Babiš, který nechtěl do KSČ a ochotně tam vlezl, nechtěl do politiky až si založil vlastní politickou stranu, který nikdy neplánoval být prezidentem a dokonce asi třikrát sliboval, že „tentokrát máte poslední možnost mě volit!“, chce být prezidentem České republiky.
Znamená to, že prezidentská soutěž začíná prakticky odznova, původní elektorát Miloše Zemana má konečně svého nadějného kandidáta.
Je Babiš favoritem na vítězství? Není. Může vyhrát? Může. Ale neznamená to, že budeme sledovat nějakou jeho spanilou jízdu preferencemi. Spíš to bude až do konce boj o každou desítku tisíc hlasů.
A je třeba si uvědomit, že země je na počátku hlubší ekonomické krize a je pravděpodobné, že příští parlamentní volby se odehrají ještě v jejím stínu. Mohlo by se tedy stát, že budeme mít xenopulistického prezidenta a později i sněmovnu. (Mimochodem, dokážeme si představit, jak by před parlamentními volbami prezident Babiš tlačil grupu ANO? Myslím, že na to ani nemáme představivost).
Poslední volby, s podobnou účastí jako volby prezidentské, dopadly cca 2.3 miliónu pro vládní strany versus 2.8 miliónů hlasů pro strany v opozici nebo mimo parlament. Ovšem vzhledem ke specifice Babišovy kampaně, musíme ještě počítat s třetí skupinou a tou jsou nevoliči.
Poslední volby vyhrál Miloš Zeman přibližně o 150 000 hlasů. Sprostá a podpásová emoční kampaň totiž minule dokázala část těchto chronických nevoličů zvednout (vyvolání nenávisti nebo naopak strachu), stejně jako dehonestující kampaň proti oponentovi, usadila přibližně čtvrt miliónu voličů demokratických kandidátů z I. kola do křesla, v čase kola druhého.
Babiš to musí udělat letos (a v lednu 2023) stejně, jinou možnost nemá.
Z jeho strany to nebude kampaň pro něj, ale proti jeho soupeřům a jejich voličům.
Jak to bylo při minulé volbě? Tady Dan Prokop, ještě jako výzkumník agentury Median:
„Přišlo hodně nevoličů z prvního kola, kteří hlasovali majoritně pro Miloše Zemana, a naopak trochu propadla účast u voličů těch třetích kandidátů. Lidí, kteří volili v prvním kole Marka Hilšera, Michala Horáčka, popřípadě Pavla Fischera.“
Roli v předvolebním boji bude hrát jak válka v Ukrajině, tak i složitá ekonomická situace v Česku, stejně jako připravenost štábů i samotných kandidátů na demokratické straně. Minule, řekněme si upřímně, byl výkon kandidáta Drahoše i jeho týmu amatérský a dost to Miloši Zemanovi ulehčili.
Babiš bude nejspíš prostě tepat do periferních regionů a burcovat je, že demokandidáti jsou spojeni s vládou, která může za jejich ekonomické těžkosti.
I tak to samozřejmě bude v kampani nefér argument. Současná vláda musí řešit inflaci, energie, státní dluh, masivní pomoc ohroženým i válku zároveň.
Babiš řešil jen jeden takto velký problém – Covid. Dopadlo to tak, že většina peněz, které jeho vláda utratila navíc, na pomoc vůbec nešla a v číslech zemřelých jsme – i přes náš masívní zdravotnický systém, skončili skoro nejhorší na světě.
Na první pohled to nedává moc smysl, oba hlavní demofavorité s vládou společného nemají vůbec nic, jenže Babišova kampaň bude – stejně jako vždy – iracionální. Tak jako bývaly kampaně Miloše Zemana, kdy mezi veřejnost posílal tu hrozbu Sudetských Němců, tu zase vytahoval zákon o zákon kouření v restauracích.
Babiš by byl nebezpečný prezident, je amorální a bezskrupulózní a jeho hlavním motivem je prospěch jeho firmy a vlastní beztrestnost. Česko si takovou personu ve svém čele prostě už dovolit nemůže.
Nemůžu si v tomto směru odpustit otázku na pětikoaliční vládu i parlament s většinou 108 hlasů: kde máme slibovanou korespondenční volbu, která by bývala (klidně i stotisíc hlasů pro demokandidáta navíc) mohla prezidentské klání překlopit na prozápadní stranu?
Bývalý premiér navíc bude ještě rozvíjet svojí figuru oběti, proti níž se všichni spikli. Průzkumy ukázaly, že tato jeho ubrečená poloha funguje zejména na starší ženy.
Realitu v tomto směru vystihl novinář Jan Wirnitzer:
Dá se skoro jistě předpokládat, že Babišova kampaň část nevoličů zvedne, stejně jako, že k sobě minimálně pro druhé kolo dokáže připoutat těmi samými apely i voliče SPD, Trikolory a dalších podobných uskupení. Stejně tak je jistě, že mu v jeho snažení bude mohutně pomáhat dezinformační ekosystém. (Kde je slibovaný boj vlády s dezinformátory?)
Mě z toho plyne, že největší šancí na jeho porážku, kromě tedy nachystaných protikandidátů, bude reakce všech demokratických voličů. Jestli se zase nechají nachytat na destruktivní očerňovací kampaň proti prozápadním kandidátům, kteří nejsou jejich favority číslo jedna.
Nebo jestli se tentokrát poučeni nenechají odradit a půjdou to v druhém kole prostě hodit pro ně menšímu zlu.
To může být alfou a omegou celé prezidentské volby.
Ostatně Josef Bouška, sloupkař Deník N, rozvinul v podstatě stejnou myšlenku:
„Demokratické kandidáty leccos spojuje. Nikdo z nich neopíral svou vládu o ryzí extremisty. Nikdo z nich nestojí před soudem s obviněním z podvodu. Nenacpali se do politiky s obřím střetem zájmů, netrpí příchylností k zahraničním autokratům, nenesou podíl na smrti tisíců spoluobčanů kvůli katastrofálně nezvládnuté pandemii. Nezpochybňují podporu napadené Ukrajiny.“
Osobně sázím na určitý nárůst preferencí paní Nerudové a pana Fischera. Ve chvíli, kdy nebude předem jasné, kdo s demokandidátů do druhého kola postoupí, budou Agrohnojomety a dezinfokanály (Babiš bude navíc mít oporu v obou velkých soukromých TV – ostatně i kandidaturu včera nečekaně o den dřív oznámil z obrazovky Novy) muset ředit zacílení a intenzitu mezi tři cíle a to Babišově kampani nebude prospívat.
Kdežto pokud si všechno bude ladit měsíce jen na pana Pavla, bude to mít o poznání lehčí. (Při vší úctě to momentálně nevypadá na další vážné jméno v okruhu avizovaných kandidátů).
O co půjde vám zkusím vysvětlit na vlastním příkladu. 1. Jsem „team“ Nerudová 2. Nesnáším komunisty. 3. Pokud moje favoritka do druhého kola nepostoupí, nebudu váhat ani vteřinu a budu hlasovat i pro toho, koho tu budou poslední měsíce označovat všichni jako agenta a komunistu. Pořád totiž nebyl udavačem StB a pro naši zemi nemakal v centrále Agrofertu, ale v centrále NATO.
Když to uděláme všichni stejně, tak jediný hrad, který Babiš obsadí, bude – pokud dopadne soud – hrad Mírov.
A to je, oč tu následující měsíce bude kráčet.
Nenechme se rozhádat, respektujme preferenci odlišných demokratických kandidátů a spojme se ve druhém kole.
Podpořte provoz této stránky
Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.
Díky!
Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.
Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji
