Nadílka bude. Teda alespoň pro zdravotníky pracujících v covidáriích po celé zemi.
Záchyty kolem a přes dvacet tisíc pozitivně testovaných by měly v příštích cca deseti dnech (? odhad) dostat svoji konkrétní podobu přetavenou ve vyšší počet hospitalizací.
Pokud se udává, že strop péče bude někde kolem deseti tisíc hospitalizací, nyní jsme na šesti a půl tisících.
Já ve skrytu duše doufám, že počet se nenaplní, oproti loňsku máme očkovánu část seniorů a hrot těžkých průběhů nákazy ulamuje i cílené podávání monoklonárních protilátek v počtu několika set podání denně.
Každopádně několik důležitých čísel a tabulek, jak jsem je včera odchytil v médiích.
Výzkum na protilátky po prodělání v ČR
Fakultní nemocnice (FN) Plzeň proto zahájí studii zaměřenou mimo jiné na takzvanou buněčnou imunitu organismu po prodělání covidu-19.
Odborníci z Oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice Plzeň se systematicky zabývají stanovením protilátek proti viru SARS-CoV-2 jak po prodělaném onemocnění, tak po aplikaci očkovací látky.
Dosud totiž neexistuje mustr jak k tomuto parametru přistupovat a kromě Švýcarska žádná rozvinutá země světa hodnoty protilátek po prodělání C 9 jako ochranu organismu neuznává.
Měření vybraného vzorku „pacientů“ probíhá už od léta loňského roku.
„Zatím jsme provedli více než 13 tisíc vyšetření a ze studií vyplývá, že protilátky typu IgG přetrvávají přibližně deset až 12 měsíců po prodělaném onemocnění covid-19. Po očkování je velká individuální variabilita jak ve výši hladin, tak v době jejich přetrvávání. Lze však spolehlivě říci, že šest až deset měsíců po druhé dávce očkování je lze prokázat.“
Mnoho lidí se chce rozhodnout, zda jít na očkování, až po absolvování testu na protilátky. To je podle výzkumníků ale u covidu nevhodné, výsledky testů totiž moc neprozradí.
„Je to zcela nesprávné. Protilátky se tvoří vysloveně individuálně, každý tvoří jinou hodnotu. A je také rozdílné odbourávání protilátek: dva lidé budou mít dané protilátky na stejné hodnotě, třeba kolem tisíce. Jednomu to ale za měsíc poklesne třeba na dvě stovky, druhému to ale třeba klesne jen na devět set. A to se z jedné hodnoty získané v testu nedá předpovědět.“
„Jsem z hodnoty protilátek schopný říct jen to, že právě teď je daný člověk nějak chráněný, ale nejsem z toho schopný predikovat vůbec nic o budoucnosti.“
O stejné problematice prakticky ve stejném duchu i zde.
„Panuje předpoklad, že mít protilátky je skvělé. Ano, je to dobré. Nebo spíš – není to špatné. Ale mít ‚nějaké‘ protilátky ještě neznamená být chráněný,“ varuje buněčný biolog Adam Obr. „Imunita vzniklá po infekci se jeví jako kvalitní, alespoň po nějaký čas, ale nemá to vyznít jako apel: Běžte se nakazit, kašlete na vakcínu.“
„Jakékoliv množství protilátek v krvi není kontraindikace k očkování. Z preventivních důvodů skutečně není důvod zjišťovat si hladinu protilátek, než se jdu očkovat. Nic nenasvědčuje tomu, že by jakákoliv hladina v krvi zhoršovala nežádoucí účinky vakcíny.“
„Nemusíte na nic čekat, můžete jít kdykoliv. Ale na druhou stranu není potřeba spěchat. Pokud máte dvě dávky a před měsícem prodělaný covid, dává smysl chvíli počkat.“
„Kdyby vyšší hladina protilátek měla při souběhu s vakcínou ublížit, lidé, kteří pracují v nemocnici a jsou trvale vystavení dávkám viru, by se po třetí dávce museli složit. Ano, byly tu nějaké teoretické obavy, ale nepotvrdily se.“
I drobná setkání s virem v prostředí mohou tedy „nakopávat“ imunitní systém?
„Určitě. A když se dříve nebo později po prodělání necháte naočkovat, systém naboostujete.“
Prodělaný covid a očkování už jsou solidní brnění, ne?
„Dá se to tak říct, ale radši bych to otočil – pokud je to možné, nejdřív se očkovat, pak prodělat.“
Na závěr ukázka dezinformačního folklóru
