Důchodová reforma? Nutná, ale po diskuzi s veřejností i odborníky.

Vláda se pod tlakem okolností rozhoupává a začíná naťukávat některá nepopulární témata. Po dani z nemovitosti se nesměla ozvala i s ochotou něco dělat s neúměrně se zvýšujícím schodkem důchodového systému.

Svůj pohled na tuto problematiku popsal právník Petr Němec, který se zabývá především eliminací lichvářských smluv poskytovatelů úvěrů:

👽 „Důchod v 68 letech? Bude to asi velká společenská debata, tak nastřelím jen pár témat. 1) Začnu exekucemi a šedou ekonomikou. Prý tam je až 500 tisíc lidí. Stát neumí hlídat a postihovat práci načerno. Do šedé ekonomiky jdou lidi za sobeckým prospěchem, ale i z důvodu exekucí.“

👽 „Lidi pak pracují za minimálku a zbytek na ruku. To pochopitelně vede k tomu, že ty peníze chybí v systému. Taky ti lidi, až zestárnou, pochopí, že nemají na živobytí a systém se bude muset starat. Je v našem zájmu, aby lidé nebyli v nekončících exekucích. Mnoho desítek tisíc exekucí lze snadno zastavit, jsou protiprávní. Jde často o ty nejvíce zničující exekuce. Stát tu má obrovské rezervy.“

👽 „Pak tu jsou exekuce, kterých je mnohonásobně více, které tak nevyřešíte. Stát se snaží, poslední roky jsou fakt ve znamení změn. Ale je dobré do doplnit lepším oddlužením. Prostě lidem musíme umožnit se vrátit zpět na legální trh práce. K tomu je třeba i represe.“

👽 „Musíme skutečně potírat nelegální práci a občůrávání systému. Jinak totiž na takové lidi doplácíme my. Ať už vyššími odvody, nebo třeba prodloužením věku odchodu do důchodu.“

👽 „Úzce s tématem souvisí i odvody OSVČ. Odvody mají být srovnatelné. A klidně se bavme o tom, jak udělat zaměstnanecký poměr pro zaměstnavatele lepší, ale nynější systém a nadužívání pracovníků na ŽL je žití na dluh sociálního systému.“

👽 „Opět, radujeme se, že nám kurýr dodal jídlo za pár korun a můžeme opakovat pohádky, jak je to úspěšný podnikatel, že jezdí na ŽL, ale bohatne na tom korporace, pro kterou jezdí, on ne, a my to doplatíme na našich daních či pozdějším odchodem do důchodu.“

👽 „Důchodový systém je logicky odvislý od demografie. Máme dobré zdravotnictví, žijeme v míru, moderní doba přinesla méně dětí. Ale možná by jich mohlo být trochu víc, kdyby stát byl schopen zajistit dětské skupiny a školky. Podporoval pružnější pracovní úvazky atd. Kdo má děti, tak ví, jakou hodnotu má třeba babička, co žije kousek.. Babičky tu ale nemají být od toho, ať sanují selhávání státu. Ale že i těm šťastnějším rodinám babičky vezmeme, když je postupně necháme déle v práci, to není moc k potlesku.“

👽 „Skladba naší ekonomiky. Možná nám pracujícím hlavou odchod do důchodu v 68 nepřipadá tak strašný, ale v mnoha profesích to prostě opavdu není ono. A to nemluvím jen o dělnících, to jsou i služby, kam se třeba chce naše ekonomika z montovny více posunout. 68 je už opravdu dost.“

👽 „Kvalita života. Prodlužování věku lidí je fajn, ale musí být s tématem spojeno i prodlužování kvality života. Nejsme společnost, která by na toto tak dbala. Ať už životním stylem nebo prevencí. Přitom to je předpoklad, aby bylo to prodloužení smysluplné, viz bod 4.“

👽 „Jinak to lidi stejně odstonaj a prostě lidi ve věku 60+ nikdo stejně nebude chtít zaměstnat. Pokud stát nechce motivovat lidi, ať jsou zdraví (třeba větším daněním nezdravých potravin, dbaním na čisté ovzduší (ahoj, smogu z Polska), tak co si od nich v práci v 68 slibuje?

🏇 K textu Petra Němce jako další střípek do diskuze ještě vlákno od lékařky Elišky Selinger, které se zaobírá zase jiným aspektem problému:

👉 „Ohledně o věku odchodu do důchodu, je důležité se podívat na to, v jakém zdravotním stavu do toho důchodu odcházíme, a to zejména pokud se dopouštíme srovnání s jinými zeměmi. A tím nemyslím jen celkem evidentní fakt, že ne všechna povolání mohou “bouchat do 80”, ale i obecné uvědomění si, že ani nemanuální profese v ČR na tom nejsou nejlépe.“

👉 „Je to totiž právě zdravotní stav, který úzce souvisí s naší schopností zapojit se do pracovního procesu. Pokud trpíme chronickým onemocněním, tak máme samozřejmě vyšší míru absence z práce, využíváme více nemocenské, máme celkově nižší pracovní výkonnost a samozřejmě i vyšší riziko odchodu do předčasného důchodu.“

👉 „Všichni asi nějak tušíme,že (před covidem) se obecná doba dožití v ČR prodlužovala a pomalu, ale jistě se blížila EU průměru. Jenže tohle je jen jedna část story. Tu druhou a v tomto případě podstatnější tvoří roky strávené ve zdraví – tedy doba, po kterou můžeme očekávat, že nás nepotrápí neduhy zásadně omezující naši kvalitu života. A právě v této metrice ČR zrovna neexceluje.“

👉 „Pokud se podíváme v rychlosti na srovnání mezi EU státy (rok 2020, na webu Eurostat), zjistíme, že ČR se se svými 62.5 lety pro ženy a 60.9 lety pro muže pohybuje někde okolo (spodní) půlky (EU průměr 64.5pro ženy a 63.5 pro muže). Za nejlepším Švédském pak zaostáváme o 10let!

👉„Když se pak dále v rychlosti podíváme na věk odchodu do důchodu (Wiki), zjistíme, že jsou EU státy s důchodem v 67letech: Dánsko, Řecko, Italie nebo Norsko. S výjimkou Dánska jsou ale všechny tyto státy na předních příčkách statistiky. Ve vyšším věku se obecně cítí zdravější.“

👉 „Statistika má své limitace (např. definice “zdraví”). Je ale hezkou upomínkou, že by nás nemělo zajímat jen “kdy” ale i to, zda do důchodu budeme odcházet ve stavu, ve kterém si ho ještě užijeme. Zlepšení ale vyžaduje větší odvahu a komplexnější kroky než jen “posun hranice”.“

🏇 Počet seniorů se v následujících dekádách zvětší přibližně dvakrát. Ufinancovat penzijní systém bude nesmírně náročný úkol pro každou vládu. Pozdější odchod do důchodu by neměl být stěžejním krokem, ale jedním z mnoha kroků, z nichž některé jsou nastíněny v tomto textu.

Celkově se dá říci, že Česko dohání problémy, které politici i obyčejní občané dlouho přehlíželi či vytěsňovali na později.

A ta doba je právě nyní.