Jan Ples byl před válkou starostou Vlčnova, činovníkem Sokola a členem Agrární strany.
V době I. světové války bojoval na italské frontě, tedy na jednom z nejtvrdších bojišť.
Za války byl aktivní v odboji, pronásledován gestapem a dokonce krátce i vězněn.
Po válce se stal členem a činovníkem Lidové strany (Agrárníci už nebyli obnoveni) a po komunistickém puči v roce 1948, vytvářel v této straně paralelní, s komunisty nekolaborantskou, strukturu, která měla po očekávaném pádu režimu nahradit kolaborující tzv. „obrozenou“ ČSL.
V parlamentu pak otevřeně vystupoval proti rozpínavosti komunistů v armádě. Ve svém sněmovním projevu z roku 1947 například kritizoval ideologickou indoktrinaci mladých vojáků komunistickými armádními ideology.
Nemohlo to dopadnout jinak: v lednu 1949 byl zatčen a obviněny z velezrady a špionáže.
V listopadu pak byl 1949 odsouzen na doživotí v těžkém žaláři.
Zemřel v roce 1953 – podlehl krutému zacházení a mučení ve věznici Mírov.
Když v roce 1946 skládal Jan Plesl v parlamentu svůj poslanecký slib, učinil tak v tradičním vlčnovském kroji, aby vzdal hold Slovácku a svým krajanům, které zastupoval.
Dnes, po 75 letech, na ustavující schůzi nové sněmovny, složil v tomtéž vlčnovském kroji svůj slib jeho pravnuk Jiří Horák (poslanec za KDU), aby vzdal hold svému pradědečkovi.
Myslím, že ani nemohl jinak.
(zdroje: wiki, twitter Jiřího Horáka a Aktuálně.cz)