Především je třeba říci, že se nejedná o homogenní skupinu, na kterou by se dala napasovat jednotná charakteristika.
Nejširší skupina aktivně šířicí ruské dezinformace, je skupinou nejsmutnější a taky nejzbytečnější – ve smyslu, že kdyby byl stát dlouhodobě iniciativnější (vzdělání, aktivnější přístup k znevýhodněným skupinám občanů), mohla být tato skupina o něco méně početná. Viz státy dál od nás na západ. Jde o lidi, kterým se všeobecně říká užiteční idioti.
Ti vlastně třeba ani netuší, že jsou pěšáky ve hře ruských tajných služeb a že jejich existence na sociálních sítích směřuje k podpoře a posilování ruských narativů, sloužících k oslabování demokracie.
Tito lidé jsou manipulování strachem, že jejich ne úplně dobré sociální postavení se ještě může zhoršit (typicky migranti – buď nám berou práci, nebo užívají sociálních dávek, které pak nezbudou na nás), strachem o bezpečí vlastní i jejich rodin (islamizace Česka, právo šaríja, výrazný nárůst násilné kriminality) a pak taky jsou vtaženi do dezinformační války způsobem, kdy mají pocit, že díky zdrojům, které čtou, prohlédli buď spiknutí (Covid), nebo odhalili, že média lžou (typicky o dění v Ukrajině) a to je rovněž pak pudí komentovat a sdílet výrazně nadproporčně (oproti ostatním uživatelům sociálních sítí) velké množství příspěvků a materiálů.
Nejčastěji tedy jednají ze strachu a jednak, aby nám ostatním „konečně otevřeli oči“.
K jejich sociálně – ekonomickému postavení, které jejich „tvorbu“ podmiňuje, připočtěme i obvykle nízké vzdělání. Tyto aspekty spolu navzájem souvisí a nejsou pro Česko problémem jen v případě hybridní války, stačí se podívat na volební výsledky v krajích s nejnižšími mzdami, nejvyšší nezaměstnanosti a nejnižší mírou vzdělání.
Tento stav se neupraví (každý hlas a každý uživatel se počítá) sám, tady prostě musí cílevědomě a dlouhodobě pracovat stát.
Ve východní Evropě jsou ještě navíc početnou podskupinou lidé, kteří se nesmířili s geopolitickým směřováním postkomunistických zemí. Jsou obvykle zatrpklí, nespokojení a stojí principiálně vždy v opozici vůči euroatlantické společnosti a jejím hodnotám.
Hlasujte pro mě v anketě Křišťálová lupa 2022!
Web visegradsky-jezdec.cz byl nominován v kategorii One (wo)man show.
Text na toto téma, v němž nemusím zatím bohužel nic měnit, jsem napsal už před pěti lety. Není to nic převratného, jen tento stav musíme vždy uvědomovat, když hodnotíme dění v naší zemi a měli bychom tlačit stát, k účinnému boji s dezinformacemi jako fenoménem.
Další kategorií jsou komerční dezinformátoři. Ti zjistili, že se dá na šíření lží dobře vydělávat (a hlavně beztrestně – stačí jen znát míru). Nejde jen o příspěvky fanoušků, ale – a to je dokonce významnější- o příjmy z reklam umístěných na hojně navštěvovaných webech. Podkategorií jsou pak ti, kteří za své aktivity dostávají zaplaceno nikoli od čtenářů a podporovatelů, ale od ruských / čínských vlivových osob, působÍcÍch v ČR.
A pak tu samozřejmě budou organizátoři facebookových i veřejných aktivit, jednak Češi napojení na Rusko či Čínu, případně další totalitní země a taky samotní občané výše zmíněných států.
Naši novináři začali ty nejznámější kolaboranty a ruské vlivové osoby pěkně natírat tak, že většina nezúčastněných diváků pak lehce pozná, co jsou tito lidé zač.
Stejně tak už natvrdo začínají mluvit o dezinformačních vlivech a personách i bezpečnostní odborníci.
Šéf Vojenské policie Otakar Foltýn ještě jednou:
Na závěr to nejpodstatnější. Už jsem to několikrát na stránce či webu zmínil. Dezinformační válka se nehraje o přesvědčené prozápadní Čechy, ani o Čechy již semleté dezinformacemi. Hraje se o skupinu, která je na hraně přechodu k / od těchto dvou pólů a tu skupinu, která je k politice a veřejným věcem netečná, prioritní jsou pro ně výhradně rodina, volný čas, ekonomická situace, atd. Nazval bych je pragmatiky a těch je nejvíc. A nejen v Česku.
Zjednodušeně toto dělení lze ukázat na studii agentury STEM a České spořitelny, kde se mj. ptali i na ruskou okupaci Ukrajiny.
Cílem dezinformační války jsou (přeneseno na odpovědi dotazovaných) zejména lidé v šedé barvě a pak oba okraje zelené i oranžové, k šedé barvě nasedající.
Vztaženo k aktivitám na sociálních sítích jsou to lidé nejvíc tišší a nenápadní. Nepíší, nelajkují, nechtějí totiž vystoupit ze své komfortní zóny a riskovat konflikt s někým s tábora přesvědčených. Za to jim totiž projevení názoru, který se přímo nedotýká jejich hlavních priorit, nestojí.
Ale pozor: tito lidé vaše příspěvky, komentáře, atd, vidí a minimálně vědí o čem jsou a někdy si je i celé přečtou. (Nejsou zlí ani hloupí, jen je prostě politika tak netankuje). Proto jsou nejlepší memy. U nich není potřeba k jejich přečtení žádný čas, navíc často vyhodí slogan či obrázek, který se zapíše do podvědomí – ostatně proto je dezinformační ekosystém tak často používá.
Poznatek, který se mi v praxi osvědčil a ke kterému jsem si došel metodou pokus / omyl: není dobré být imperativní a vzbuzovat dojem, že čtenáři něco vnucuju („Kdo tohle nevidí, je hlupák!“). Lepší je danou informaci jen tak, s jemným komentářem, položit (nasdílet). Na jakýkoli tlak většina z nás totiž reaguje zabejčením proti.
Ještě jednou na konec: Dezinformační válka se neodehrává mezi zelenými a oranžovými (tudíž nemá smysl v příspěvcích a textech stále označovat a konfrontovat oranžové z vašeho okolí – nemá to sebemenší efekt). Dezinformační válka se vede o Čechy v šedé zóně.
Mysleme na to. Neplýtvat energií a být efektivní.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
