cenu zhoršení životní úrovně. Jsou na to zvyklí a rezistentnější víc než my. Rusové jsou docela efektivní v nabírání živé síly za hranicemi Ruska v zemích jako Kambodža, Čína, africké země, Indie. Oni s tím počítají, že když chtějí dobýt třeba 10 km a zemře jim přitom 5 tisíc vojáků, tak je to pro ně v pohodě.“

„Nejde jen o politiky, to je problém slovenské společnosti, která je od roku 2014 brutálním a bezprecedentním způsobem vystavena ruským psychologickým operacím, aniž by zde byla instituce, která by byla schopna a ochotna proti tomu bojovat. Nikdo zde nehledá agenty a lidi, kteří to tady pomáhají šířit, aby je nějakým způsob stíhali a eliminovali. Nebuduje se ani pozitivní narativ fungování našich demokratických hodnot.“
Tomáš Forró

K hybridní válce na našem (i slovenském) území

(Jak daleko máme asi k tomu, aby to u nás dopadlo podobně?)

„Každá země, která měla nějaký kontakt s Ruskem, by si měla uvědomit, jak tím byla zasažena. Všichni kromě Slováků a Maďarů si to uvědomují. Jsme dvě země, které jsou nejen náchylné k psychologickým válkám, ale máme navíc i velmi slabé armády a jsme opravdu jeden z potenciálních cílů.“

„ Spolu s dalšími novináři a analytiky modelujeme velmi reálné scénáře vývoje, jak by to vypadalo, co by se muselo stát, aby se Slovensko a Maďarsko politicky izolovaly vůči našim partnerům v NATO a EU. Právě k tomu totiž směřujeme. A to je něco, co země jako Rusko okamžitě začne využívat a slabiny prohlubovat.“

„„Rusko nezaútočí na zemi, která je perfektně vyzbrojená, připravená a bude se chtít aktivně bránit. Oni si nejprve k tomu vytvoří prostor. K tomu jsou ty hybridní taktiky a operace. Aby nejprve oslabilo, rozdrobilo společnost a vytvořilo případně nějaký region, kde přesvědčí lidi, že vlastně nejsou součástí té země, aby ji mohlo ochromit vnitřními rozpory. A my jsme uprostřed toho všeho.“

„Těmto psychologickým operacím jsme neuvěřitelně vystaveni a nevíme, jak proti nim bojovat. To je první krok, který musí Slovensko dělat. Důležitější než tanky a stíhačky je budování společenské rezistence vůči dezinformacím, nekritičnosti vůči různým fake news.“

„Slovensko jsou občané, to jsme my lidé, kteří můžeme a musíme s tím něco dělat bez ohledu na vše. Nesmíme zapomínat, že jsme velmi malá společnost a zničit si nějakou sounáležitost z politických důvodů je strašně nebezpečné a nahrává vnějšímu nepříteli.“

🏇 Ukrajina, stejně jako každá jiná země, kritiku potřebuje, může jí pomocí se kvalitativně posunout. O tom není sporu. Kritizování jejích nedostatků fakt automaticky neznamená, že stojíte v této válce někde uprostřed, na neutrální pozici.

Co se týče hybridní války Ruska proti nám, platí totéž pro nás, co TF popisuje pro Slováky.

Ta válka o naše veřejné mínění je v běhu a je intenzivní a pokud nás před ní politici nechrání, je to jejich profesní selhání, bez ohledu na to, kolik toho za ně ve volném čase udělá aktivistická scéna.

Protože to nejspíš na to, abychom neskončili v zajetí nedůvěry, dezinformací a příchylnosti k ruským narativům jako na Slovensku, stačit nebude…

„