Vodopády slov

Mikropříběh, který ukazuje, co je špatně. Může být prakticky bez dalšího textu. Kdo není jen prostý skalní příznivec, ale je i zdravě kritický, najde si v tom pointu sám.

O významu vzdělání, které pomáhá lidem individuálně i celé společnosti, toho víme opravdu dost. Ale pořád se točíme v kruhu a nejsme schopni udělat z něj prioritu.

  1. Úryvek z textu kardiologa Josefa Veselky, který jsem sdílel na stránce včera.

2. Hospodářská komora, zaměstnavatelské a profesní svazy, spolu s ekonomy tvrdí, že Česku ujíždí vlak – a mimo jiné i ve vzdělání. Odkaz na originál tweetu.

3. Jak to ale, když ….

4. Realita je od výstupů na konferencích a seminářích, stranických a vládních tiskovek a statusů na sociálních sítích poněkud jiná.

A. „Pokud se má stát vzdělávání v Česku skutečnou prioritou, budou muset tato a další vlády pro ministerstvo školství rozpočtovat mnohem víc peněz, než o jakých se dnes uvažuje,“ uvedl šéf Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI Daniel Münich , který je i poradcem ministra školství Mikuláše Beka

„V příštím roce by se měly podle dokumentu ministerstva školství, zvýšit národní výdaje na školství oproti loňsku o 1,2 miliardy korun. I s evropskými fondy by mělo navýšení činit 3,9 miliardy.

„Takže i s evropskými fondy by mělo navýšení činit 1,5 procenta. Ale ministerstvo financí předpokládá růst nominálního HDP v roce 2024 o 5 % a růst průměrných mezd v ekonomice dokonce na 5,8 procenta.“

„Podíl rozpočtu ministerstva školství na státním hrubém domácím produktu se snižuje a v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se odklání od průměru směrem dolů. Vyhlídky do dalších let příliš nadějí nebudí.“

„I v aktualizovaném programovém prohlášení má přitom vláda Petra Fialy slib, že veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby budou v poměru k HDP alespoň na úrovni průměru zemí OECD. A v koaliční smlouvě měla i konkrétní číslo: 5,2 procenta HDP…“

„Poprvé v historii dosáhl český podíl školských výdajů na HDP průměru zemí EU v roce 2021, a to 4,3 procenta. Od té doby tento podíl klesá a podle posledního výhledu bude klesat i v roce 2024, možná až pod čtyři procenta.“

B.

Ke grafu citát autora: „Pojďme začít veřejnosti sdělovat tempo růstu výdajů na školství v reálných (a ne nominálních) hodnotách, stejně jako jí dlouhodobě sdělujeme tempo růstu HDP, a bude všem jasněji, kam jako země míříme.“

🏇 Vzdělání je příští budoucnost země. To je fakt, s kterým nikdo nepolemizuje. Stejně jako je je fakt, že předchozí vlády se k investicím do vzdělání stavěly podobně a současná situace je i jejich vizitkou.

Neměli bychom se ani nechávat ukolébávat rétorikou, že země prochází ekonomickou krizí (což je bezesporu fakt). Investice do obrany a vzdělání se nemají do škrtání v ostatních segmentech ve výdajích promítat, působí totiž škody, které budou v budoucnu pro stát mnohem dražší. Tím spíše, že obrana adekvátní pozornost nyní dostává.

A ono to spolu souvisí, ne že ne. Zvýšení výdajů na obranu, bez zvýšení výdajů školství, znamená, že na jednu stranu podporujeme více vnější bezpečnosti (v pořádku), ale zároveň snižujeme bezpečnost vnitřní (chyba).

Mimochodem, o pěti miliardách pro školství bych věděl hned, ale priority jsou holt jinde ….

Pro více informací ZDE

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh