Ukrajinské příběhy

Několik videí a obrázků z válečné Ukrajiny, které se mi v posledních dnech vepsaly do paměti.

Je nutno pořád uvažovat v módu, že viníkem všeho je POUZE Putin a jeho režim a taky v tom, že kdo mu v Čechách fandí, hájí ho a bagatelizuje jeho zločiny je v dnešní situaci vlastizrádce a kolaborant s nepřítelem.

1: Ukrajinští obránci v zákopech a na frontě vypráví, co budou po vítězné válce:

2. Návraty z fronty nemusí být vždy smutné

3. Kompilace vzdávající hold ukrajinským zdravotníkům, frontovým i civilním, kteří jsou nucení pracovat ve válečných podmínkách, s nasazením vlastních životů.

4. Margarita Simonjan, šéfka TV Russia Today vzkazuje až vypukne v třetím světě hladomor, tak nám Rusko ukáže: ,,Naší největší nadějí je hlad (…) Až začne, přijdou k rozumu, zruší sankce a začnou se s námi přátelit, protože pochopí, že jinak to prostě nejde.“

5. Další radostný návrat z války:

6: „Pysar“ (Spisovatel) brání svou zemi od roku 2014. 24. února 2022 poslal svou rodinu z Charkova na bezpečnější místo a šel bojovat za své město. „Máme jen jednu cestu – k vítězství. Chci, aby naše děti žily v nezávislé zemi, a jsem připraven za to bojovat.“

7. Německé 155 mm houfnice dorazily na frontu symbolicky 21: června, v den výročí přepadení SSSR Německem.

8. Ruský opoziční novinář listu NovayaGazeta (už samozřejmě zakázána) a nositel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov vydražil v New Yorku Nobelovu medaili za v přepočtu 2,4 miliardy korun. Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny.

9. Pohřeb Artema Dymyda, jednoho z ukrajinských nejznámějších vojáků a aktivistů. Máma mu naposledy zpívá ukolébavku. Bylo mu 27 let.

Záběry z jeho pohřbu v Kyjevě

10. Oleksandr Skoropysenko,21 let. R.I.P.

Prostě kluci, skoro děti.

11. Maksym Vasylishin, 19 let, pluk Karpatská Síč. R.I.P.

12. 30letá Kateryna a její 6letý syn Oleh vařili venku, když nedaleko nich dopadl minometný granát. Oleh zemřel na místě. Před pár desítkami hodinami Kateryna vyfotila svého syna, jak trhá květiny. Nyní je pohřben na lysyčanském hřbitově.

13. Pátá kolona a ani se za to nestydí

Podpořte provoz této stránky

Tuto stránku jste zresuscitovali Vy, kteří přispíváte, abych mohl udržet v práci snížený úvazek a mohl vytvářet a sdílet její obsah. Visegradský jezdec není Karel Paták, ale jsme to my všichni.

Díky!

Pokud vás stránka Visegradský jezdec zaujala a rádi byste přispěli na její provoz, můžete ji podpořit prostřednictvím služby Donio.cz nebo na transparentní účet číslo 2301923262 / 2010.

Všem dárcům samozřejmě mnohokrát děkuji

Nejnovější články

Autor

Karel Paták - Zdravotník s přesahem

Zajímá mě politika, proto ji sleduji a snažím se svoje postřehy a poznatky prostřednictvím textu předat dál, mezi další lidi. Mám totiž za to, že v době nástupu populismu a dezinformací, jako běžného politického nástroje, je dvojnásob nutné, aby každý, kdo dorazí k volební urně, vhodil svůj hlas na základě co nejširšího spektra informací a podle něj se potom rozhodoval. Mediálních výstupů je dnes přebytek a vytváří tak informační chaos, proto se snažím, aby můj web sloužil k jejich tříbení.

Můj příběh