Neznámí hrdinové
Eva Erbenová, rozená Löwidtová.
Narodila se roku 1930, odmítla se zachránit v jednom z Wintonových vlaků, nechtěla opustit rodiče.
Rodina transportována do Terezína, později do Osvětimi. Otec dříve (zemřel nakonec v jiném táboře) , Eva s matkou později.
V roce 1945 se obě dostaly do pochodu smrti a matka vysílením v krušnohorské Svatavě umírá.
Patnáctiletá Eva, už velmi zubožená, nakonec shodou okolností z pochodu unikne a putuje potajnu krajem. Kdesi pak vyčerpáním omdlí.
Stalo se to nedaleko chodského Postřekova a tam ji našli ležet místní děti a rodina Jahnova se jí ujala a do osvobození jí skrývala a starala se o ni, což bylo i přes blížící se konec války spojeno s velkým nebezpečím.
“Vzít k sobě židovské dítě mohlo znamenat vyhlazení celé vesnice. Ačkoliv jsem nikomu neřekla, že jsem Židovka, jsem přesvědčená, že to celá vesnice věděla.“
V rodině Jahnových zůstala Eva až do osvobození a stále vzpomíná na jejich odvahu, laskavost, péči a vlídnost.
Po Únoru 1948, už jako vdaná a těhotná, emigrovala do Izraele. Se svými zachránci se setkala znovu až v roce 1966 při návštěvě Československa.
Kryštof a Ludmila Jahnovi získali za záchranu života Evy Erbenové a její úkryt, v roce 1983 titul Spravedliví mezi národy.
Foto: Rodina Jahnova z Postřekova, která Evě na sklonku války zachránila život. Zleva Vlasta Jahnová, Kryštof Jahn, Ludmila Jahnová
