Prezentace pseudovědou v médiích jako nástroj klamání čtenářů

(Aby byl obrázek čitelnější, doporučuji jej otevřít v nové záložce a levou částí myši jej zvětšit).

Plakát dvanácti věcí, které vám pomohou vyhodnotit důvěryhodnost tvrzení podložených vědeckými výzkumy.

Nejde zdaleka jen o neseriózní prezentaci poznatků o Covidu, jak každého jistě napadne, ale třeba i o výzkumu průběhu klimatické změny, nebo například souborů dat souvisejících z migrací.

Část médií se fotce uvedenými praktikami snaží své čtenáře dezinformovat záměrně, část si jen amorálně pomocí nich zvedá čtenost, respektive následné příjmy z reklam, které se odvíjí od počtu kliknutí na článek.

Materiál jsem převzal z platformy Krimyš (zkratka pro kritické myšlení)

Průzkumy se dezinpretují i v jiných oborech, něž u vědeckých dat.

Z textu na obrázku a jednotlivých bodů, vidíte, že část varování se dá aplikovat i na zde nejčastěji probírané téma politiku. Namátkou:

Senzační titulky: musí zaujmout, šokovat, vyzvat čtenáře: „Přečti si to! Klikni na ten odkaz!“

Zkreslené výsledky: práce jen z určitým výsekem celku, tak aby vyhovoval pohledu, který autor potřebuje.

Střet zájmů: Jednoduše – čtenář by se měl vždy soustředit i na pohled „cui bono?“

Nereprezentativní vzorek: Typicky ankety na názorových portálech. Hypoteticky Parlamentní listy: „Měla by být Marta Semelová prezidentkou?“ Výsledek například 80 % ano, 20 % ne. V seriózním průzkumu, který by byl sesbírán pro tyto účely cíleným průřezem populace by Marta Semelová nejspíš nešla přes 10 %.

Speciálním (ale s tímto příspěvkem nesouvisejícím) manipulativním prvkem, jsou pak kupované průzkumy volebních preferencí.

Není snadné je prokázat, nicméně nedávno kvůli takové praktice skončil rakouský premiér Kurz a tom, co v ČR zveřejňuje jako průzkumy preferencí agentura SANEP (dlouhodobě) se dá předpokládat totéž, jen chybí důkazy. Na obrázku včera zveřejněná čísla pro prezidentskou kandidaturu. Mě tato firma připadá jen jako generátor preferencí, podle toho, kdo si jaké zaplatí

Jestli bude mít kandidát Březina nad tři procenta, tak bude ohromné překvapení. (A nebude). Nejpravděpodobněji nedá dohromady ani těch potřebných 50 000 ověřených hlasů, byť sám avizuje, že už je má.

🏇 Upřímně, pro laika není vůbec jednoduché nejen interpretovat úzce vědecké poznatky či závěry studií, ale ani posoudit samotný výklad závěrů samotné studie novinářem, či odborníkem přímo z oboru. A to je jeden z důvodů, proč právě přes vědní obory dochází k častým manipulacím veřejnosti, buď různými excentriky toužícím si šokováním získat pozornost (či peníze), nebo přímo dezinformačním médiem. Navíc se občas (buď za peníze, či kvůli prosté názorové shodě) propůjčí k ovlivňování čtenářů i mainstreamová média, jeden takový příklad jsem popisoval TADY.