Transformace uhelných regionů v zahraničí jako inspirace

Uhelné regiony po celém světě se potýkají se strukturálními problémy, které způsobil rozmach a pád jednoho odvětví a na něj úzce zaměřené ekonomiky. V Česku před námi tato výzva teprve stojí.
Řada regionů po celém světě už takovým procesem prošla nebo prochází, a nebylo by moudré se z jejich úspěchů a chyb nepoučit. V textu se vydáme do Řecka, Španělska,
Německa, Finska a dalších zemí, kde se daří úspěšně čelit konkrétním výzvám
energetické, ekonomické a společenské transformace.

Co mají společné v tomto ohledu Finsko, Řecko, Německo a Španělsko? Úspěšně tam nastartovaly spravedlivou transformaci svých uhelných regionů, jejich ekonomickou i společenskou obnovu.

V čem se inspirovat v časech konce doby uhelné v těchto zemích, sepsaly Kristýna Zindulková a Adéla Syslová z Asociace mezinárodních otázek (AMO).

Celá práce podrobně zde.

Ve vybraných příkladech nacházíme čtyři hlavní sdělení:
1) základem pro řešení spravedlivé transformace jsou odvážné cíle a plynulá organizace,
kde spolu komunikují místní obyvatelé, regionální správy a vláda
2) na prvním místě je zajistit finanční podporu a pomoc při změně zaměstnání pro
bývalé zaměstnance uhelného sektoru a navázaných odvětví
3) obnova ekonomiky by měla být založená především na nápadech
a projektech místních lidí
4) je nutné brát v potaz nejen ekonomickou, ale i společenskou obnovu
uhelných regionů

🇬🇷 Řecko:

1) Řecko se rozhodlo pro velmi rychlý odklon od uhlí (konec v roce 2028), který nastartoval rozsáhlé plánování pomoci uhelným regionům.

2) Vláda klade důraz na zajištění důstojného odchodu z ubývajících pracovních míst. Prozkoumala, jaká zaměstnání vzniknou, jaké dovednosti budou vyžadovat, a jaká rekvalifikace tedy zaměstnancům z uhelného sektoru i navázaných odvětví nejvíc pomůže.

3) Řecko plánuje významnou podporu nových obnovitelných zdrojů a dalších dekarbonizačních projektů, i celkovou podporu regionů skrze úlevy na daních a speciální fondy.

Pokud to schválí EK, v regionech bude vyhlášena speciální daňová zóna, která by mohla podpořit nové podnikání. Protože transformace musí lidem i obcím nahradit
odliv příjmů, v uhelných regionech také zůstanou slevy na účty za elektřinu pro domácnosti
a podniky, které mají přispět ekonomickému rozvoji po útlumu uhelného průmyslu

Povrchový důl ČSA nedaleko Mostu

🇪🇸 Španělsko:

Poslední španělské doly ukončily těžbu v roce 2018, většina uhelných elektráren spalujících dovezené uhlí ukončila provoz v roce 2020 a úplný odklon od uhlí je plánován na rok 2025

To se týká sedmi provincií ve čtyřech španělských regionech: Aragon, Castilla, Leon a Asturias. Všechny spojuje vyšší nezaměstnanost, stárnutí obyvatel, rozpad komunit a další problémy příznačné pro regiony dříve ekonomicky závislé na těžbě a těžkém průmyslu.

Tzv. Uhelný plán zaručuje všem pracovníkům v uhelném sektoru, včetně těch dosud zaměstnaných v procesu uzavírání a rekultivace dolů, netraumatické propuštění. Předpokládá pro období 2019 – 2027 investice 250 miliónů eur (6,1 mld. Kč) do zasažených oblastí.

To zahrnuje investice týkající se předčasných důchodů, kompenzace pracovníků, rekvalifikací, podpory podnikání v zasažených oblastech a v neposlední řadě podpory těžařských firem v rekultivaci dolů. Ta částečně pokrývá zaměstnanost bezprostředně po ukončení těžby.

1) Ve Španělsku se střetly dva důležité faktory pro řešení spravedlivé transformace. Prvním
byla politická angažovanost a pospolitost horníků, druhým proaktivní přístup vlády. Dohromady tyto faktory vyústily v dohodu, která horníkům zajistila důstojný odchod ze
zaměstnání a finanční zabezpečení.


2) Španělsko je příkladem dobré praxe díky jasné vizi a dobré organizaci. Národní strategie
pro spravedlivou transformaci vytváří lokální, jednoduchá a srozumitelná řešení tak,
aby sloužila lidem a jejich potřebám.


3) Na kultuře španělských uhelných regionů se také ukazuje, že spravedlivá transformace
není jen o penězích a pracovních příležitostech. Pro místní obyvatele je důležitý komunitní život, který se i po konci těžby musí udržet a rozvíjet.

Podpořte provoz této stránky

Tato stránka funguje zejména díky příspěvkům od vás čtenářů. Díky všem.

Pokud mě chcete také podpořit, můžete využít služby Donio.cz

🇩🇪 Německo:

Naši sousedé upřednostňují místní projekty, o jejichž výběr se starají speciální agentury. Poradili si s průmyslovými objekty, které po těžbě zbyly. Našli využití pro kulturu, vzdělávání nebo podnikání, vznikly z nich galerie, zábavní park, muzea, školy nebo architektonické centrum.

Příklad lokální iniciativy: vznik parku Lippe ve městě Hamm v Porúří. Během rozmachu těžby bychom jen těžko hledali rodinu, ze které by někdo v blízkých černouhelných dolech nepracoval. Po uzavření dolu zůstalo mnoho lidí bez práce, silná komunita a společná identita vytvořená těžbou se rozpadala a uprostřed města zůstal prázdný prostor
dolu, který dělil město na půl.

Starostu napadlo, že by zde mohl vzniknout park, ale místo toho, aby začal plánovat, umožnil obyvatelům, aby park navrhli sami. Město uspořádalo událost, při
které byl plot, jež důl zabezpečoval, stržen a lidé mohli místo, kde mnozí pracovali, znovu
navštívit. Ceremonie se zúčastnilo přes tisíc lidí, hornické písně mnohé rozbrečely.

Atmosféra se nesla v duchu „těžba skončila, ale přesto máme budoucnost“.
Komise složená z občanů včetně horníků pak připravovala plán parku. Sešlo se přes 100 nápadů sesbíraných od občanů a mnoho z nich se realizovalo. Oblíbená jsou např. grilovací místa, která prosadili místní migranti a všichni si je oblíbili.

Výjimečné bylo i zapojení mladých lidí. Komise zorganizovala kemp, kde studenti přicházeli s nápady a hlasovali o nich. S jinou skupinou pracovali umělci, aby pro park vytvořili pět uměleckých instalací. Díky plánování parku zdola získali občané důvěru v to, že mohou něco změnit, což je v době, kdy se zmizely po několik generací dané životní jistoty, hodně důležité

1) V minulém století Německo často spoléhalo na velké investiční projekty podporované ze
státní kasy, které ale po nějakém čase často zanikly nebo se přesunuly jinam. Dnes upřednostňuje místní projekty, o jejichž výběr se starají speciální agentury.

2) Německo si dobře poradilo s průmyslovými objekty, které v krajině po těžbě zbyly. Našly využití pro kulturu, vzdělávání nebo podnikání, vznikly z nich např. galerie, zábavní
park, muzea, školy, architektonické centrum a další.

3) Přestože těžba už na mnoha místech skončila, hornické komunity se v Německu scházejí
dál: pořádají setkání, slavnosti, zpívají ve sboru nebo se starají o hornickou stezku.

Průmyslový komplex uhelných dolů Zollverein je velký bývalý průmyslový areál ve městě Essen v Severním Porýní-Vestfálsku v Německu. Od 14. prosince 2001 je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO

🇫🇮 Finsko:

Země končí s uhelným průmyslem v roce 2028, nicméně uhlí se do Finska dováží, ekologicky utlumovanou komoditou je rašelina, její těžba a spalování. Transformace tohoto odvětví má být součástí přechodu země na cirkulární ekonomiku.

Na vytvoření prvního finského plánu pro přechod k cirkulární ekonomice se podílelo široké spektrum stakeholderů. Plánu předcházela fáze výzkumu, jak by měla cirkulární ekonomika ve Finsku vypadat. Sitra (národní inovační fond) zorganizovala sérii konzultací s ministerstvy, odbory, firmami, výzkumnými a neziskovými organizacemi a v neposlední řadě s občany. Z těchto konzultací následně sestavila procesy nutné k transformaci.
Zároveň se vybraly pilotní projekty, které v současnosti s cirkularitou již operují nebo mají
v tomto ohledu konkrétní a inovativní plány.

Hlavní oblasti, ve kterých chce Finsko rozvíjet cirkularitu jsou: stravování, lesnictví, technologie, doprava a logistika. Plán předpokládá se, že ve Finsku by mohl přechod na cirkulární ekonomiku, vedle mnohých environmentálních, sociálních a ekonomických benefitů, vytvořit až 75 000 pracovních míst – mj. právě pro zaměstnance z oblasti těžby a spalování rašeliny.

Ve Finsku už najdeme mnoho firem, které založily své podnikání na cirkularitě. V oblasti stravování se jedná například o efektivní nakládají s nespotřebovanými potravinami nebo
vytváření systémů na využití nedojezeného jídla z restaurací. Ve zpracovatelském průmyslu
se firmy zaměřují na způsoby balení zboží, které jsou založeny na využití odpadových, recyklovaných či rozložitelných materiálů.

Nedávný průzkum ukázal, že 78 % Finů si myslí, že země má přejít na cirkulární ekonomiku i v případě, že tak ostatní země neučiní. Navíc nyní už je cirkularita součástí běžného vzdělávání dětí.

V samotném energetickém sektoru stojí za zmínku projekty na využití odpadového tepla. Důležitou komponentou snižování emisí a nahrazování zdrojů energie cirkulárním způsobem je získávání tepla, které vzniká například při chlazení velkých datových center, z průmyslu nebo z odpadních vod.

1) Současný neudržitelný systém těžby, spalování a plýtvání má ve Finsku nahradit cirkulární ekonomika. Finský model nás inspiruje tím, že ukazuje nutnost zaměřit se na dlouhodobý sociální a environmentální prospěch namísto hledání krátkodobého zisku.

2) Dále Finsko nadchne svým přístupem ke vzdělání, ve kterém se odráží celonárodní vize cirkularity. Příprava mladé generace na budoucí vývoj ekonomiky je totiž skvělá
ukázka dlouhodobého plánování, které může zemi jen prospět.

K cirkulární ekonomice více i zde.

Doporučení: čím se můžeme inspirovat?

Zjednodušeně:

  1. Ambiciózní plán a dobrá koordinace jako základ spravedlivé transformace

Jelikož byl náš ekonomický rozvoj dlouhou dobu vázán na energii a produkci z fosilních
zdrojů, vymanit se ze schémat uvažování s tím spojených a vymýšlet alternativní scénáře
se zdá složité. Výhodou je dokázat si představit budoucnost, ve které není prosperita přikovaná k nadměrné produkci a konzumaci. Když se tato představa budoucnosti podaří, může se dokonce proměnit v celostátní vizi, jako tomu bylo ve Finsku.

2. Lidé na prvním místě

Nastavit schéma kompenzací a předčasných důchodů a určit adekvátní částku, která lidem zaručí důstojnost a poskytne jistoty. Vysoké kompenzace ale nejsou vše a rozhodně neřeší problémy všech obyvatel bývalých uhelných regionů.
Příklad Španělska ukazuje, jak nastavit dobré schéma kompenzací, ale také že obnova ekonomiky zabere hodně času. Pokud si mají lidé najít nová zaměstnání, je nejlepší s přípravami na změnu práce začít mnohem dřív, než se doly a elektrárny zavřou.

Nezapomenout ani na lidi, kteří pracují na těžbu navázaných sektorech.

3. Nápady místních lidí jako základ obnovy ekonomiky

Je zásadní, aby plánování spravedlivé transformace bralo v potaz lokální potřeby a podíleli
se na něm přímo lidé a instituce, kterých se proces týká. Dobré zvládnutí participace musí jít ruku v ruce s nastavením mechanismů podpory nových zaměstnání, podnikání a aktivit v souladu s kontextem každého regionu.
Dobře komunikované úspěchy pilotních projektů, stejně tak jako zapojení veřejnosti
do procesu plánování dávají zrod vizi budoucího vývoje, která je sdílená a podporovaná
napříč populací. Příkladem jde Finsko s vizí cirkulární ekonomiky.

4. Nejen ekonomická, ale i společenská obnova

Dbát i na neekonomické faktory, které se Po dekarbonizaci uhelných regionů změní, konkrétně na kulturu a sdílenou identitu v těchto regionech. Stejně jako místní ekonomiky, i komunity bývalých zaměstnanců fosilního průmyslu a jejich rodin či přátel potřebují podporu.

Skrze udržování komunit a budování nových kolem společenských, kulturních nebo sportovních aktivit můžeme předejít pocitu (důsledky: nezaměstnanost, kriminalita, deprese, společenská neangažovanost, apatie, nárůst extrémismu, lokální chudoba) vykořenění, který nastane po konci uhlí.

Něco k tématu i zde a zde.

Jámová budova a těžní věž dolu Jindřich, Nádražní ulice, Moravská Ostrava. foto Aktuálně.cz

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh

Napsat komentář