Nejbezpečnější místo pro naše nepřátele? Tady.

Ruší oligarchové, zbohatlíci a vysocí státní úředníci jsou obratli páteře Putinova režimu.

Realizují se, žijí, podnikají a jejich děti studují na západě, proti němuž jejich země i s jejich podporou, hybridně anebo už i „proxy“ válčí.

Tento schizofrenně výhodný způsob života jsme jim bohužel umožnili my sami, protože systém neovlivňují ani tolik politici, z nichž jistě část realitu vidí takovou jaká je, ale spíše finanční skupiny, investoři, banky, výrobci a vývozci pro stát nepostradatelní a nad to jej ještě ovlivňují globální platformy jako Google, Apple, či Facebook.

Navíc si tu prostřednictvím svých peněz kolíkují svoje vlastní hřiště, na něž evropský právní systém nedosáhne.

„Proč ztratila Evropa respekt při vyjednávání s Ruskem? A proč se Rusko nebojí sankcí uvalených Západem? Odpověď je prozaická: peníze. Rusko má pocit, že veškeré vztahy se Západem jsou řešitelné prostřednictvím bankovních účtů. Ruští oligarchové vlastní nemovitosti po celé Evropě, jejich děti navštěvují prestižní britské a švýcarské školy a jejich bankovní účty jsou denominovány v eurech, librách a švýcarských francích. Znepřátelit si velký ruský trh, včetně jeho růstového potenciálu, nikdo nechce a Evropa tak ztrácí vyjednávací sílu a tvář respektovaného partnera. Z několika vyjádření ruských představitelů navíc vyplývá, že Rusko začíná vnímat Evropu, resp. EU, jako nesamostatnou entitu, která se v krizových situacích není schopna sama rozhodnout a pošilhává po americké radě a pomoci, což dále oslabuje pozici Evropy v očích ruských politiků.“

Celá záležitost je o to absurdnější, že část těchto ruských elit na západě otevřeně dělá kroky, které jsou v zájmu a souladu s expanzivní politikou současné Ruské vlády.

Z článku: „V pořadu Frontal 21 reportéři ZDF zmiňují Bělorusa Alexantra Usovského, do jehož počítače se nabourali ukrajinští hackeři. Z uniklé komunikace je zřejmé, že Malofejev poskytl Usovskému 100 tisíc eur na podporu ruských zájmů v našem regionu.
Tyto peníze měly být použity na financování akcií zaměřených proti NATO i Česku, Maďarsku či Polsku. 

„Ruští oligarchové žijící v EU, Kremlu nemohou odmítnout jedinou prosbu“, prohlašuje Ilja Zaslavskij, bývalý manažer ruské ropné společnosti TNK-BP a přední expert na korupci ve státech bývalého Sovětského svazu. Žije ve Spojených státech a posledních šest let upozorňuje na nebezpečí rozkladného vlivu ruských oligarchů na Západě.

„Kreml má na každého z nich páky. I na ty, kteří většinu majetku vyvedli z Ruska. Udělají, o co je Moskva požádá.“

Ruský oligarcha promluvil před europoslanci. Upozornil na vazby mezi Kremlem a KSČM

Rusko má kontakty s vysoce postavenými vládními činiteli v Česku (minulá vláda) a organizuje akce, jichž se tito lidé účastní. Prohlásil to někdejší ruský ropný magnát a kritik Kremlu Michail Chodorkovskij. Podle něj Kreml také tvrdí, že do svých zahraničněpolitických akcí může zapojovat české komunisty.

Michail Chodorkovskij  (ve sporu s Kremlem) v pondělí členům zahraničního výboru Evropského parlamentu řekl, že ruský prezident Vladimir Putin si prostřednictvím spřátelených oligarchů získává spojence v řadě dalších zemí EU včetně Německa, Francie či Polska. Chodorkovského slova o napojení českých komunistů na Kreml odmítl v reakci pro ČTK předseda KSČM Vojtěch Filip. Magnáta označil za nedůvěryhodného.

Putinovi podle Chodorkovského pomáhá tipovat a získávat potenciální spojence například někdejší šéf ruských železnic Vladimir Jakunin. Zejména s tímto miliardářem, na něhož uvalily sankce Spojené státy, podle Chodorkovského „vysoce postavení vládní činitelé Česka udržují těsné styky“.

Sankce?

Není pravda, že protiruské sankce jsou neúčinné, Mezinárodní měnový fond odhadoval po prvním roce dopad mezinárodních sankcí na ruskou ekonomiku na něco mezi 1 a 1,5 % HDP a značný nepřímý kumulativní efekt, což za sedm let trvání vydá již na hezkých pár stovek miliard dolarů. 

Problém je ve třech věcech:

  1. Rusko si na ně zvyklo a dokáže pod nimi žít. Asi jako například my vnímáme omezení proti C 19. Nemáme je rádi, omezují nás, ale žít s nimi zvládneme. Je to prostě sice horší, ale nelikvidační status
  2. Sankce nevedly ke změně chování agresora. To je, myslím, speciálně v těchto týdnech, evidentní.
  3. Ti, na něž by sankce měli mířit především, jejich dopady nepociťují, nebo jen minimálně. (Jednoduše řečeno: ruská ekonomika sice kvůli sankcím vydělá méně peněz, ale oligarchové, mafiáni a ostatní, si z ní utrhnou +/- stejně velký balík peněz jako před sankcemi).
  4. Navíc část sankcí ruským oligarchům pomáhají účelově obcházet právě naše evropské banky. Peníze nesmrdí.

Sankce, které by skutečně Putinův režim zasáhly na citlivém místě, by musely mířit do jeho nejbližšího okolí, na lidi, které vídáme kotvit na luxusních jachtách v našich přístavech, na lidi jímž pereme jejichž v Rusku tunelované peníze, nebo na lidi, kteří se baví ve skyboxu během fotbalového zápasu klubu, který tady vlastní.

Berezovskij (již zemřel), Abramovič, Kovalčuk, typičtí zástupci skupiny oligarchů, o nichž je tu dnes řeč. Putinovy opory.

„Veřejně se prohlašují za patrioty. Svou vlast, Ruskou federaci, oslavují, obhajují, zkrátka bezmezně milují. Vůči západním mocnostem si uchovávají rezervovaný, někdy až nenávistný vztah. Kritizují jejich hodnoty i politiku. Jak je tedy možné, že děti těchto zatvrzelých “ruských vlastenců“ a “nepřátel Západu“ žijí a studují v západních státech, tedy v “doupěti nepřítele“?“

Nejdražší nemovitosti, které v Londýně vlastní ruští oligarchové. Celý odkaz zde.

Problémem je situace, kdy Evropa (byznys) nechce jít do takového střetu, který by ji poškodil a raději riskuje zvýšení ruského vlivu v části Evropy v příštích letech.

Na mysli mám zejména fakt, že do avizovaných sankcí, které by byly spuštěny po napadení Ukrajiny Ruskem, nebude zahrnuto odpojeno Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT.

Tento krok by byl přitom pro ruskou ekonomiku výjimečně bolestivý, přes systém jsou veškeré platební příkazy světa a ty by RF nemohla provádět.

V březnu 2012 z mezinárodní sítě odpojila Írán jako trest za pokračující rozvoj jeho jaderného programu. Účinek byl pro íránskou ekonomiku devastující. Země ztratila polovinu svých zisků z exportu ropy a 30 procent zahraničního obchodu.

USA tento krok v nynější krizi navrhovaly, nicméně, protože dohoda zní „pouze jednotný postup“, nakonec SWIFT součástí sankcí nebude.

Důvod? Byly by poškozeny evropské banky, protože by jim Rusko přestalo platit splátky úvěrů…

Ano, to je jistě nepříjemná záležitost, která nás jako celek může trochu poškodit, nicméně zhroucení dosavadního bezpečnostního pořádku, které při úspěchu Ruska v Ukrajině hrozí, je pro Evropu větším – a v delším časovém horizontu jistě i dražším, rizikem.

Mezi zvažovanými opatřeními jsou rozsáhlé sankce proti dvěma největším ruským bankám, což by ruskému finančnímu sektoru způsobilo velké komplikace, ovšem s odpojením Ruska od SWIFT se jejich účinek přesto nedá srovnat.

Jachta Vladimira Vladimiroviče „Graceful“, kotvící v hamburských docích. Odtud před několika dny odplula, údajně proto, že se majitel bál možnosti jejího zabavení.  Putinův celkový majetek v zahraničí pohybuje mezi 70–200 miliardami dolarů, vždyť jen za tuto jachtu zaplatil 100 000 000 dolarů.. Takže rozhodně je mu na co sáhnout. Stačí jen chtít.

Síla ruských oligarchů v Evropě se nezrodila jen tak, opět jsme jí pomohli my, naši politici svou bohorovností a naši finančníci, kteří jim pomáhaly vyprat špinavé peníze v řádech biliónů dolarů.

Za oligarchu se dá nejjednodušeji považovat někdo, kdo získal obrovské bohatství, často prostřednictvím pochybných politických konexí, levnou privatizací státního majetku, čímž získal obrovskou moc nad nemajetnou politickou třídou.

Ruská elita patrně pere špinavé peníze převáděním miliard dolarů na Západ spletitými převody, často přes baltské státy, v nichž žije početná ruská menšina a tedy i se zastoupením v bankovním sektoru.. Mezinárodní skupina investigativních novinářů ve své zprávě, o níž informoval například švýcarský deník Tages-Anzeiger, v této souvislosti poukázala na litevskou banku Ukio, která musela zastavit činnost, či ruskou investiční banku Troika Dialog. Vynalézaví bankéři zjevně umožňují zbohatlým Rusům dostat jejich peníze ze země.

Model označovaný jako „samoobslužná prádelna“ funguje také u dalších přesunů peněz. Ty pocházejí z více zdrojů a jsou pak posílány tam a zpět mezi společnostmi sítě a někdy i mezi jednotlivými bankovními účty jedné a téže firmy. Tyto komplikované transakce znemožňují kontrolním úřadům rozlišit zákonným způsobem vydělané soukromé jmění od černých peněz.

Za transakcemi stála mj. také investiční banka Troika Dialog, která dnes patří pod ruskou Sberbank. Dokumenty údajně odhalují, že investiční banka peníze přesouvala několik let a převedla na Západ 4,6 miliardy dolarů.

Patrně nejznámějším případem praní ruských špinavých peněz je ten, který odhalil auditor britské společnosti Hermitage Capital Sergej Magnitskij, když údajně shromáždil důkazy o značných zpronevěrách vysoce postavených ruských činitelů. Z ruské státní kasy tak zmizelo v přepočtu kolem 5,2 miliardy korun. Magnitskij byl zatčen a za podezřelých okolností zemřel v ruské vazbě v roce 2009.

Jedno ze schémat praní ruských špinavých peněz.

Popis pračky na peníze systémem ruské skupiny Troika Dialog, je zde.

„Veřejné peníze jsou z Ruska vyváděny prostřednictvím účelově předražených státních zakázek, daňových podvodů nebo plateb za fiktivní služby. Okrádání státu a daňových poplatníků dosáhlo takové úrovně, že tamní úřady zpřísnily pravidla, za jakých podmínek lze měnit větší objem valut a posílat je do zahraničí. Tato omezení ovšem neplatí pro všechny. Mocní prominenti režimu – takzvaná věrchuška – je dokáží obejít. V případě „ruské pračky značky Troika” i díky nelegálním finančním kouzlům investičního bankéře arménského původu Rubena Vardanjana. Na Západě pak za tyto peníze bohatí Rusové nakupovali nemovitosti, luxusní jachty, umělecké předměty, prvotřídní lékařskou či kosmetickou péči nebo svým dětem platili školné na prestižních univerzitách.“

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Peníze Putinovi boháči perou a nemovitosti kupují i v ČR:

  • „Vlivní ruští úředníci a kremelští politici ovládají v Česku nemovitosti za stovky milionů korun. Ruské zákony jim přitom vlastnictví bytů a domů v zahraničí zakazují. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dokonce v květnu loňského roku prohlásil, že zejména v zemích, jako jsou Česko a Spojené státy, které jsou na ruském seznamu nepřátelských zemí, žádní vysoce postavení státní úředníci majetky nemají. Skutečnost je ale zcela jiná.“

„Původ rozsáhlých investic ruských úředníků nebo politiků do českých nemovitostí není vůbec jasný. Jde totiž o lidi, kteří celý život pracovali za tabulkové platy ve službách ruského státu a jejich majetková přiznání žádné milionové majetky nezmiňují.“

„Autoři investigace varují, že pokud západní země nebudou kontrolovat příliv peněz ruských korupčníků, přijde spolu s nimi i korupce jako taková.“

Akorát, že v Praze a Karlových Varech vlastní 3 byty, za které přes nastrčenou osobu zaplatil před šesti lety 26 miliónů korun. Všechny tři byty mají v součtu 700 metrů čtverečných.

Rezidence Lannova v Praze u Vltavy, kde rodina Putinova gubernátora koupila dva byty. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Tyto byty rodina koupila na dvě společnosti KV Mega Group a Pinohaus, které gubernátorova tchyně Malinovová získala jen pár týdnů před pořízením nemovitostí. Malinovová se ale nově pořízených firem záhy zbavuje.

A v obou případech pak společnosti poté, co z nich byly byty vyvedeny a přepsány na jeho tchýni Malinovovou, během pár dnů a týdnů likviduje advokát Sergej Zaripov. Ten poskytuje služby firmám ruských oligarchů, do jejichž byznysu tečou miliardy od vlády ruského prezidenta Putina.

Zaripov odmítl vysvětlit, jak se k likvidaci firem dostal a proč je likvidoval hned po vyvedení bytů z jejich majetku. „V souladu se zákonem a z něj vyplývající povinností mlčenlivosti nejsem oprávněn poskytnout jakékoliv informace týkající se poskytování právních služeb či informace o klientech naší advokátní kanceláře,“ napsal v odpovědích advokát, který v roce 2016 kandidoval za Úsvit národní koalice. (Neříkám nic…)

Zaripov také před lety ovládal firmu ALPIKA, přes kterou vlastní apartmány v Karlových Varech ruský byznysmen Evgeny Subbota a jeho rodina. Subbota stojí za ruskou společností Elektrosevkavmontazh, která pracuje pro Rosatom.

„Česko je přístavem ruských peněz, banky je třeba hlídat.“

Nejasné zdroje peněz, skrytí vlastníci, přelévání milionů. Inspekce ČNB v Expobance odhalila nedostatky v kontrole a udělila jí pokutu. „Jde o příklad, jak Českem protékají ruské peníze,“ říká analytik David Stulík.

Kontroloři národní banky si vybrali vzorek 64 klientů – lidí a firem – na němž prověřovali, nakolik Expobank CZ dostála požadavkům zákona proti praní špinavých peněz.

Z 64 kontrolovaných položek našli kontroloři nedostatky u 57 klientů; u 24 nebyly uvedeny všechny osoby a subjekty z vedení a vlastnické struktury firem; u 18 klientů nebyl zjištěn či dostatečně doložen zdroj peněžních prostředků; u 8 klientů nebyl zjištěn skutečný majitel.

Ruská tajná služba FSB i rodina prezidenta Putina praly peníze v Česku.

Rozklíčování finančního schématu zvaného Lantana Group. Jde o skupinu firem na Marshallových ostrovech, Seychelách nebo ve Velké Británii, z nichž minimálně jedna měla bankovní účet i v Česku. Schéma Lantana Group vytvořil bankéř a bratranec ruského prezidenta Igor Putin s právníkem pracujícím pro ruskou tajnou službu FSB a jeho kolegou, dnes už odsouzeným za finanční podvody. Platby, které z Lantana Group doputovaly do Česka, byly většinou za nájmy. 

Závěry auditu, jenž explicitně zmiňuje schéma kolem Lantana Group, jsou takové, že většina podezřelých plateb v bankách byla provedena pro klienty z bývalého Sovětského svazu včetně Ruska. Lidé, kteří za těmito vklady stáli, byli velmi často z vládnoucích elit a snažili se i nelegálně získané peníze vyvést z Ruska tak, aby o ně nepřišli v případě, že upadnou v nemilost. Jak ale ve svém výzkumu uvádí Polský institut mezinárodních otázek (PISM), část těchto fondů může být přímo spravována i státem, jenž takové peníze může používat například na hybridní válku, politické aktivity zahraničních proruských organizací, lobbing v energetice nebo na financování dezinformačních kampaní.

Společnost měla v ČR účty v Raiffeisenbank, Komerční bance a České spořitelně.

Ač ten obrázek říká něco jiného, stále ten glóbus můžeme v klidu mít v rukou my. Ale my bychom chtěli, abychom proto nemuseli nic obětovat. A to v situaci, kdy druhá strana hraje vabank, už dávno nejde.

Příklad ruského vlivu v Evropě: Kypr

Stačí si koupit nemovitost za 50 milionů korun a do půl roku má kupující v kapse cestovní pas země Evropské unie. Kyperský „investiční“ program dobře funguje, využívají jej převážně bohatí Rusové a místní ekonomika roste.

Z největšího kyperského přístavu Limasol se stává pomalu ruské město. Azbuka dominuje obchodům a vytlačuje i nápisy v řečtině. Jachty mají v přístavu ruské názvy i vlajky, restaurace nabízejí pelmeně i ruskou vodku.

Kypr je členem EU a od roku 2008 platí eurem. Pro bohaté Rusy není problém investovat okolo dvou milionů eur (54 milionů korun) a získat po 6 měsících vytoužené občanství státu EU. Obejdou tak evropské sankce a na druhou stranu se schovají i před případnými problémy v Putinovském Rusku.

Obvyklé schéma působení a vlivových sítí ruských oligarchů v západní Evropě

Příklad ruského vlivu v Evropě: Británie

Únik důvěrných dokumentů o podezřelých převodech peněz z několika velkých světových bank dokládá podle prestižního publicistického programu BBC Panorama, že finanční chapadla ruských oligarchů s těsnými kontakty na Kreml sahají až do nejvyšších pater britské politiky.

  • V sítích investigace novinářů BBC uvízlo hned několik velkých bankovních domů v londýnské City a s nimi i jejich ruští klienti.
  • Podle zjištění BBC pomohla například londýnská pobočka investiční banky J.P. Morgan neoficiálnímu bossovi ruské mafie Semjonu Mogilnému (respektive společnosti ABSI, na kterou je podle všeho napojen) s transferem více než miliardy dolarů, které potřeboval převést a ukrýt v zahraničí.
  • „Nejvíce zarážející závěr ze všech těch získaných dokumentů je, nakolik je Londýn jako finanční centrum zaplaven ruskými penězi,“ konstatuje novinář Richard Bilton a zdůrazňuje, že ruské miliardy zahrnují peníze z kriminálních operací.
  • Na černé listině BBC se ocitla i jedna z nejpopulárnějších ostrovních bank Barclays. Mezi jejími klienty jsou ruští dolaroví miliardáři Arkadij a Boris Rotenbergovi, sourozenci a blízcí přátelé Vladimira Putina. 
  • Bratři se ocitli na seznamu osob, na které americká vláda uvalila v roce 2014 krátce po ruské invazi na Krym sankce. Mezinárodní banky, které obchodují v Americe, jim v rámci sankcí nesmějí vést účty nebo pomáhat s jakýmikoliv transakcemi.
  • Arkadij Rotenberg proto využil k převodům milionových dolarových částek přes banku Barclays svou firmu Advantage Alliance.
Arkadij Rotenberg přejímá od svého kamaráda Vladimira Putina ruské státní vyznamenání
  • Vyšetřovací tým novinářů pátral také po původu peněz jednoho z kontroverzních finančních sponzorů britské vládnoucí Konzervativní strany, Ljubov Černuchinové. Společně s manželem, bývalým náměstkem ministra financí Ruské federace Vladimirem Černuchinem žije od roku 2004 v Londýně a má ruské i britské občanství.
  • Novináři z Panoramy teď odhalili, že velká část z těchto sponzorských darů putovala do stranické pokladny poté, kdy Vladimir Černuchin dostal na své bankovní konto osm milionů dolarů od vůbec nejbohatšího Rusa Sulejmana Kerimova. Jeho vlastní jmění se podle časopisu Forbes odhaduje na 24 miliard dolarů.
  • Podle zdokumentovaného vysvětlení šlo o „půjčku mezi dvěma stranami za účelem podpory projektů zahrnující nemovitosti na straně půjčovatele“.
  • „Půjčku“ poskytla tzv. fiktivní neboli skořápková společnost (bez skutečné obchodní aktivity) z Panenských ostrovů ovládaná dětmi Sulejmana Kerimova.
  • Kerimov, který je vlastníkem největší ruské společnosti na těžbu zlata, je členem Rady federace (horní komory parlamentu – Federálního shromáždění Ruské federace) a má blízko k ruskému prezidentovi Putinovi. Od roku 2018 patří do okruhu lidí, na které americká vláda uvalila kvůli počínání Moskvy v zahraničí sankce.
  • Kerimov sloužil celá léta jako záštita pro finanční operace, které prováděli přímo činitelé Kremlu. Jaké jsou Putinovy motivy k transferům velkých částek peněz na Západ? Ruský prezident má eminentní zájem, aby získal vliv na chod západních demokracií.
  • „Jednoduše řečeno používá prostředky z arzenálu KGB. Posílá na Západ své loajální spojence. Vybaví je spoustou peněz, za které se pak snaží ‚kupovat‘ si známé přátele na vlivných místech a kupovat vliv samotný.“

Zpráva Výboru pro zpravodajskou a bezpečnostní službu britského parlamentu o ruském vměšování do Spojeného království

„Velká Británie uvítala ruské peníze a bylo položeno jen málo otázek – pokud vůbec nějaké – o původu tohoto značného bohatství.“

„Ve Spojeném království se vyvinul velký soukromý bezpečnostní průmysl, který slouží potřebám ruské elity, v níž britské společnosti chrání oligarchy a jejich rodiny, hledají kompro na konkurenty a příležitostně pomáhají prát špinavé peníze prostřednictvím offshore společností.“

„Právníci, účetní, realitní makléři a PR profesionálové sehráli svou roli, ať už vědomě či nevědomě, v rozšiřování ruského vlivu, který je často spojován s prosazováním hanebných zájmů ruského státu.“

„Ruský vliv ve Spojeném království je ‚novým normálem‘ a existuje mnoho Rusů s velmi úzkými vazbami na Putina, kteří jsou dobře integrováni do britské obchodní a společenské scény a jsou přijímáni díky svému bohatství.“

Svatba (tehdy) rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové (FPÖ) a zahraniční host, kterého si na svůj nejšťastnější den v životě pozvala. V době okupace Ukrajiny, útoků na Skripalovi, kybernetických útoků na země EU i hybridní válce rozkládající naši jednotu…

Kauza zlatá víza

Systém zlatých víz je založen na tom, že každý člověk ze zemí mimo EU, jenž do země přinese nějakou investici (případně dá práci iks lidem), získá v krátké době její občanství, se všemi výhodami, které to nese.

Vtip je v tom, že když si takto vpustíte do země stovky IT specialistů, poctivých obchodníků, majitelů výrobních kapacit atd, cílovou zemi to povznese.

Jenže, když si zároveň do země vpustíte desítky oligarchů a jiných vlivných osob z Ruska (ale i Číny), kteří souběžně pracují pro své režimy (soft power), zemi to ublíží.

Navíc všichni tito lidé pak už samozřejmě s pasem státu EU mají možnosti stejnou zákulisní činnost vykonávat i jinde.

Samozřejmě připočtěte i zvýšený tlak na korupční jednání a častý souběh s organizovaným zločinem.

Za normálních okolností status „to nechceš“, ale ten kapitál, které tito mafiáni s sebou do dané země přináší, je tak obrovský, že prostě tyto země cíleně ani příliš jejich původ nezkoumaly (resp. hodně laxně) a nad „profesní dráhou“ jejich majitelů přivíraly oči.

Pojďme konkrétněji:

Se systémy zlatých víz upřednostňují země EU zisk před bezpečností

„V mnoha zemích EU existují programy plateb za pobyt, ale příjmy, které tyto systémy vytvářejí, příliš často pochází od lidí, kteří mají spojení s organizovaným zločinem a korupcí, což ohrožuje bezpečnost celého bloku.“

„Více než tucet zemí EU nyní nabízí programy, které umožňují bohatým cizincům investovat – nejčastěji prostřednictvím nemovitostí nebo státních dluhopisů – výměnou za bydliště nebo občanství, známé jako „zlatá víza“. Tyto programy jsou mimořádně lukrativní, ale jsou také nebezpečné a nezodpovědné a vyzývají cizince (z Číny a Ruska) s kriminálním zázemím, do bloku.“

„Od 250 000 EUR (v Řecku nebo Lotyšsku) až po 10 milionů EUR (v Rakousku) si mohou bohatí cizinci v zemích EU zakoupit povolení k pobytu nebo pasy. Je to lukrativní obchod: Kypr si od roku 2013 polepšil o 4,8 miliardy EUR prodejem více než 3 000 pasů; Malta získala od roku 2014 částku 700 milionů EUR, zatímco Portugalsko získalo od roku 2012 zhruba 4 miliardy EUR prodejem 17 000 povolení k pobytu.“

„Podle zprávy „European gateway„, zveřejněné společností Transparency International (TI) a Global Witness, získaly v průběhu posledních deseti let zlaté vízové režimy pro EU více než 6 000 nových občanů a 100 000 nových obyvatel, většinou s vysoce pochybnými zdroji jejich bohatství. Bezpečnostní obavy vytvořené těmito systémy jsou skutečné a staly se tak velké, že Spojené království oznámilo v prosinci 2018 pozastavení svého programu poté, co vláda uznala, že jde o bezpečnostní riziko.“

„A je to tak. Zpráva TI zjistila, že žadatelé o udělení zlatého víza do Spojeného království mají úspěšnost 91,1%, což je vlastně jedna z nejhorších úspěšností v EU. Kritéria pro schválení se navíc mezi členskými státy značně liší, přičemž mnohé z nich kontrolují zázemí žadatelů jen prostřednictvím vyhledávání na Googlu – a dokonce i tehdy, když jsou přehlédnuty zřejmé červené vlaječky. Maďarsko před dvěma lety ignorovalo skutečnost, že rodina ruského špionážního šéfa je pod sankcí EU, když jí před dvěma lety udělila povolení k pobytu. Maltu nepřesvědčilo vyšetřováním proti praní špinavých peněz ve Finsku proti jednomu ruskému oligarchovi, kterému prodala cestovní pas, a Kypr se díval jiným směrem při prodeji pasu ruskému oligarchovi, který byl vyslýchán španělskou policií pro praní peněz.“

Nejznámější ruský proponent z řad vysokých politiků Evropy: německý expremiér Gerhard Schröder, šéf dozorčí rady ruského ropného koncertu Rosněft, s platem 600-700 eur ročně.
Tento pán je -díky Miloši Zemanovi – nositelem nejvyššího našeho státního vyznamenání, řádu Bílého lva…

Zlatá víza Británie

Celkem 2 586 bohatých Rusů získalo za 12 let zlatá víza do Velké Británie. To je 20% všech vydaných zlatých víz. Více jich dostali jen Číňané – 32%, tedy více než 1/2 bezpečnost ohrožující komunita.

Jistě nemusí být nebezpeční všichni, celkově je však tato praxe, protože část majitelů těchto zlatých víz svým vlivem a službou Kremlu/Pekingu podporuje politiku obou režimů, nebezpečná pro celou západní civilizaci (resp. její demokracii) a ještě více pak pro EU, kde se tito dobří lidé, zejména z Ruska, se zaplaceným našim občanstvím koncentrují.

Británie se chystá zrušit zlatá víza

Britská vláda plánuje zrušit „zlatá” víza, která měla za cíl přitáhnout bohaté zahraniční investory do Británie. S odkazem na anonymní vládní zdroj to uvedl server BBC. Podle listu Financial Times se kabinet opatřením mimo jiné snaží snížit vliv ruských peněz v zemi. Oficiální stanovisko vlády se očekává příští týden.

Nejsem schopen říci, nakolik je to jen rétorické cvičení, pod dojmem současné ruské agrese a taky velkých aktuálních problémů premiéra Johnsona, ale pokud by Britové skutečně začali svou praxi měnit – a to i zpětně! – bylo by to pro západní Evropu jen dobře.

Zpětně, že by? Ano, britská vláda připravila vyšetřování 700 ruských milionářů, kteří zlatá víza obdrželi v letech 2008-2015.

Jak ale říkám, za pár měsíců, nemusí po této iniciativě štěknout pes…

Ti Rusové o nichž je řeč, mají už v Británii i jinde, svoje vlivové pavučiny a neomezené množství peněz na úplatky…

Poznámka: Největší zlatou bránou tohoto typu do Evropy jsou mimochodem Kypr a Malta a donedávna ještě Maďarsko.

A Johnson jde v posledních dnech ještě dál.

Tady je část jeho projevu z víkendové bezpečnostní konference v Mnichově, kde bylo Rusko hlavním tématem:

“ Rusko si už nebude moct pořizovat finance na londýnských kapitálových trzích a dojde k rozbití systému stínových identit vlastníků firem.“

„Otevřeme ty dřevěné panenky matrjošky firem a dalších entit vlastněných Ruskem, abychom odkryli opravdové vlastníky, schovávající se uvnitř.“ 

Jenže: a to je právě, o čem je celý text – slibovaný zákon o ekonomické kriminalitě, který by měl zlikvidovat proslulou pračku peněz a nelichotivé označení britského hlavního města jako „Londongradu nad Temží“, je stále a už docela dlouho odkládán.

A nejde o malé peníze, protože jen v britských nemovitostech mají dnes prý oligarchové z okolí prezidenta Putina uloženo více než jednu a půl miliardy liber. Organizace Transparency International navíc tvrdí, že v praní peněz a korupčních skandálech bylo namočeno 2 189 firem registrovaných v Británii a zámořských teritoriích a šlo o 48 případů ruských podvodů v hodnotě 82 miliardy liber.

Británie má tak hned několik možností, jak přimět Moskvu následky invaze na Ukrajinu důkladně zvážit a zabránit krveprolití i vlastní hospodářské katastrofě. Pokud tedy těch možností opravdu hodlá využít.

🏇 Výčet je to hutný, tak jen krátce: Putin nás chce mlátit holí, kterou jsme mu do ruky vložili sami. Naši pasivitu v průběhu těch osm let od anexe Krymu a okupace části Donbasu do dnešních dnů, si Vladimir Vladimirovič vyložil tak, že nemáme koule na to, mu ublížit tak, aby jej to skutečně trefilo na solar.

Moc času na to, ukázat mu že se mýlil, už nemáme.

➡️ Úvodní foto: Britský premiér Boris Johnson se svou sestrou Rachel den po svém drtivém volebním vítězství na večírku, který pořádal bývalý agent KGB Alexander Lebeděv a jeho syn Jevgenij. Na snímku s nimi Lebeděv mladší.

Lebeděv přitom v roce 2014 veřejně podpořil anexi Krymu. Vlastní tam dokonce hotelový komplex v přímořském letovisku Alušta. V roce 2017 tam uspořádal mediální sympozium. Jak sám řekl ruské státní televizi – „Aby opravil falešný dojem o Krymu šířený „zaujatými“ západními médii.“

Leběděv starší v akci 🙂 Evropa si pod sebou řeže větev sama…

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh