Proč to dnes nemusí vyjít.

Bude to delší, ale je to téma, které mi nejvíc leží na srdci.

Strukturálně postižené regiony.

Zjednodušeně dlouhodobě zanedbávané vnitřní i vnější periferie Česka. Dopravní infrastruktura, dosažitelnost zdravotní péče, dosažitelnost kvalitního vzdělávání, dosažitelnost úřadů například.

„Řekněme si to zcela otevřeně – ve druhém kole se střetávají kandidáti tak propastně odlišných osobních kvalit, že by za normálních okolností výsledek musel být naprosto jasný předem. Pokud by i v této situaci měl vyhrát Andrej Babiš, znamenalo by to, že Česko má problém, který není řešitelný jen volbami“.

Jan Moláček, novinář Deník N

Pokračujeme stejným textem: „Byl by to signál, že prozápadní a prodemokratické části společnosti příště nestačí hledat lepšího kandidáta a čekat od něj lepší kampaň, ale že musí tento problém najít a vypořádat se s ním, jinak o demokracii přijde.“ 

A tedy: „Kde bychom tento problém odhalili, asi tušíme – v dlouhodobém zanedbávání sociálních problémů i propastných rozdílů mezi regiony, v daňovém systému zvýhodňujícím bohaté, v dluhových spirálách, bezvýchodných exekucích, předurčenosti životních osudů mladých vzděláním a sociálním statusem rodičů a dalších věcech, na které experti léta upozorňují a které dělají z velkých segmentů české společnosti snadnou kořist dezinformátorů a populistů.“

„Ve volebních preferencích opravdu hraje roli ekonomika a perifernost konkrétních mikroregionů, kvůli které z nich samozřejmě dál odchází vzdělanější obyvatelé, region stagnuje a je tam více lidí s velmi nízkou důvěrou v demokracii a polistopadové směřování.“

„Nejde jen o vítězství v prezidentských volbách, ale o to, jak to křiví každé volby. Strany postavené na kritice polistopadového směřování a nedůvěře k celému politickému establishmentu tu čerpají tolik podpory, že se liberálně demokratický tábor musí konsolidovat a moc ideově nesoupeřit.
Takže z voleb do sněmovny v roce 2021 máme místo programového souboje mezi SPOLU, PirSTAN a třeba ČSSD boj se zlem. Z prezidentských voleb 2023 zase místo souboje koncepcí a idejí solidních kandidátů boj se zlem. A ještě k tomu si nalháváme, že to je naposled, že jde o porážku konkrétních osob a pak už půjde o program.
Ale příště to klidně může být stejné. A země, kde v politice nejde o program, se nemůže rozvíjet. I proto je třeba ty chudé regiony pozvednout.“
Sociolog Daniel Prokop

„V daních chudé regiony poškozuje, že relativně hodně daníme nižší příjmy. Člověk s 25 tisíci hrubého odvádí okolo 12,5 tisíc z nákladů práce na daních a odvodech. Části to sníží slevy na děti, ale to je jen jeden rodič a ostatní slevy nízkopříjmoví často ani nevyčerpají.“

„K tomu od chudších zaměstnanců navíc dost vybíráme přes DPH. Proti tomu v tom mixu stojí malé majetkové a kapitálové daně, naprosto minimální zatížení vysokopříjmových a nízkonákladových OSVČ. Člověk, který si vydělá v IT, poradenství, marketingu či právu milion ročně – často v takřka závislých pozicích a s malými náklady – v Česku odvádí menší daně a odvody než zaměstnanec s minimální mzdou. Ale odvádí také jen o pár stovek více než živnostník v chudé obci, který si vydělá půl milionu ročně a má vyšší náklady.“

„Takový systém samozřejmě zvýhodňuje prosperující centra služeb s vysokopříjmovými a nízkonákladovými OSVČ oproti chudším regionům. My bychom tam naopak potřebovali více peněz lidem nechat, posílit kupní sílu. Jen tak se tam rozvinou služby, ty nejde vytvořit dotacemi. A dobrý sektor služeb je klíčový pro kvalitu života – aby v těch regionech zůstávali lidé, kteří dosáhnou vyššího vzdělání.“

„Volební chování v regionech se měnit může. Už dnes je v bývalých sudetských regionech hodně rozdílné a závisí na aktuální míře chudoby. Problémy zaostávajících a periferních regionů se musí dostat více do centra politiky. V reformách musíme zohledňovat dopad na ně.“

„Myslím, že další volby, kde dvě hlavní strany kandidují s programem generujícím strukturální deficit 250 miliard jako v roce 2021, si tahle země dovolit nemůže. A snad nás realita přinutí přemýšlet o smysluplných reformách daní, exekucí a vzdělávání.“

Nyní politolog Jakub Lysek pro Respekt: „ Jediná cesta, jak zmenšit popularitu populistů, je přes zvýšení kvality života.“

„O tom, koho lidé volí, rozhoduje do velké míry kvalita života v místě, kde žijí, bez ohledu na to, zda jde o města či vesnice.“

„My jsme na univerzitě s kolegy před dvěma lety vytvořili mapu Česka, ve které jsme znázorňovali rozdílnou kvalitu života v různých částech země. A když si tu mapu vezmete a srovnáte ji s mapou výsledků prvního kola prezidentské volby, jsou skoro stejné. Tam, kde je vyšší kvalita života, vítězil Petr Pavel plus Danuše Nerudová a Pavel Fischer, a tam, kde je nižší, zase Andrej Babiš.“

„Třeba Vysočina. Hodně malých obcí, průměrná mzda nižší než v Moravskoslezském či Ústeckém kraji, ale přesto je tu vysoká kvalita života. Vidíme to na ukazatelích, jako je průměrná délka dožití, známky žáků ve školách. Vysočina je paradoxně typickým českým venkovem, ale velkou podporu tam má vládní koalice či vládní strany, v prezidentských volbách pan Pavel nebo minule pan Drahoš.“

„Já myslím, že společnost bude ještě dlouho rozdělená, možná už napořád. To rozdělení je dané strukturálními faktory, které formují i náš stranický systém. Jestli Andrej Babiš skončí v politice, tak místo něj přijde někdo jiný, kdo bude zase cílit na jeho voliče ve strukturálně slabých oblastech. Je těžké to změnit. Musely by se odstranit ty strukturální problémy.“

Jak žijí milióny Čechů na periferiích země

Slezské Pavlovice, okres Bruntál

Nezaměstnanost 13 % (průměr ČR 3.5 %)

„„Tak já vám to vyjmenuju. Dětský a praktický doktor dojíždí třikrát týdně do vedlejší obce Osoblaha (5 km). Já mám neurologa v Bruntále (55 km), manžel ho má v Opavě (50 km) a srdcaře má v Krnově (40 km). Celá rodina dojíždíme k soukromému zubaři do Jeseníku (50 km). Když se jede Polskem, je to na hodinku cesty.“

„„Dřív tu byla školka, základka, ale to je pryč. Děti musejí dojíždět do okolních vesnic. Složité to tu mají zejména ženy. Jednak se jim těžko kloubí práce, péče o děti a domácnost a druhak tu pro ně práce v okolí téměř není. Nejbližší je ve čtyřicet kilometrů vzdáleném Krnově, což znamená dohromady tři hodiny dojíždění.“

„„Přesto kdo chce, práci si najde, ale je to tvrdé. Hodinu a půl autobusem tam a hodinu a půl zpět. Já jsem ve čtyři ráno vyjížděla a ve čtyři odpoledne jsem byla zpátky. Měla jsem ranní a odpolední směny.“

„„Ve vesnici ani okolí není práce a i dojíždění stojí za ho**o. Děti vozíme autobusem do nejbližší školky v Hlince (3 km). Zpátky chodíme pěšky. Abychom ušetřily a taky nám žádný zpáteční spoj nenavazuje.“

Vřesová, okres Sokolov

Nezaměstnanost 15 %, 52 % obyvatel v nějaké exekuci

„Když jsem byla na mateřské, tak jsem na pracovním úřadě horko těžko hledala práci. Tady se většinou pracuje ve třísměnném provozu a získat ranní směnu, kterou matky můžou dělat, je nesmírně těžké,“ popisuje vlastní zkušenost. „Co vím, tak v okolí taky propouštějí. Na Sokolovsku a Karlovarsku je práce málo.“

„Žijí tu sociálně slabší lidé s nízkou pracovní kvalifikací, pro které je velký problém třeba jen dojíždění. Většina tu nemá auta a autobusy do Chodova, Sokolova nebo Karlových Varů stojí dost peněz.“

Korespondenční volba

O tomto problému jsem se podrobněji rozepsal včera TADY. Snad jen krátce, že jde o stovky tisíc hlasů, z drtivé většiny pro demokratické kandidáty či strany. Ty jsme letos nechali ležet ladem a nabídli tak Andrejovi Babišovi šanci na lepší výsledek.

Jak moc uvidíme za chvíli ….

A ještě něco

V minulých dnech soud rozhodl, že za blokování webů sice nikoho trestat nebude (nešlo o příkaz úřadů, ale o vlastní rozhodnutí provozovatele), ale zároveň ve svém rozsudku napsal, že tento způsob blokace se dotýká základního práva na svobodný přístup k informacím a svobody projevu garantovanými Listinou základních práv a svobod.

Což fakticky znamená, že vláda ani po roce nemá ŽÁDNÝ funkční nástroj, kterým můžeme bojovat se šířením dezinformačního (často proruského) obsahu EFEKTIVNĚ bojovat.

To, co jsme viděli zjara byl pokusný balónek („nezávazná“ dohoda se správci domén o blokaci proruských webů) jestli to projde a tomu se teď soud prakticky vysmál.

Přičemž dezinformační scéna v Česku dlouhodobě a před volbami soustředěně straší voliče tím, co všechno strašného se stane, pokud budou volit demokratické kandidáty a značnou část lidí (mluví se o třetině) ovlivňuje.

Vláda to samozřejmě ví, vždyť i proto si dala do svého programového prohlášení boj s dezinformacemi jako jednu s priorit. Bohužel, jednou věcí je hodit si to na papír a druhou pak reálně něco udělat.

Věc je o to horší, že protagonisté dezinformačního ekosystému se v současné válce staví otevřeně na stranu našeho nepřítele.

„Nejenže žádnou takovou úpravu nemáme, ale já ani nevím, že by se na něčem takovém pracovalo, že by se o něm diskutovalo mezi úřady a odbornou veřejností. Zřejmě všichni zainteresovaní usoudili, že to není v tuto chvíli priorita. A to je podle mě chyba.“
Novinář Petr Koubský, redaktor pro vědu a technologie Deníku N

Tento text jsem poskládal právě pro tento čas ze dvou důvodů. Za prvé si myslím, že mnoho čtenářů stránky VJ bude pozvolna usedat k obrazovkám PC a mobilních telefonů a hypnotizovat jejich obrazovky/displaye, aby volba dopadla dobře.

Druhý důvod proč teď je ještě důležitější: ať už totiž dnes nakonec zvítězí kdokoli, všechny výše popisované problémy tu s námi zůstanou a bude třeba tlačit politiky k tomu, aby je skutečně začali řešit.

Úvodní foto ilustrační Petr Pokorný