Narodila se roku 1926 v Praze, za války totálně nasazená (na práci pro Třetí Říši)
Koncem války se přes svého přítele a budoucího manžela seznámila s Přemyslem Pitterem, který se před, během ní a po válce staral o chudé děti a sirotky.
Německé, české i židovské obou národností.
Pitterovi stát nakonec celou organizaci a vedení akce sebral a ten byl nakonec rád, že může zůstat s dětmi už ne jako šéf, ale alespoň jako vedoucí zaměstnanec.
Kolik z našich hrdinů ještě neznáme? A kolik jich ještě dnes žije? Víme o nich?
Pokud někdo paní Karlu, která je stále ještě mezi námi, zná, ať jí prosím za nás všechny poděkuje.
Brát se po válce za německé sirotky, znamenalo stát proti nacistickými zločiny vybičovanému veřejnému mínění a to je pak hodně náročná disciplína, k níž je třeba odvahy.
Díky!


Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud mě chcete také podpořit, můžete prostřednictvím služby Donio.cz