Sto sedmnácti let by se letos dožilo statečné srdce Inky Bernáškové, jedné z nejstatečnějších žen Česka a jak už to tak bývá, další z převážně zapomenutých hrdinů, na nějž pod balastem kterým je náš současný veřejný prostor zahlcen, není vidět.
Irena “Inka“ Bernášková. Naše Inka.
*7. února 1904 Praha – +26. srpna 1942 Berlín
Nejvýznamnější česká ženská protinacistická odbojářka, dcera známého malíře Vojtěcha Preissiga.
👣 rodina už v Inčiných šesti letech odchází do USA
👣 tam žijí 11 let a Inku patrně silně naočkuje “americká“ demokracie a otevřenost
👣 celá rodina zapojena do jednání o vzniku ČSR
👣 Inka se vrací domů v roce 1921, zamiluje se do bratrance Eduarda Bernáška a přes odpor rodiny se za něj v jedenadvaceti letech provdá
👣 rok po svatbě potratí a nebude již nikdy mít další děti a ani samotné manželství její velmi emancipované osobnosti nesvědčí
👣 ihned po okupaci v roce 1939 vstupují spolu s otcem do odboje a převádí vojáky, kteří chtějí válčit s nacisty, přes hranice na Slovensko, podílí se na výrobě a distribuci ilegálního časopisu V boj
👣 redakce záhy odhalena a zatčena, Inka však odhalena není a tak pokračuje ve vydávání a distribuci sama. Byla odpovědným redaktorem, vydavatelem, tiskařem, administrátorem, expeditorem i kolportérem
👣 osudným se jí stalo udání konfidentů, kteří ji vyzradili gestapu.
Text na jednom z motáků, které poslala z vězení:
„Věřte, že tvrdá česká palice nevydala ani sten. Ani když ji v dalším kole sbírali za vlasy ze země a otloukali o zeď. Ač s oteklým okem, porouchaným ušním bubínkem a oteklými tvářemi, zaznamenala jsem s potěšením bezradné pokrčení ramen ustoupivšího dobyvatele.“
👣 manžel a otec zadrženi současně, Inka však bere u výslechů celou vinu na sebe
👣 díky tomu stanula před berlínským Lidovým soudem jako hlava odbojové skupiny, zatímco Preissig i Bernášek před soudem nižší instance v Drážďanech, jako marginální odbojáři
👣 u soudu se obhajovala a plně doznala odvolávajíc se na legitimitu českého odporu
👣 5. března 1942 odsouzena k nejvyššímu trestu
👣 z vězení píše domů: “„Jak se máte všichni? Sedíte pevně? Odhodlávám se vám totiž konečně oznámit, co jsem se minule odvážila sotva nadhodit: jsem zasnoubená od 5. 3. se smrtí.“
👣 advokátce zakazuje proti trestu smrti podávat odvolání
👣 26. srpna 1942 ji v Plötzensee nacisti popraví.
Bylo jí 38 let
Její jméno je ale dnes takřka neznámé a po statečné ženě, která byla jako první Češka odsouzena nacisty k smrti, není dnes pojmenována jediná ulice ani veřejné prostranství…
(Obrázky twitter a ČT)