Sociální sítě jako Velký bratr

Alexandra Alvarová, spisovatelka, novinářka, PR marketérka a především expert na metody dezinformační války a tedy i na působení sociálních sítí v nich, publikovala zjednodušený přehled jejich fungování.

Osobně o tomto tématu píšu často, nicméně jsem přesvědčen, že hodně lidí stále netuší, že sociální sítě za prvé sbírají jejich data a vytváří z nich psychologické profily a ty přeprodávají je dál – k reklamě i pro politické kampaně a za druhé vytváří izolované sociální bubliny, které jsou pro každého jednotlivce i demokracii jako celek toxické.

Využíváme sítě my, nebo ony nás?

„Hele vidím, že pořád spousta lidí nerozumí přesně tomu, co jsou sociální sítě a platformy. Takže jedno po druhém:“

1. Sociální sítě tu nejsou pro nás, ale my pro ně. Představujeme pro ně jakousi těžební biomasu.

2. Jejich základní obživou není reklama, ale těžba našich psychologických a sociodemografických dat. Ta se prodávají marketérům, propagandistům a jiným firmám.

3. Aby z nás ta data stihli dostat, naše reakce, smutky, radosti a vzrušení, je potřeba nás udržet dlouho na síti.

4. Aby nás platformy udržely dlouho na síti, používají dopaminové navykání, závislost našeho mozku na sekreci hormonu dopamin. Ten se vyplaví vždy, když s námi někdo souhlasí, nebo nás za něco pochválí. Nejde s tím nic dělat, mozek prostě takto funguje.

5. Aby se dala vybudovat slušná dopamimová závislost na sociálním kontaktu a uznání kmene ( bubliny), musíte lidem ukazovat posty které se jim líbí, nebo je pobouří a kmen se pak přidává v souhlasném unisono řevu ( dopaminy na druhou). Přesně to sociální sítě dělají. Kdyby v nás nebudovaly tuto závislost, neměly by dost času se nám podívat do mozku a těžit z našich reakcí data.

6. O tom, co nám sociální síť ukáže v nadměrném množství a co naopak zamlčí, rozhodují základní výpočetní modely pro software, tzv.algoritmy šíření. Na fejsbuku nesedí žádný strejda, který přehazuje informace sem a tam. Dělá to stroj.

7. Protože sociální sítě nejsou charita, ale nejnebezpečnější a nejvýdělečnější legální byznys světa ( zatím legální), je jim totálně u zadku, co se děje s našimi mozky a chováním poté, co nám začnou informace filtrovat a některé zesilovat, jiné zeslabovat.

Že to může vést k sebevražednosti dětí ( Instagram), genocidám ( Ksichtokniha), fízlování našich dětí Čínskou komunistickou stranou ( TikTok), je jim totálně, ale totálně jedno. Jejich mozky a jejich děti to nejsou.

8. Distribuce informací a její matematické modely, mohou být na sociálních sítích libovolně měněny. Můžete tak měnit názory i chování celých populací tam a zpět, podle toho čím je opakovaně exponujete a co komu zatajíte. To, co vidíte vy, váš soused nevidí.

Už nejste součástí stejného informačního vesmíru. Vám i sousedovi se zdá, že ten druhý poslední dobou “nějak zdebilněl a zasloužil by pár po čuni”.

Shoshanna Zuboff, ekonomka z Harvardu a autorka nejdůležitější knihy naší doby ( Věk kapitalismus dohledu), to nazývá Weapons of Math Destruction. Zbraně matematického ničení. Schopnost měnit algoritmy distribuce informací je přímo úměrná schopnosti pohybovat chováním a myšlením národů nebo společenských skupin.

9. Jediným imperativem úspěšnosti na “sockách” je vyrobit virál. Toho lze bohužel docílit nejlépe tak, že se lidé zasmějí nebo rozčílí. Jiný recept neexistuje. Znalost práce algoritmů patří k základním znalostem informační války. Když chcete být úspěšní, musíte vyrobit něco tak pobuřujícího, že lidé ztratí schopnost odolat puzení ke sdílení. Dopaminy, vyplavené společně sdíleným posměchem, řevem, či jinou masovou reakcí, jsou lepší odměna než mámino pohlazení.

Navíc sloužíme v síti i jako pokusní králíci: “Když mu ukážu tohle, on jde a udělá tohle? Zajímavé! Znamenám si!

10. Ve volbách se nepočítá jako faktor kvality “kolik lidí XY obdivuje” , ale “kolik lidí XY” zná. To je pak klíčovým faktorem rozhodování ( nikoli to, co XY říká). Lidé považují něco, co už znají, za menší hrozbu. Můžete být kdokoli, hlupák i chytrák, ale pokud vás lidé neznají, jste out.

11. Naše psychologická data jsou hromaděna v databázích, kde se z nich vytvářejí predikce ( odhady) našeho příštího chování.

Bohužel pro nás lidi, stroje jsou podivuhodně přesné a dokáží předpovědět ( odhadnout) věci, které ještě dneska o sobě sami nevíme. Třeba že mi příští měsíc vypukne cukrovka, přiznám, že jsem gay nebo opustím ženu. Přesnost, se kterou se stroje v odhadu trefují, je fakt strašidelná. Weapons od Math Destruction.

Dalo by se toho napsat ještě mnoho stran, ale to už by byla kniha a ne post.

Pokud mne můj podcastový kolega, expert na algoritmy siciálních sítí Josef Holy doplní nebo opraví v tom, jak mu tady fušuju do řemesla, budu jen ráda.

A poslouchejte Kanárci v síti!

🏇 Je potřeba neustále myslet na to, že psychologické aspekty působení sociálních sítí vytvářely nejlepší mozky v daných oborech, neexistuje na ně stoprocentní účinná protizbraň, jen částečné a především vzdělání moderního typu (kritické myšlení, mediální gramotnost, odpovědné občanství).

Rozhodně tedy není detekovatelné běžnými uživateli (a také být detekovatelné nemá) a proto je alespoň důležité o tomto fenoménu informovat co nejčastěji širokou veřejnost.

Jistě, zástupce lidí demonstrujících na náměstích s Jindřichem Rajchlem a Vrábelem podobné příspěvky nepřesvědčí, ale pro ně v žádném případě určeny nejsou 🙂 Ti už jsou na cestě z níž pro 99 z nich nebude návratu.

V posledních měsících a týdnech se to zdůrazňuje často: jde o nejširší populační skupinu, která stojí mezi oběma aktivními póly populace, tedy mezi aktivními prozápadními a antisystémovými, v současné době aktuálně proruskými.

Na závěr: Možná někoho může napadnout, proč tedy sám publikuju na sociálních sítích, když jsou tak toxické, jak je v textu popisováno. Jde o jejich uživatelnost spoluobčany, pro mě je to zdaleka nejrozšířenější kanál, na němž spolu můžeme komunikovat. Sociální sítě, používají milióny Čechů a Slováků, nic podobně široce rozkročeného tu není. Jinou možnost nemám, pokud by všichni chodili jen na web, stačil by mi web. Ale to je v tuto chvíli nereálné.

Tak ať si alespoň uvědomujeme, k čemu primárně sociální sítě slouží a že výměna informací je až jejich sekundární funkce …