Jakákoliv relativizace ohledně západních sankcí na Rusko z řad Putinových kamarádů (naposledy Viktor Orban) dávají tušit, že by ruskou ekonomiku mohly bolet.
A taky že ano 🙂
,,Sankce ruskou ekonomiku ochromují katastrofálním způsobem“
K tomuto závěru došel jen před několika dny tým ekonomů z Yaleovy univerzity v USA ve své studii, kterou pro veřejnost do srozumitelného jazyka přepsaly pro Foreign Policy.
Rusko potřebuje dovážet například spoustu technologií nebo průmyslových výrobků, protože je schopné je produkovat jen ve velmi omezené míře. Vladimir Putin ale opakuje, že západní sankce na tyto dodávky Rusko neohrozí, protože je stát nahradí dovozy z jiných koutů světa.
Jenže k ničemu takovému nedochází, naopak – čínský vývoz, který by měl být v tomto směru tahounem, do Ruska je nyní oproti letošnímu lednu nižší o více než 50 procent.
Proč? Čína vyváží do USA sedmkrát více než Ruska. Případný postih ze strany Američanů by ji tak stál mnohem víc, než kolik by mohla případně vydělat na vývozu do Ruska.
Dalším mýtem ohledně sankcí je to, že dopadají silněji na občany států EU a dalších západních zemí než na Rusy. Byť je v Evropě i v USA vysoká inflace a dá se čekat, že lidé kvůli tomu budou utrácet stále méně, v Rusku je situace výrazně horší, byť Kreml tvrdí opak. Auta podražila zhruba o 40 procent, hotely či restaurace o více než polovinu, elektronika asi o čtvrtinu.
Dále: ,,Kreml rozhodně nemá problém s penězi“.
To je ale podle týmu ekonomů z Yaleovy další mýtus. Výdaje na válku a na různá domácí opatření, jako třeba zvyšování důchodů, jsou tak vysoké, že ruský státní rozpočet nejspíš letos skončí s dvouprocentním schodkem. A to navzdory velmi vysokým světovým cenám ropy a zemního plynu.
Rusko si přitom kvůli sankcím nemůže půjčovat na světových trzích, ale „rozpouští“ své rezervy. Od začátku války takto utratilo už 75 miliard dolarů z 300 miliard dolarů, které mu po zavedení sankcí zbyly.
Navíc: Za peníze, které Moskvě proudí, totiž Kreml kvůli sankcím nemůže nakoupit to, co by k vedení války potřeboval, tedy technologie nutné k výrobě či opravě zbraní a podobně. Může maximálně platit (nebo aspoň slibovat) peníze naverbovaným dobrovolníkům.
Konkrétní příklad dopadu sankcí na ruskou ekonomiku 1.
Jak jer nám asi všem jasné, Rusko potřebuje při výrobě automobilů na svém území značné množství našich komponenty. A ty díky sankcím nemá.
A tak ➡ Výroba osobních automobilů se v květnu v Rusku meziročně propadla o 96,7 % a za pět měsíců klesla o 56,4 %. Prodej nových vozů se v květnu propadl o 83,5 %
Výroba nákladních automobilů (potřebných k válčení) se propadla o 39 %, Rusko čeká problém s nahrazováním ztrát těchto vozů.
V květnu bylo v celém Rusku vyrobeno jen 3700 automobilů…
Jinak řečeno, jejich automobilový průmysl prakticky stojí. Západní firmy odešly, nebo aspoň přerušily výrobu a Rusové sami nic kloudného nevyrobí.
Další konkrétní příklad, kdy díky naší izolaci ruská ekonomika zastavuje
Našel insider Roman Malinka a týká se lodního průmyslu. Ten je pro Ruskou federaci jedním z klíčových segmentů ➡
Za poslední léta se dvě třetiny ruské těžko a střednětonážní ruské rybářské flotily opravovaly v zahraničí. Jenže v posledních měsících loděnice odmítají ruské lodě přijímat k opravám či modernizaci. Řeč je o 400 moderních lodích, které ruské loděnice nedokážou opravit…
Norsko a Polsko (hlavní expartneři pro opravy) zásadně odmítají servis ruských lodí. Nemluvíme tady ale o sankcích, společnosti těchto zemí to odmítají pro svůj postoj „vychází ze své představy o politické spravedlnosti“.
Prezident Asociace majitelů ruských rybářských flotil Osincev „Rybolov je vyňat ze sankcí, ale ruské lodě mohou v přístavech jen vyložit náklad, to je vše. Odmítání obsluhy ruských lodí přicházejí od jednotlivých společností, jsou individuální a často bez vysvětlení.“
Další v pořadí na opravy je Čína: Na Dálném východě to není o moc lepší. V Číně to trvá už rok a půl, nechtěli opravovat ruské lodě, ale kvůli pandemii.
Dál Roman Malinka píše: V tom článku se pak popisují další a další problémy které se nabalují, zastaralost tichomořské flotily, 62% lodí je zahraničních, délka oprav v ruských loděnicích trvá dlouho a společnost pak nevytěží přidělenou kvótu a tzn. automaticky ztrátu licence.
Zverev z Všeruského rybářského svazu: „A situace s opravami se bude dál jen zhoršovat. Musí se zastavit výroba těžkotonážních lodí, protože ty se dělají v zahraničí a neumíme je opravit. Ruské loděnice jsou orientovány na malotonážní flotily“.
🏇 Musíme prostě vydržet. Když přežijeme tuto zimu v jednotě (což musí v ČR mj. znamenat adekvátní pomoc lidem, kteří nebudou mít na zaplacení plynu a elektřiny a další pomoc, tak, aby ze vzteku a zoufalství nezačali volit populisty – Zeman s Babišem a Okamurou čekají na svou šanci), příští rok bude pro Rusko ještě mnohem těžší než letošní a už budou v hlubokých problémech, které by je mohly donutit pod nějakou záminkou zastavit válku.
Pokud už je mezitím nevyženou ukrajinští obránci.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
