Odkaz typu „Co vám adoranti Visegradu a ochránci tradičních hodnot neřeknou“.
Za sebe bych tedy byl hodně rád, kdyby se to začalo ukazovat lidem naší veřejnoprávní televizí, protože debatu o vztahu k současné polské vládě potřebujeme jako sůl.
O co jde:
Nejprve kontext: Poláci měli původně taky veřejnoprávní televizi, tedy placenou z koncesionářských poplatků.
V Polsku jsou v podstatě zrušeny koncesionářské poplatky (resp. existují stále, ale mají tolik účelových výjimek, že je takřka nikdo platit nemusí) a výpadek se nahrazuje platbami státu.
Pak si ovšem dosazuje nikoli nezávislé, ale vlastní vedení televize, které, kvůli závislosti na štědré ruce vlády, vysílá v podstatě propagandu PiS Jaroslawa Kaczinského.
A nejen to, PiS už drtí i média nezávislá. Monopol na informace je faktickým koncem demokracie.
(Byť je třeba brát do úvahy, že jde o stranu vládní a k nějakým přesunů “barev“ v grafech dojít muselo, tento rozdíl je však do očí bijící).
Mimochodem: ODS tuto podobu financování veřejnoprávní televize, zkoušela před lety zavést i v Česku. Naštěstí neúspěšně.
Z našeho pohledu neskutečné věci se na platformě polské státní televize odehrávají už dlouhé desítky měsíců. Příklady níže.
Ten nejnovější zachytili polští novináři včera:
Tentokrát se ve zprávách objevila „reportáž“, ve které byla jako „západoevropská každodennost“ scéna ze Švédska, kde dva migranti na motorce střílí po veřejné prádelně. Byly to však záběry z natáčení seriálu Netflixu.
Když se podobné praktiky objeví na webech dezinfoscény, člověk to tak nějak očekává, pokud je však odkojen naší veřejnoprávní televizí, je touto situací v bývalé polské veřejnoprávní TV poněkud překvapen.
Další „zvláštnosti“ vysílání pro desítky miliónů Poláků:
Další příklad:
Tak co, jak se vám líbí polská veřejnoprávní TV, kterou si PiS zprivatizovala?
A na závěr režisér Václav Marhoul, který pracovně strávil v posledních letech desítky měsíců (Příprava a realizace filmu Nabarvené ptáče):
„Situaci v Polsku sleduju, vnímám citlivě, co se tam děje. Vidím to jako cestu k pravicovému nacionalismu, někdy pomalu až k fašizujícím myšlenkám. To, co tam probíhá, je z mého pohledu rozhodně špatně. Vnímal jsem, jak tam proběhly čistky ve veřejnoprávní televizi, v rozhlase, kolik šéfredaktorů a redaktorů vyměnili, V rámci jednání o koprodukci jsem totiž jednal i s mnoha lidmi právě z televize TVP. Všichni byli po čase prakticky vyhozeni z práce.“
