Organizace Transparency International zveřejnila žebříček vnímání korupce za loňský rok.
Korupce je mor demokracii, má ně stejně devastující vliv, jako válka.
Korupce podstatě narušuje důvěru v demokracii a oslabuje ji, brzdí hospodářský rozvoj. Dále rovněž prohlubuje nerovnost, chudobu, sociální rozdělení a ekologickou krizi.
Index vnímání korupce, zkratka CPI, je médii a veřejností nejsledovanější a také jediný globální index, který se zaměřuje na vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky a definuje korupci jako zneužívání veřejné pravomoci k osobnímu prospěchu. Od roku 1995 jej sestavuje mezinárodní nevládní organizace Transparency International.
Podle očekávání nejlepšími zeměmi světa ohledně korupce jsou státy Skandinávie. Vysoko si stojí rovněž země Beneluxu a s nimi sousedících Německa a Švýcarska.
Za zaznamenání stojí tři baltské republiky. Jejich výchozí pozice byla Sovětský svaz, tedy jedna z kolébek světové korupce. Dnes jsou všechny už před námi, přičemž nejlepší z nich, tedy Estonsko už zaparkovalo v užší světové špičce odolnosti proti korupci.
Česká republika si oproti roku 2021 o dva body polepšila, ale i tak se nemůžu ubránit dojmu, že máme mnohem na víc.
K tomu ostatně jeden mediální výstup TI máme:
Tisková zpráva Tranparency International z 22. prosince 2022: „Kabinet Petra Fialy selhává v omezování korupce. ODS je hlavním blokátorem změn.“
A zpráva pokračuje:
Vzhledem k pohodlné většině ve Sněmovně i v Senátu je obtížné pochopit, proč vládě tak dlouho trvá prosadit klíčové protikorupční zákony,” vysvětluje Ondřej Kopečný, ředitel TI.
„Zatím se zdá, že kritika Babiše kvůli korupci se koaličním stranám hodila hlavně v politické kampani, ale do plnění předvolebních slibů se jim už moc nechce. Zejména zástupci ODS přípravu protikorupčních zákonů spíš zdržují, případně prosazují úpravy, které významně snižují jejich účinnost. Je s podivem, že tento přístup nechává ostatní koaliční partnery v klidu.”
A aby bylo jasno, kde leží největší břímě toho, že ČR nekoná, je ke zprávě připojena i fotografie:
„
Samostatnou kapitolou je novela zákona o státním zastupitelství předložená do meziresortního připomínkového řízení ministrem Pavlem Blažkem. Ani tento návrh nijak neřeší dlouhá léta diskutovanou otázku nutnosti garance nezávislosti nejvyššího státního zástupce na ministru spravedlnosti a vládě.
„Současné vládní strany před volbami slibovaly změnu v mnoha oblastech. Nezávislé státní zastupitelství následně zmínily i v programovém prohlášení vlády tak, že do konce roku 2022 bude dokončen návrh novelizace zákona o státním zastupitelství, který mimo jiné přinese zpřesnění podmínek pro odvolání nejvyššího státního zástupce. V tomto ohledu návrh nerespektuje ani doporučení mezinárodních institucí, ani programové prohlášení vlády,“ říká Adam Jareš, vedoucí právník TI.
„Návrh ministra spravedlnosti na jakoukoliv nezávislost nejvyššího státního zástupce zcela rezignuje, a jeho postavení oproti současnému stavu v některých ohledech naopak zhoršuje. Z tohoto návrhu ani dřívějších kroků ministra Blažka se nezdá, že nezávislost státního zastupitelství nebo soudů je to, o co by současný ministr spravedlnosti skutečně stál,” dodává.
A v souhrnné zprávě vydané včera (z níž je tabulka pořadí zemí) se na konto České republiky dočteme:
„Příčinou současného výsledku České republiky je zejména dlouhodobě neřešená strategie omezování korupce v naší zemí, a to především ze strany politické reprezentace napříč spektrem. Většinu protikorupčních zákonů za poslední desetiletí zákonodárci schválili zejména díky evropské legislativě související s členstvím ČR v EU. A dále kvůli tlaku mezinárodních organizací „
„Vládní koalice zatím nenašla odvahu na novelu zcela bezzubého zákona o střetu zájmů, její návrh na ochranu oznamovatelů je jen stínem skutečně efektivního řešení a velké naděje nevzbuzují ani slabé plány na regulaci lobbingu.“
V dané problematice se mi zdá, že se naše politická reprezentace prostě spokojila s tím, že bezpečně drží kormidlo u moci a věří si, že jej bez toho, aby musela skutečně něco dělat prostě udrží, protože dokáže zase v kampani lidi mobilizovat, aby jí volili, protože Babiš a Okamura (a podobní) jsou přece větší zlo. A budou v tom mít pravdu. Ale není to málo? Fakt se chceme spokojit jen s tímto?
Světový žebříček svobody médií.
Zde už jen krátká poznámka k podobě žebříčku svobody a nezávislosti médií zemí světa za rok 2022.
Metodika definuje svobodu tisku jako „efektivní možnost pro novináře, jako jednotlivce i jako skupiny, vybírat, produkovat a šířit zprávy a informace ve veřejném zájmu, nezávisle na politických, ekonomických, právních a společenských vlivech a bez ohrožení jejich zájmů. fyzické a duševní bezpečí.“
Aby bylo možné zohlednit složitost svobody tisku, je nyní k sestavení indexu použito pět nových ukazatelů: politický kontext, právní rámec, ekonomický kontext, sociokulturní kontext a bezpečnost.
K našemu umístění se v analýze píše: „V České republice je svoboda tisku ohrožena vysokou koncentrací soukromých médií a tlakem na veřejnoprávní vysílání.“
A dále: „Mediální prostředí je charakterizováno třemi hlavními trendy: výraznou koncentrací velkých mediálních skupin ( PPF, MAFRA ) v rukou významných ekonomických hráčů, mezi které patří od začátku roku 2010 bývalý premiér Andrej Babiš; nástup nových nezávislých médií ( HlídacíPes , Deník N aj.) v reakci na tento nedávný vývoj; a silnou přítomností respektovaných veřejnoprávních médií ( Česká televize , Český rozhlas ), avšak podléhajících sílícímu politickému tlaku.“
„Bezuzdné útoky na novináře z nejvyšších vládních řad, zejména prezidenta Zemana, vedly k rostoucí nedůvěře občanů k novinářům.“
Ten výčet je strohý, nedá se z něho vyčíst, proč nás hodnotí o tak výrazně lépe než před rokem. Skočili jsme o 20 míst kupředu. 👍
A mimochodem pro představu: Slovensko je ve svobodě médií na 27. místě, Moldavsko je 40., Rumunsko 56., Polsko až 66. v pořadí. Maďarsko pak na pěkném 85. místě a ještě za ním na 91. místě se nachází Bulharsko.
🏇 Je mi jasné, že tato témata moc lidí nezajímají, tím spíše, že se v nich částečně ozývá kritika jinak populární vlády.
Ale jak svoboda médií, tak boj proti korupci rámují úspěšnost naší demokracie a pokud v obou parametrech budeme jako země úspěšní, sníží se tak výrazně manipulační prostor pro extrémuisty a populisty všeho druhu.
A to musí být náš cíl.
