Podoba čistě (ne)náhodná

Další díl boje za veřejné mínění.

Jedním z nejdůležitějších úkolů dneška českých skutečně vlasteneckých influencerů, je ukázat veřejnosti, jak velmi nebezpečné je dnešní Rusko a že obrana před jeho aktivitami je legitimní prioritou naší politicko – bezpečnostní agendy.

I když nás to nutně bude něco stát, pořád budou tyto výdaje ŘÁDOVĚ LEVNĚJŠÍ, než postupně zaplout do jeho sféry vlivu.

Dnes vycházím z materiálu Martina Zdráhal, který podobné materiály publikuje na instagramu pod nickem Budoucí učitel dějepisu. Jeho materiály využijeme v příštích dnech ještě dvakrát.

Je to přesně ten způsob, který u dnešních čtenářů boduje, jen je potřeba jej dostat mezi co nejširší okruh čtenářů.

Hitler versus Putin, aneb návod, jak (ne)napadnout souseda

Ano, ten příběh se velmi podobá, jak si ukážeme níže.

Je to důležité proto, abychom pochopili, že Ukrajina je velmi podobné situaci, v jaké bylo předválečné Československo.

A je to také důležité proto, že toto srovnání dobře nasvěcuje tuzemskou pátou kolonu Ruska, která se chová jako se chovali tehdy henleinovci. Spolupracuje s naším nepřítelem.

Navíc ještě: Dnešní Rusko nemá v situaci, kdy celý svět kolem bohatne a život obyvatel v těchto zemích se postupně zlepšuje – od materiálního zabezpečení, přes ochranu právním státem, až po důstojnost (téměř) každého jejich obyvatele, pro své občany žádný pozitivní příběh.

Drtivá většina Rusů žije stejně jako před sto lety, navíc ve státě, kde jsou pro věrchušku stejným hmyzem jakým pro ni byli už třeba ve středověku.

Můžou jen držet ústa a čas od času za Rusko ve jménu cara položit svoje nicotné životy.

A tak jediné, co jim Vladimir Vladimirovič v jejich nuzotě a absenci jakékoli vyhlídky na zlepšení nabídnout je pocit přináležitosti k velmoci, které se ostatní bojí.

Netřeba nic dodávat. Předválečnou historii ČSR známe a že Rusko dělá totéž, co nacisti, vidíme poslední dekádu v přímém přenosu.

Krok 5.: Popisoval jsem konkrétně, mj. i v těchto třech textech ZDE, ZDE a ZDE.

… a zase: Jak se to v současné válce s nacismem na obou stranách, jsem psal ZDE a ZDE, ZDE a ZDE.

Neonacistické prapory na Donbase civilisty skutečně zabíjely. Ale dorazily tam z východu …

Jednou pro vždy: Foltýn se vyjadřuje tvrdě, až hrubě. Ale mluví výhradně o kolaborantech s nepřítelem a vlastizrádcích v době bezpečnostního ohrožení naší země.

Nemůžeme kolem nich chodit po špičkách a tvářit se, že jejich aktivity jsou součástí demokracie.

Nejsou a my se musíme začít bránit.

A jak prohrává naše bublina v dezinformační válce? Tak, že je přesvědčena – na základě aktivit protistrany ve veřejném prostoru (pouze úzká, nepočetná, ale aktivní a organizovaná skupina), že nemá cenu tyto informace předávat dál, protože nikoho stejně nepřesvědčí.

A. To je cílem a tedy vítězstvím Rusů v dezinformační válce

B. Není to pravda, mezi aktivními ruskými kolaboranty a lidmi, kteří jim naslouchají, (max do 20 % populace) a naší proaktivní bublinou (zase cca do 20 % populace) je velká skupina obyvatel, která je ovlivnitelná a taky ovlivňována a která zároveň nemá politiku na předních místech zájmu.

Proto velmi záleží, jako verzi si k dané problematice přečte, v jakém pořadí (čí verzi dřív) a kolikrát ji na sociálních sítích uvidí.

Rozhoduje rychlost, srozumitelnost a mediální výtlak.

Jestli jste přesvědčeni, že o tyto lidi nemá cenu bojovat, protože už všichni stejně chtějí do ruské sféry vlivu, tak podléháte ruskému psyops tlaku.

Není to pravda.

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh