Volby skončily na předvolební kampaň zapomeňte.
Euforie ještě doznívá, největší chapadlo mafie je pryč a to je velký úspěch voličů, kteří si tuto změnu vydupali u uren ze země.
Nová sněmovna a nová vláda budou však především o naději, nikoli o jistotě.
Doba, do níž vstupujeme (a už celkem slušně zadluženi), bude charakterizována nejistotou, překotným vývojem našeho světa, který si vyžadují následky probíhající klimatické změny a nutností toho, aby dokázalo zatím stojící Česko naskočit do už rozjetého vlaku změn.
Klíčovou záležitostí bude, zda bude vláda funkční co nejdříve, tedy aby byla jmenována v co nejkratším termínu.
To je ovšem komplikovaná záležitost a každý, kdo chápe, jak na tom v současnosti prezident Zeman zdravotně je a jak cíleně kolem toho Hradní galerka mlží, cítí, že můžeme čekat delší dobu, než bychom všichni potřebovali.
Nikdo vlastně neví najisto, je – li Zeman při vědomí a jestli ano, jestli je ještě schopen vnímat a akceptovat realitu.
Za normálních okolností by měli tři zbylí ústavní činitelé společně důrazně požadovat odpověď, buď přímo z Lán, či z nemocnice a pokud možno i požadovat i osobní (a hlavně společné) setkání s prezidentem, na jehož základě by mohli rozhodnout o dalším postupu.
Babiš a Vondráček však samozřejmě celou situaci nikam neženou, současné status quo jim vyhovuje.
Celá situace je nenormální a plně odpovídá stavu, kdy zemi léta vedl osobnostně rozpadlý alkoholik a zlodějíček, který nenechal žádnou dotaci na pokoji.
Nás může těšit, že ať Babiš brzdí svůj pád všemi možnými prostředky a zrovna tak i Hradní čeládka, už nejde o to zda obě skupiny, tak toxické pro naši, zemi skončí, ale o to, kdy se tak stane.
A to ještě v sobotu zdálo utopií.
