Stále zřetelněji se potvrzuje, že očkování proti koronaviru v případě propuknutí covidu významně snižuje riziko těžkého průběhu nemoci, nutnosti hospitalizace i úmrtí, jasně dokládají data z Česka i zbytku Evropy. Čím vyšší je proočkovanost populace, tím méně je hospitalizovaných, pacientů na jednotkách intenzivní péče i mrtvých.
Přes drobné statistické odchylky a místní faktory ovlivňující vývoj a průběh epidemií v jednotlivých zemích – lze konstatovat, že platí nepřímá úměra. Čím vyšší proočkovanost, tím nižší počet hospitalizací, převozů na jednotky intenzivní péče i úmrtí.
Nejedná se o krátkodobý nebo nový trend. O tom, že očkování bude bránit vážnému průběhu covidu, informovali epidemiologové a vakcinologové od počátku. (Tedy ne úplně všichni, že?) A data začala záhy po dokončení vakcinace prvních skupin obyvatel jejich tvrzení potvrzovat.
Aby srovnání účinnosti vakcinace vyniklo, položme si vedle sebe nejproočkovanější zemi Evropy Portugalsko (89 %) a tu s nejméně proočkovanou populací Bulharsko (26 %).
Obě země leží shodou okolností přibližně ve stejné zeměpisné šířce, odpadá tudíž výmluva na zcela odlišné počasí.
Portugalsko – na milion obyvatel 75 hospitalizací s covidem. V Bulharsku 968.
Portugalsko – na JIP v přepočtu na milion obyvatel cca 10 pacientů. V Bulharsku 113.
Portugalsko – zemřelo na C 19 za posledních 14 dní v přepočtu na milion obyvatel19 obyvatel. V Bulharsku 86.
Odborná debata o tom, jak projít pandemií s co nejmenšími škodami a omezeními je potřebná, ve světle těchto přehledných čísel se různé půtky včetně těch na sociálních sítích, už mohou zaměřovat pouze na dílčí nuance.
Vakcína je řešení. Samozřejmě s nutností zvládání krizového managementu zavádění protiepidemických opatření, krizové komunikace a taky prioritizace ohrožených skupin. Stejně jako účinné a efektivní nástroje státu, které povedou pojištěnce k tomu, aby svým životním stylem zvyšovali vlastní obranyschopnost.
Nebezpečnost Covidu spočívá:
- Rychlé šíření – Jedna soba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99 000 lidí, z nichž asi téměř 20 000 by muselo být hospitalizováno.
- Smrtnost – u chřipky se udává 0.1 %, u Covidu 1.0 %, tedy asi desetkrát více.
- Kvůli bodu číslo 1. reálně hrozí (a děje se tak) rychlé naplnění JIPek pacienty s nutností poměrně dlouhé hospitalizace na standardní oddělení nepřeložitelných pacientů. Dochází tak, v případě, že průběh pandemické vlny není kontrolován, k zahlcení nemocnic a lokálním, nebo celostátním kolapsům zdravotnické péče. Systém pak může být nedostupný jak pro pacienty s Covidem, tak i pro jinak nemocné pacienty – onkologické, inertní, či chirurgické.
- Long Covid: Ano i chřipka může mít pozdní následky, zejména tzv. přechozená, ale u Covidu a to i bezpříznakového, hrozí pozdní zdravotní obtíže mnohem vyššímu počtu infikovaných.
Četnost očkování: Každý rok přeočkování? Ano, blbý. Jenže u mnohem méně závažné chřipky jsou přece doporučení stejná – přeočkování každý rok.
Úvodní obrázek znázorňuje počet zemřelých ve vybraných státech Evropy na C 19 za posledních 14 dní, s ohledem na proočkovanost populace. V grafu nejsou názvy několika zemí, nevešly by se do popisků. Jsou však vidět v interaktivní tabulce v odkazu. Například Německo, má oběma dávkami o několik % vyšší proočkovanost než ČR a jeho dvoutýdenní průměr zemřelých na milión obyvatel je 44 osob, zatímco ČR 127.
