Menší a efektivní stát? ,,Ale jistě, proč ne?“, řeklo sluchátko

Ta rovnice ovšem zní zhruba takto: aby jste mohli optimalizovat a efektivnit, potřebujete zaměstnat lidi, kteří patří v oboru mezi špičku. No jo, ale vy je musíte úměrně tomu zaplatit a nejen to, pokud je zaměstnáte musí dostat konkrétní a jasné vymezení úkolů, včetně rozhodovacích kompetencí, na nichž mají pracovat.

A to stát prostě v prvním případě nechce a ve druhém zatím neumí.

Takže tweet k polemice:

A nyní náčrt současného stavu aka polemika s Radovanem Vávrou. Autorem Jan Mušuta, ředitel odboru řízení regionálního školství na MŠMT.

✍️ ,,Kéž by to byla pravda. Bohužel není. Proč bychom měli chtít, aby snem vytšiny absolventů prestižních oborů byla právě kariéra ve státní správě? Vlákno o tom, proč služby státu stojí za prd, proč by Vás to mělo zajímat a co se s tím dá dělat.“

✍️ ,,Pokud Vás téma zajímá (upřímně – mělo by zajímat každého, komu záleží na tom, jak se v ČR žije), nebojte se sdílet. Čím více lidem se podaří vysvětlit mýty kolem úředníků, tím větší šance, že se jako stát posuneme dopředu.“

✍️ ,,Že se@BlanikZ (Radovan Vávra) plete, to mu hojně dokládají jiní v diskusi, mně se líbí tahle statistika VŠE 👉

✍️ ,,Zajímavý je i pohled z Masarykovy Univerzity. Ta šetření mezi absolventy dělá dlouhodobě a ptá se na prvního zaměstnavatele. Tato statistika ukazuje právě na to, jak moc je ten který zaměstnavatel poptávaný, protože šetření probíhá v době, kdy absolventi práci z části ještě hledají.“

✍️ ,,Podíl absolventů VŠ, kteří pracují pro stát navíc mírně klesá i v posledních letech. Tomu odpovídá i moje osobní zkušenost. Noví lidé se hledají jen těžko (dál si řekneme proč), sehnat slušného právníka je pak skoro nemožné. Z mých kamarádů ze studií práv šlo do státního minimum. Proč ale mladí nechtějí pracovat pro stát? A proč by nás to mělo trápit?

✍️ ,,Pokud v ČR žijete, platíte daně, vychováváte děti, podnikáte, chcete stavět nemovitost nebo někdy pobírat důchod, ovlivňuje kvalitu vašeho života (a to mnohem, mnohem, mnohem víc, než si myslíte) kvalita státního aparátu, zejm. kvalita nejvyšších státních úředníků.“

✍️ ,,To jsou lidé, kteří – minimálně ve stejné míře jako volení politici – odpovídají za to, jak rychle se u nás staví dálnice, jak je kvalitní zdravotnictví nebo vzdělávání. Je jich asi 12 000 a pracují v Praze. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno.“

✍️ ,,Státní služba není prestižní. Důkaz podal sám pan Vávra. Panuje všeobecná představa, že úředníků je – příliš, – moc toho nedělají a – mají vysoké platy. Z hlediska lákání talentů do státní služby je špatnou zprávou, že ani jedno není pravda.“

✍️ ,,Mýtus č. 1: úředníků je moc. Podíl státních úředníků na zaměstnancích placených z veřejných peněz je však jen pouze 8 % (tj. 78 000) a tento podíl se v čase moc nemění, viz studie.

✍️ ,,Z těchto 8 % pak jen cca 15 %, tedy necelých 12 000 lidí zaujímá pozice významné pro kvalitu řízení státu (tzv. ministerští radové a vrchní ministerští radové, cute, isn’t it?). Počet úředníků na ministerstvech pak od roku 2018 mírně klesá.“

✍️ ,,Zbytek jsou zejm. zaměstnanci finanční správy, úřadů práce a ČSSZ, kteří sedí v okresních městech a zajišťují individuální služby občanům. I jejich platy a pracovní podmínky jsou sice důležité, ale nejsou zásadní pro výkon státní správy – přípravu rozpočtů, strategií, zákonů…¨“

✍️ ,,Kvalita Vašeho života tedy do velké míry závisí i na 12 000 lidí sedících v centru Prahy. Je jich tak málo a jejich vliv je tak veliký, že by dávalo smysl dbát na to, aby to byli ti nejlepší z nás, ne?“

✍️ ,,Mýtus č. 2 – úředníci se moc nepředřou. K tomu jen tolik: jak je vidět z mýtu 1, počet úředníků spíše klesá. Agendy přitom (bohužel pro nás všechny, nejen pro úředník) neubývají. Covid i uprchlíci z Ukrajiny byly pro veřejnou správu velký nápor.“

✍️ ,,Státní správa je oproti korporátu neflexibilní, méně umožňuje práci z domova, více lpí na píchačkách. Např.: před covidem z domova mohlo někdy pracovat jen 2,5 % úředníků, viz.

✍️ ,,K pracovnímu vytížení státních úředníků jsem nenašel data (téma na diplomku pro někoho z Vás?), tak osobní zkušenost: Neznám žádného státního zaměstnance od úrovně vedoucího oddělení výš, který by pracoval jen 8 hodin denně.“

✍️ ,,Mýtus č. 3: úředníci mají vysoké platy. Před několika lety bylo populární porovnávat platy začínajících učitelů a pokladních v Lidlu. Pointa byla, že pokladní mají skoro stejně vysoký plat (naštěstí to už neplatí). Jak si v testu Lidlem vedou úředníci?“

✍️ ,,Nástupní plat pokladních v Lidlu (v pražské prodejně) je 32 300 Kč. Nástupní plat ministerského rady, který bude rozhodovat jak se utratí Vaše daně, je 27 980 Kč. Namítnete, že plat není jen tabulka. To je pravda, ale nadtarif tvoří jen 15-20 % a to až několik měsíců od nástupu.“

✍️ ,,Ve vztahu k průměrné mzdě pak plat úředníků od roku 2018 jen klesá. Poslední 2 roky platy nebyly navýšeny vůbec, v roce 2019, kdy došlo k poslednímu růstu (od 1.1.20) dostali přidáno všichni plošně 1 500 Kč.“

✍️ ,,Problémem však nejsou ani tak nástupní platy, jako fakt, že schopný člověk nemá ve státní správě žádnou vidinu platového růstu. Největší růst je odvozen od počtu odsloužených let. To vede k absurdní situaci, kdy se Vám sice podaří najít zaměstnance-absolventy, protože pro ně je i méně než v Lidlu lepší než brigáda při studiu a zároveň Vám neodchází lidé před důchodem, protože mají nejvyšší plat, co kdy měli.“

✍️ ,,Problém ale budete mít, když po 5 letech, kdy někdejší absolvent chce v Praze založit rodinu. V tu chvíli ve státním dosáhl na tabulkový plat 31 090 (+ 6000 osobko). Zatímco kolega v Lidlu… Udržíte ho ve státních službách?

✍️ ,,Shrnutí: 1) Pro nás jako občany je zcela zásadní kvalita ca 12 000 úředníků ministerstev – ti se podílejí na rozhodování o našich daních a zákonech. 2) Těchto lidí není moc a platíme je hůř než Lidl své pokladní. 3) Nejedná se o prestižní povolání a neláká ty nejlepší z nás, což by nás všechny mělo mrzet a měli bychom apelovat na změnu. Ale jak by ta změna mohla vypadat?

Co s tím, aneb 3 snadné kroky k lepšímu státu: pokračování zítra.“