O důchodech dnešních čtyřicátníků se rozhoduje dnes

O důchodech začneme trochu zeširoka.

Velmi rychle bobtná státní rozpočet. Situace je samozřejmě komplikovaná, ale NIKDE nevidím ani snahu o škrty v provozu státu. A to bychom potřebovali (mimo důchodové reformy, o níž se v textu otřeme) například masivně zainvestovat do instalace OZE (spoléhám na EU).

K tomu nedávno Miloslav Kalousek na ČT: „Když někdo lidem neřekne teď, že na to nemáme, časem skončíme v daleko větším průšvihu. Doklopýtáme s dluhy a úroky do roku 2030, kdy přijde demografická krize. Je to neudržitelné.“

Celá zpráva ZDE.

Mimochodem v OVM se už (konečně) diskutovalo zvýšení daní. Nicméně právě bez návrhů na snížení povinných výdajů.

Začínáme žít ve státě, který nejen že nemá na svůj provoz, ale ani nevidíme, že by se tento problém alespoň řešil výhledově.

Jakmile skončí válka, ochota lidí utahovat si opasky prudce klesne. A co pak?

Důchody jdou do nebe

Výdaje na důchody dlouhodobě tvoří víc než 1/4 všech státních výdajů a jsou suverénně největší položkou celého státního rozpočtu. Ještě v letech 2018 a 2019 byl důchodový účet v plusu 16 až 18 miliard. Pak ale přišel covid a důchodový účet se v roce 2020 propadl do minusu přesahující 40 miliard korun.

Zatímco loni se binance vyrovnala, letos přichází velký propad do červených čísel, dokonce rekordní. Z návrhu státního rozpočtu vyplývá, že stát letos vydá na penze 592 miliard korun (dosavadní maximum), o 31 miliard víc, než na penze získá díky odvodům lidí a firem. A právě tolik si erár musí na důchody půjčit.

V příštích letech by se měla situace navíc ještě zhoršovat. „Blíží se třicátá léta, do důchodu začne nastupovat generace Husákových dětí. Ta je početně nadprůměrně silná. „Ten náraz, až těmto lidem vznikne nárok na starobní důchod, může být pro důchodový systém fatální,“ varoval Aleš Poklop, šéf Asociace penzijních společností v rozhovoru pro Finmag.

Současná vláda slíbila předložit návrh důchodové reformy do konce roku 2023. Otázkou je, zda to při všech objektivních problémech nakonec stihne a pokud ne, zda ji bude ochotna eventuálně předložit v pozdějším čase, když už se budou blížit další parlamentní volby.

Její součástí budou totiž možná i posuny ve věku odchodů do důchodu.

A nyní David Marek, hlavní ekonom Delloitte ČR

Relace průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy se v roce 2023 vrátí na stejnou úroveň jako v roce 1993 ⬇️

Protože společnost stárne, bude postupně klesat takzvaný náhradový poměr, tedy vztah mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou. „Kdyby se náhradový poměr udržel, systém by sklouzával do obrovských deficitů,“ konstatoval Marek. Nůžky mezi mzdou a důchodem se tedy budou dlouhodobě rozevírat v neprospěch penzí.
Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/stari-statni-duchod-uspory.html

… a pokračuje: „Což je ovšem dlouhodobě neudržitelné.“

Projekce důchodového systému při stabilním náhradovém poměru ⬇️

Racionální člověk se prostě nemůže smířit s tezí buď:

A. Stejně se důchodu nedožiju, tak co?

B. Já žádný důchod už od státu dostávat nebudu.

Velká většina z nás se důchodového věku dožije, to je statistika a stát nějakou výši důchodu zcela jistě vyplácet bude. Ale s velkou pravděpodobností budou penze reálně (ne nominálně) nižší než je tomu nyní.

Dotaz: Dnes volí skoro polovina seniorů ANO a ještě nějaká menší část extrémisty KSČ(M) a SPD. Jaký typ stran asi budou volit senioři za 15 let, když bude jejich socioekonomické postavení ve společnosti mnohem horší? A bude jich ještě znatelně víc …

Stojíme před průšvihem.

Jak už je obvyklé jednoduchou radu nemám.

Jen dílčí a bohužel jen pro někoho.

„Nespoléhejte na státní důchod. Ušetřit půl milionu na stáří nestačí.“

Úspory na stáří v ČR bývají obvykle příliš malé na to, aby lidem i ve stáří zajistily +/- stejný komfort, na jaký byli zvyklí předtím v produktivním věku. „Data ukazují, že si Češi plánují z penzijka našetřit v průměru 517 tisíc korun. To je bohužel nedostačující,“ uvedl ředitel KB Penzijní společnosti Vladimír Jeřábek.
Lidé by měli na důstojné stáří našetřit nejméně bezmála čtyřnásobek této částky, tedy přibližně dva miliony korun. „To by pak mužům s ohledem na dobu dožití poskytlo měsíčně navíc přes 11 tisíc korun a ženám téměř devět tisíc korun,“ tvrdí Jeřábek.

Hlavní analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Richard Bechník:

„Ke kvalifikované prognóze jaké budou důchody dnešních dvacátníků a třicátníků nám chybí patřičná data. A to, co už dnes skutečně víme, vypadá dost černě. S tím, jak česká populace stále stárne, přibývá důchodců rychlým tempem. Dětí se naopak rodí příliš málo na to, aby je jednou v dospělosti uživily. Tlak na důchodový systém do budoucna jen poroste a těžko si lze představit, že by měl za následek vyšší starobní důchody, než jsou vypláceny dnes.“

Kromě úspor do penzijních fondů se dá na stáří šetřit více způsoby. „Někdo může investovat individuálně na finančních trzích, dneska už jsou tyto možnosti celkem snadné,“ míní David Marek. Rozumné jsou podle něj rovněž investice rodičů do svých dětí, které by se o ně potom v jejich stáří postaraly.
Protože politici často mluví o tom, že se chystají penzijní systém reformovat, ale žádné reálné výsledky zatím nemají, mnozí lidé se zajišťují například i nákupem nemovitostí. „Je to taková malá živelná důchodová reforma zdola. Rozumí tomu téměř každý, není na to potřeba žádné velké finanční vzdělání, proto o nemovitosti v posledních letech velký zájem,“ prohlásil Marek. Přesto je vhodné mít prostředky uložené různým způsobem. „Ani samotné investiční byty nejsou ideální řešení. „Nejlepší je mít k tomu účet u důchodového fondu nebo individuálně investovat do cenných papírů“

Ilustrační foto: Dva senioři si vyměňují informace o výši svých penzí 🙂

🏇 Ještě mě napadá, jestli máte někdo nějaký další efektivní způsob, jak se zajišťujete na stáří, napište je pro ostatní do komentářů pod příspěvek.

Osvěta u tohoto tématu podle mě hodně chybí a osobní zkušenosti jsou jednou z forem osvěty.

Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.

A těm, kteří na to mít nebudou, musíme vybudovat účinnou záchytnou síť.

Úvodní foto mimochodem ukazuje ještě jeden problém, spojený s penzemi v České republice…

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji


.



Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh